Dům s dřevěným obkladem a jednou částí postavenou z kamene leží pár kilometrů jižně od Českých Budějovic. Stojí na samotě na okraji malé vísky, v jižním svahu s výhledem na údolí Vltavy, Novohradské hory a Blanský les s dominantou hory Kleť.
Na začátku byl, jak říká autor a majitel domu v jedné osobě architekt Adam Lenc, právě nádherný pozemek. "Nejzásadnější pro stavbu domu bylo pořízení, tedy spíše charakter pozemku a jeho okolí. Bydlel jsem v Českých Budějovicích na sídlišti a časem jsem chtěl určitě pryč z města do zeleně," vysvětluje.
Nádherné místo ho poměrně rychle přesvědčilo pustit se do stavby domu, který svou dispozicí připomíná stará venkovská stavení. Stavba domu byla zahájena v roce 2002 a trvala dva roky.
Když pozemek rozhoduje
Koupě pozemku byla velká náhoda, v novinách jednoho dne objevil nenápadný inzerát. "Ihned jsem majitele kontaktoval, ti mne ovšem zchladili, že jsem už asi sedmý zájemce, ale pozemek mi ukážou. Dílem štěstí a náhod jsem jej nakonec získal," líčí Adam Lenc.
Bezprostředně po koupi pozemku se ještě nemělo nic podstatného dít, hlavně z finančních důvodů se jeho majitel do plánování a stavby domu nijak nehnal.
"V podstatě jsem se do pozemku a jeho okolí zamiloval a říkal si, že snad na něm jednou – někdy – něco postavím. Jenže jak jsem tam jezdil sekat trávu, chodil se koupat k řece nebo se jen tak rozhlížel, zažil jej v ranním slunci, v zimě nebo v podvečer po dešti, sílila ve mně touha bydlet právě tady. Takže jsem se dal do skicování a následně do vlastního projektu," vzpomíná architekt.
Jako vesnický dům
V domě zatím žijí dva lidé, ale v budoucnu by měl bez problémů sloužit čtyřčlenné rodině. Tomu odpovídá i dispozice.
V dolní části se nachází hlavní obytná místnost s kuchyní a jídelním koutem, dvě malé a jedna velká ložnice, koupelna s toaletou, vanou a sprchovým koutem a technická místnost se skladem. Schodiště pak vede na galerii, kde je zařízena pracovna.
Vnitřní uspořádání domu ovlivnila především poloha domu na pozemku, respektive orientace na světové strany a od nich se odvíjející pohyb slunce.
"Svou roli sehrála důsledná jižní orientace, zasypání domu ze severu a tudíž nutnost umístit hlavní vchod z jihu. Ráno jsme chtěli být probouzeni vycházejícím sluncem, proto ložnice dům na východě uzavírá, naopak podvečerní slunce jsme chtěli mít v obytném prostoru co nejdéle, proto západní prosklení."
Poloha domu ovlivnila také pracovnu na galerii. "Já jí říkám pracovně věž nebo observatoř. Díky nádherným jižním výhledům bylo téměř nutností ji postavit, včetně širokého posuvného panoramatického okna," říká Adam Lenc.
Vnitřní vybavení
Řešení interiéru si majitel také navrhl, v obývacím prostoru i většinu mobiliáře, tedy jídelní stůl, knihovnu, televizní a konferenční stolek. Sedačka vznikla ve spolupráci s výrobcem, stejně jako základní koncept kuchyně, který se pak dotahoval s konkrétním dodavatelem.
"Kvůli omezenému rozpočtu jsem kombinoval kupované kusy se zakázkovými, které ovšem cenově konkurovaly zcela běžným výrobkům z obchodů. V hlavním obytném prostoru je od jednoho dodavatele sedačka, jídelní stůl, knihovna, televizní stolek a obložení nik. Vždy jsem připravil návrh, který se podle ceny a výrobních možností upravil," popisuje Adam Lenc.
Konferenční stolek je například vyroben z původního stolku, který byl součástí původního obývacího pokoje v panelovém bytě. "Vlastně si jej pamatuji z domova ještě jako dítě, ale má úžasnou dýhu a nezničitelný lesklý lak a mám k němu také už jistou citovou vazbu. Takže jsem k němu nechal vyrobit novou podnož z nerezových čtvercových trubek a rázem se z něj stal moderní mladík," popisuje s úsměvem architekt.
Základní podobu kuchyně včetně členění navrhoval také majitel, detailní řešení pak řešil spolu s kuchyňským studiem Hanák. "To bylo dáno naším požadavkem na vysoký lesk použitého laku – tento výrobce disponuje kvalitní lakovnou. Kuchyně je vybavena standardními spotřebiči značek AEG, Siemens a Liebherr," vypočítává architekt.
V kuchyni považuje za nejdůležitější prostor pro práci, tedy rozměrnou pracovní desku, stejně jako logické a praktické uspořádání, aby se vaření neproměnilo v maraton. To se v tomto případě podařilo.
Únosné nedokonalosti
Celá koncepce interiéru byla vlastně postavena na netradičních kombinacích materiálů, které byly vybírány hlavně s ohledem na dostupnost.
