"Když jsme s manželkou řešili bytovou situaci, přemýšleli jsme, zda přistoupit k rekonstrukci podkroví, nebo se pustit do stavby nového domu. Brali jsme ale ohled na maminku, která by v případě novostavby zůstala v tomto domě sama, proto nakonec vyhrála první možnost," osvětluje stav věcí majitel.
Podkroví tak s manželkou obývají spíše přes den a během víkendů, jinak tráví většinu času u maminky dole. "Vaříme, jíme, povídáme si v jídelně. Kuchyni nahoře bychom využili minimálně," říká.
Propadlý strop
I když přestavba trvala krátce – manželé začali s rekonstrukcí v září roku 2000 a ještě téhož roku na Vánoce se stěhovali do nového – doprovázelo ji několik nečekaných událostí a zvratů.
"Paní architektka nakreslila projekt, ale když stavební firma odstraňovala nenosné příčky, ve dvou místech se propadl strop. Na půdičce nad ním byly totiž složené staré střešní tašky," říká investor.
Architektka nepříjemnou událost ale hned využila a změnila dispozici. Také díky tomu vznikly jinak řešené zajímavé prostory ložnice, hudebny a pokoje, kde přespávají děti, když přijedou.
Z původního stavu se zachovaly jen obvodové zdi a jedna příčka. Měnila se totiž také střešní okna, která byla stará a těžká, nově byly položeny plovoucí podlahy a v koupelně dlažba (místo starých dřevěných podlah s koberci).
Střecha potřebovala zateplení, izolaci i novou krytinu, zcela nové jsou také veškeré rozvody elektřiny a vody. Jako stavební materiál v interiéru se v podkroví použil sádrokarton.
Když se kvůli posteli bourá zeď
Další zajímavostí, která rovněž vznikla v podstatě jako nouzové řešení, je umístění postele. Když přivezli objednanou postel, zjistili manželé, že rozměry jsou větší, než uváděl v katalogu a s čím počítali. Část zdi se tak musela vysekat, aby se postel vešla. Z druhé strany bylo totiž umístění limitováno nosným trámem, který drží konstrukci krovů.
"Ten působí docela zajímavě, je opláštěný sádrokartonem a oplechovaný, ale trochu nám tu překáží, ještě stále do něj vrážíme," podotýká s úsměvem majitel.
Vybavení bytu bylo pořízeno v KTC Interier, pracovní stůl a schodiště vyráběla na zakázku společnost Pavel Růžička – Artefakt. Majitel si chválí nejen ji, ale také dodavatele světel, firmu Inpro CZ z Hradce Králové.
"Instalace byla sice složitá – když už byly hotové veškeré nové rozvody, musela se jich kvůli osvětlení část předělávat. Ale jsme s ním nadmíru spokojeni, vzhledově i funkčně."
Barev dost, skříně chybějí
Byt působí na první pohled jako plný barev. O tento dojem se starají jednotlivé barevné prvky, kterých ovšem není mnoho – nábytek, jednotlivé stěny, dveře a doplňky.
"Barevnost prostoru navrhla paní architektka po konzultacích s manželkou, která ráda maluje. Základní myšlenka byla taková, že by měl domek působit celkově barevně, a to včetně fasády. Ta by už potřebovala ale opravit, aby tuto ideu naplnila," přiznává majitel.
Na otázku, co v bytě chybí, odpovídá hostitel téměř bez rozmýšlení: "Úložné prostory. Vestavěná šatní skříň v ložnici nestačí pojmout všechny věci, které potřebují uložit. Potřebovali bychom vymyslet šikovné místo i na úklidové prostředky, ale také třeba na kufry a podobně," vypočítává.
Rostoucí bydlení
Teprve před nedávnem dokončili manželé také rekonstrukci bazénu, který v domě již několik let byl, ale z pohledu moderních technologií již nedostačoval. "Z původního zůstala jen vana bazénu, jinak je vše nové – od systému čištění, přes protiproud až po mozaikový obklad," upřesňuje majitel.
Podle něho je bazén pravidelně využíván a slouží ke spokojenosti všech, stejně jako zbývající části domu. Architektka Jitka Řehořová je spokojená také.
"Stavba je dobrým důkazem toho, jak se domy vyvíjejí podle potřeb účastníků. V sedmdesátých letech přibyla přístavba nového vstupu, garáže a bazénu, včetně jeho solárního vyhřívání, což bylo na svou dobu velmi pokrokové řešení. S nástupem další generace, v roce 2000, se sympatická dvojice usídlila v podkroví nad rodiči. Oceňuji tento racionální přístup – mít vlastní koupelnu a také vstup do patra přímo u vstupu do domu."
Architektka si zároveň nemůže vynachválit přístup majitelů k rekonstrukci, ale i jiným úpravám. "Vzhledem k malé ploše pochozího podkroví, přibližně 45 m2, jsme nastavili garáž s mezistropem, kam se zapustila vana."
Kauza WC – prevet, který se nevešel do půdorysu, dokládá ochotu manželského páru i k netradičnímu řešení. "K mému překvapení majitelé souhlasili s ,vystrčením’ klozetu z původní dispozice na terasu nad bazén."