Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praha v roce 2050: čekají nás kostky i skleněné domy

  1:00aktualizováno  1:00
Dům, jehož skelet poroste jako kostra v těle. Obytná věž, kde se podlaží otáčejí podle přání svého majitele. I tak si představovali účastníci studentské architektonické soutěže bydlení za 40 let. Nakonec zvítězila vize Ondřeje Chybíka z Fakulty architektury v Brně a jeho Projekt 2050.

Ondřej Chybík: Projekt 2050 a jeho vnitřní uspořádání vychází z teorie rodinného bydlení, které se odkazuje na historickou funkci rodinného sídla | foto: Ondřej Chybík

Poměrně obtížné téma: Jak se bude v Praze bydlet v roce 2050. Takové bylo zadání 6. ročníku soutěže, kterou vyhlašuje společnost Central Group a hlavní město Praha ve spolupráci s MF DNES a iDNES.cz.

Obtížné proto, že lze jen velmi přibližně odhadnout, jaké materiály, technologie a zdroje energií budou mít architekti za 40 let k dispozici. Návrhů, které splnily zadání, tedy přinést vize architektury, bylo nakonec velmi málo.

"Většina projektů vězela spíše v realitě dneška, některé návrhy by bylo možné stavět hned zítra," konstatovala porota. Nelehké zadání bylo možná i důvodem, proč přišlo výrazně méně soutěžních návrhů než v předcházejících ročnících.

Finalisté 3. kola soutěže: Nikol Karabcová, Pavel Kabíček, Alan Hackl

Letos dorazilo osmnáct prací. Loni jich bylo čtyřicet, jenže tehdy dostali studenti konkrétní téma: pavilon pro Muchovu Slovanskou epopej. Bylo vybráno i několik míst v rámci Prahy, z nichž si mohli vybírat. Letošní zadání bylo možná až příliš abstraktní. "Málo se odvázali, snad se báli, že fantazii seřežeme a přetáhneme bičem," prohlásil během hodnocení s humorem sobě vlastním architekt David Vávra.

Ondřej Chybík z Fakulty architektury VUT Brno, zvítězil zcela suverénně. Nebyl to také jeho první úspěch v architektonické soutěži. To však porotu neovlivnilo, soutěž je totiž striktně anonymní.

Finalista 3. kola soutěže: Michal Krištof

Přísně tajné obálky

Jeden z 18 účastníků doplatil na to, že na poštovní zásilku uvedl své jméno. "V Česku si na podobné formality velmi potrpíme. V zahraničí jsem se naopak setkal s tím, že předseda poroty odmítl vyloučit projekt, který přišel den po termínu. Nikdo neprotestoval. Co kdyby byl nejlepší? Tak zdůvodnil své rozhodnutí," popisoval architekt Zdeněk Lukeš, předseda poroty.

S kolegy se shodl i v dalším důvodu nižší účasti: "Studenti mají spoustu možností, soutěží pro mladé architekty stále přibývá." Přesto Central Group tento typ soutěže pořádá, a to už pár let, a následně se stará i o výstavu nejlepších projektů. "Jde nám především o podporu mladých studentů. Finanční odměny jim pomáhají ve studiu i dalším rozvíjení jejich talentu," vysvětluje obchodní ředitel společnosti Central Group Jiří Vajner.

Finalista 3. kola soutěže: Michal Krištof

Za první místo získal vítěz částku 50 tisíc korun, druhé znamenalo odměnu 25 tisíc a třetí pak 10 tisíc korun.

Vítězné obálky

Ondřeje Chybíka postavila porota na první místo jednomyslně. Ocenila analýzu vývoje lidského obydlí a architektonické řešení i respektování informačních technologií, které zasahují do způsobu bydlení výrazně už dnes.

Vítězný návrh Ondřeje Chybíka vyšel ze struktur rodinného bydlení

Projekt 2050 a jeho vnitřní uspořádání vyšel z historie a rodinného sídla, kdy lidé žili v nejtěsnější blízkosti. "Dnes je zcela běžné, že každý člen rodiny má vlastní pokoj, do kterého se zamkne a kontaktu se vědomě i podvědomě vyhýbá. Je tak zaděláno na veliký problém. Zaniká tak možnost učit se toleranci a vřelému vztahu ke svým nejbližším," vysvětlil Chybík.

Ondřej Chybík: vizualizace interiéru aneb jak nás budou ovlivňovat infomační technologie v roce 2050

Proto přišel s konceptem jednotlivých bytů, které sice zachovávají vysoký standard, zároveň však umožňují stálý kontakt všech členů domácnosti. Alespoň do doby, než se zatáhne závěs.

Ondřej myslel i na energie. A tak střední nosné části domu tvoří větrný komín, v němž jsou větrné turbíny.