"Vždy jsem přemýšlel, co je levné a jde přesně vyrobit – napadl mne samozřejmě prefabrikovaný železobeton. Všechny parapety, nika na víno a květináč jsou vyrobeny právě z něj, na podhled v obývacím prostoru je použit obyčejný lakovaný vlnitý plech," popisuje Adam Lenc.
Než začal vymýšlet materiálovou skladbu, napsal si na papír seznam materiálů a výrobků, které lze sehnat levně nebo dostupněji od známých. Z nich sestavil potřebné.
"Přestože jsem byl na stavbě takřka denně, navíc jsem z oboru, tak některé detaily nedopadly stoprocentně. Ale protože základní koncept je poměrně silný, tyto nedokonalosti dům unese," podotýká majitel domu.
Materiály a barevnost
Kromě železobetonu hraje v interiéru důležitou roli také dřevo: podlaha v obýváku a obklad stěny jsou z masivních prken jihoamerické tvrdé dřeviny, ostatní podlahy z masivních dubových lamel.
Všechny podlahovky mají sraženou hranu s přiznanou podélnou spárou, tloušťka prken je 20 mm. Jsou lepeny a sponkovány na podklad z OSB desek kotvených do čistého betonu.
"Schody do věže jsou vyrobeny z lepených jasanových lamel, nábytek dýhován americkou třešní a břízou, dveře javorem. Podhled ve věži je z voděvzdorné překližky z břízy," doplňuje Adam Lenc.
Zbývající podlahové plochy pokrývá v kuchyni cementová samonivelační průmyslová stěrka s lesklým epoxidovým nátěrem, v předsíni povlaková krytina z marmolea, v koupelně skleněná mozaika.
Z fotografií také výrazně vystupuje výrazná barevnost, především sytě červená. "To může být dojem z obrázků, ale když se člověk pohybuje po domě a zná kontext okolní krajiny, která velkými okny vstupuje do domu, pochopí, že je analogií k vnějšímu prostředí."
Červená na stěnách věže a v kuchyni evokuje vlčí máky na poli pod domem, zelená lesklá průmyslová stěrka v kuchyni zastupuje barvu trávy po dešti, dřevo na podlahách hnědé odstíny hlíny. "Neutrální šedá tyto prvky jemně propojuje," říká architekt Lenc.
Kotel a krb
Vzhledem k místním možnostem a neochotě investovat do drahých systémů (a omezeným finančním prostředkům) zvolili majitelé pro svůj domov konvenční elektrický kotel. Teplo je distribuováno do deskových radiátorů a podlahových konvektorů v obýváku.
"Koncepce byla založena více na nízké spotřebě domu než na drahých sofistikovaných systémech," zdůvodňuje architekt. V hlavním obytném prostoru je navíc instalována krbová vložka na dřevo, která je poměrně intenzivně využívána v období chladného podzimu a v zimních měsících.
"Topíme březovými poleny, která mají vysokou výhřevnost a nízký podíl dehtu. Při návrhu jsem chtěl, aby dům nebyl závislý na jednom zdroji tepla a aby v případě jakékoli energetické krize nebo výpadku proudu bylo možné vytopit hlavní obytnou místnost dostupným palivem, tedy dřevem z lesa za vesnicí," dodává Adam Lenc.
Od počátku šlo zároveň o nízkoenergetický koncept – dům je orientován na jih a zapuštěný do svahu, který na severu přechází v zelenou střechu. Z nejvíce exponované severní strany je takřka celý zasypán, hlavní prosklené plochy jsou v jižní stěně, obvodový plášť tvoří sendvič s vloženou izolací z minerální vaty.
Spokojenost po letech
Když se zeptáte majitele, jak se na stavbu dívá po letech užívání a zda je stále se vším spokojen, odpovídá: "Ještě mám někde schovanou tu úplně první skicu a nedávno, když jsem ji objevil, jsem se divil, jak je podobná postavenému domu. S odstupem několika let a se zkušenostmi s jeho užíváním musím říci, že bych jej zrealizoval úplně stejně, snad bych jej jen ještě více zateplil."
A úplně na závěr se ptáme – není někdy na tiché samotě uprostřed lesů a luk smutno? "Bydlení, pokud má člověk štěstí a může si dovolit onen luxus volby, je otázkou priorit. Co vyhovuje jednomu, nemusí druhému. Naše priority jsou příroda, klid, ticho, řeka, venkovská atmosféra. Protože jsem panelákové dítě a na sídlišti jsem vyrostl, mám možnost konfrontace. Tento stav mě i přítelkyni nadmíru uspokojuje," tvrdí architekt Lenc.
Dokonce se do v ateliéru v centru města dostane dřív odtud než ze sídliště, kde dříve bydlel. "Když mám náladu, sednu ráno na kolo, sjedu k Vltavě a podél ní jedu do práce," zní odpověď spokojeného majitele.
Technické údajeZastavěná plocha: 170 m² Střešní krytina: zasypaná ložnicová část – tzv. obrácená skladba se zelenou střechou a extenzivní zelení, pultové střechy – falcovaná plechová krytina z titanzinku. Okna: hliníkové rámy s přerušeným tepelným mostem, výplň tepelně izolačním dvojsklem, velké plochy neotevíravé. |