Ondřej Chybík: řez domem

Ondřej Chybík: základem jeho energetické koncepce jsou větrné turbíny

Na druhém místě se umístil Tomáš Tatýrek z Fakulty architektury ČVUT Praha, který by svým skleněným domem a jeho organickými tvary jistě potěšil architekta Jana Kaplického. "Autor pracuje s organickou strukturou, která umožňuje různé modifikace, což dokládá přesvědčivým výtvarným zpracováním futuristického designu, včetně poučeného použití materiálu," zněl názor poroty. Rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu je složený ze sedmi skleněných buněk, které jsou napojeny na centrální skleněnou kupoli. Obytné "tobolky" slouží pro spánek i denní činnosti, je v nich WC a úložný prostor, dále obsahují umyvadlo a samostatně stojící vanu.

"Jednotlivé buňky a kupole jsou složeny z prefabrikovaných skleněných tabulí z izolačního dvojskla o tloušťce 48 milimetrů, které jsou k sobě lepeny pomocí silikonového lepidla. Zastínění a průchod slunečního záření do interiéru jsou regulovány pomocí elektrochromatických skel," popisuje svůj projekt Tomáš Tatýrek.

Tomáš Tatýrek a skleněný dům, pohled z jižní a severní strany

Třetí v pořadí, Andrej Kacera z Fakulty architektury ČVUT v Praze, dal jasně najevo, jak se mu nelíbí současná výstavba rodinných domů. "Je to vtipný pokus, jak atakovat soudobou banální kobercovou zástavbu rodinných domů. High-tech materiály a nové technologie prorůstají stávající objekty a dávají jim novou hodnotu," hodnotila porota.

Andrejův "Parasite house" totiž vychází z toho, že si majitel koupí základní řídící jednotku domu s naprogramovaným "růstem". Skelet budovy poroste, protože funguje na obdobném principu jako kostra v těle živých organismů.

3. místo v soutěži: Andrej Kacera

"Tento skelet postupně bio-chemickým procesem přemění a zkonzumuje stávající konstrukce stěn a jejich materiál zabuduje do své struktury," popisuje autor.

O soutěži

Zadáním soutěže "Jak se bude bydlet v Praze v roce 2050?" bylo zpracování komplexního ideového návrhu libovolné formy bydlení v Praze v roce 2050. Návrhy měly zohledňovat specifické urbanistické a architektonické podmínky české metropole a promítnout do nich autorovy vize bydlení v budoucnosti. Výběr lokality byl ponechán na soutěžících.

Předsedou poroty byl renomovaný teoretik a historik architektury ing. arch. Zdeněk Lukeš, dalšími členy pak ak. arch. David Vávra, ing. arch. Zdeněk Rychtařík, ing. arch. Jiří Hůrka a PhDr. Alena Řezníčková (za iDNES.cz a MF DNES).

Studentské návrhy ze soutěže Jak se bude bydlet v Praze v roce 2050? budou vystaveny v Sále architektů na Staroměstské radnici v Praze 1 od 24. února do 3. dubna 2011. Otevřeno je každý den od 9 do 18 hodin, pouze v pondělí až od 11 hodin.

3. místo v soutěži: Andrej Kacera

Vítěz soutěže

Ondřej Chybík

Ondřej Chybík
*1985

Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně

Ocenění
2009
Cena rektora VUT v Brně
veřejná architektonická soutěž Nový Český nízkoenergetický dům, 3. cena
veřejná dvoukolová architektonická soutěž Městský úřad a sál v Jeseníku, odměna
2008
veřejná architektonická soutěž Dřevěný dům, 1. cena
veřejná architektonická soutěž Nový Český nízkoenergetický dům, odměna
2007
studentská architektonická soutěž Mrakodrap v Brně - dostavba obchodního domu Centrum, 1. cena
studentská architektonická soutěž Vstupní prostory Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 1. cena
veřejná architektonická soutěž Nová Fakulta architektury a Fakulta výtvarného umění VUT v Brně na ul. Údolní, odměna
studentská architektonická soutěž Rodinný dům Tondach, 1. cena
2006
Cena Bohuslava Fuchse, 3. cena
mezinárodní architektonická soutěž Nové náměstí v Ružomberoku, Slovensko, 3. cena
studentská architektonická soutěž Českomoravské stavební spořitelny, 1. místo
studentská architektonická soutěž Českomoravské stavební spořitelny, odměna
studentská architektonická soutěž Central Group, odměna
2005
studentská architektonická soutěž pro soukromého investora, 1. místo

Autor:






Nejčtenější

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

České IO Studio je čerstvě držitelem nejlepšího designového ocenění na světě. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech 1912 a 1913 postavit kubistickou vilu....  celý článek

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S kolegou Josephem Longem z kanceláře LTD...  celý článek

Další z rubriky

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Brasília je mladé město s fantastickou architekturou
Prezident Kubitschek postavil Brasílii za tři roky, jeden měsíc a pět dní

Před 115 lety se narodil Juscelino Kubitschek, brazilský prezident s českými kořeny, který se pustil do jednoho z největších dobrodružství 20. století. Za tři...  celý článek

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem vyřešil dřevěným boxem, který vložil do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.