Pak může dojít i k tragédii
Na sklonku minulého roku se takový případ stal na bohnickém sídlišti v Praze, kde si nájemnice obecního domu shromažďovala ve svém bytě takové množství odpadků, že se v něm nemohla skoro ani sama pohybovat. Pak stačila jiskra od vadné lednice a malér byl na světě. Staré papíry se vzňaly, a ač byla v domě protipožární ochrana v pořádku, oheň se právě vinou obrovského množství nejrůznějších odpadků, které sahaly až do půlky oken, prodral do světlíků a zahltil okolní byty. A výsledek? Nájemnice v bytě zemřela. Požár kompletně zničil čtyři byty a dalších čtyřicet poškodila voda při hašení. Sousedé zemřelé nájemnice o její "úchylce" ve shromažďování odpadků v bytě věděli a několikrát na to upozorňovali. Avšak nebylo v ničí moci zabránit jí, aby v tom pokračovala.
Sousedské spory
Mnozí z nás, kteří bydlí v domech s větším počtem bytových jednotek, se s podobným případem také setkali. "Máme v domě rodinu, která má v bytě strašný nepořádek. Manžel u nich jednou byl, aby je upozornil, že nás už poněkolikáté vytopili, a nevěřil vlastním očím. Bydlí přímo nad námi. Každý večer se od nich ozývají rány, a když se hádají, slyšíme téměř každé slo- vo. Po kuchyni mi lezou černí broučci, jsem přesvědčena, že jsou od nich," stěžuje si Lída Novotná, nájemnice družstevního bytu z pražského Jižního Města. Zatím si nikde nestěžovala, ale začíná o tom uvažovat. Nikdo z postižených sousedů by se však neměl unáhlit. Někdy totiž stačí daného člověka nebo rodinu upozornit na to, že dělá něco nekalého. Mnohdy si totiž dotyčný nemusí být svého nežádoucího chování vůbec vědom. Pokud upozornění nezabere, měl by se postižený soused obrátit na majitele domu, pronajímatele či orgány družstva. V mnoha případech pak stačí výtka, upozornění nebo výzva k odstranění nedostatků a problémový soused dá vše do pořádku.
Co na to zákon?
Co říká zákon....
Vlastník věci nesmí sousedy obtěžovat
* hlukem
* prachem
* popílkem, kouřem
* plyny, parami, pachy
* pevnými a tekutými odpady
* světlem, stíněním a vibracemi
* nesmí nechat domácí zvířata vnikat na sousedící pozemek
* nešetrně odstraňovat ze své půdy kořeny stromu
* odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek
V občanském zákoníku se jasně píše, čeho by se měli sousedé vzájemně vyvarovat. V panelových domech je to nejčastěji nadměrný hluk, pach a shromažďování odpadu.Místopředseda Sdružení nájemníků Milan Taraba radí: Pokud víte o někom, kdo způsobuje škody v domě, ale i ve svém vlastním bytě, schraňuje odpadky, z jeho bytu se line pach nebo nějak jinak omezuje či ohrožuje sousedy, měli byste to nahlásit pronajímateli - tedy fyzickému majiteli, obci nebo družstvu. Pokud tak neučiníte, vystavujete se nebezpečí, že budete spoluodpovědní za škody, které napáchá někdo jiný. "Pronajímatel má pak povinnost zjednat nápravu. Pokud tak neučiní, mohou nájemníci začít jednat sami na vlastní pěst," vysvětluje Taraba. Pokud se s "problémovým" nájemníkem nelze domluvit, je nutné přikročit k tvrdším krokům. Jedním z nich je výstraha, na základě níž musí nájemník způsobené škody odstranit. Ta je posledním varováním před podáním žaloby. Pokud ani to nepomůže, skončí věc u soudu, který může rozhodnout o výpovědi nájemní smlouvy a vyklizení bytu.
Družstevní byty
V případě družstevních domů je postup obdobný. Předseda představenstva jednoho z největších bytových družstev v hlavním městě SBD Praha Martin Kroh však říká, že se veškeré sousedské spory snaží vyřešit smírčí cestou. "V prvé řadě u nás uplatňujeme autoritu předsedy družstva. Vložím se mezi dvě znesvářené strany a snažím se vše uklidnit. Pokud to však není možné, je nutné přitvrdit. Pohrozit například sankcemi za neodstranění způsobené škody a podobně," říká. V horším případě (především tehdy, kdy již jde o opakované porušení stanov družstva) by mohlo dojít k nejhoršímu - vyloučení z družstva a odebrání bytu. To však musí odsouhlasit shromáždění delegátů a poté soud. "Proto se domnívám, že je v zájmu každého nájemníka nahlásit, když se něco nekalého děje. Tím, že se o tom hovoří, může se mnohému předejít. Na druhou stranu je potřeba ctít právo na soukromí. Nikdo z nás nemůže souhlasit s tím, aby kdekdo mohl vstoupit do vašeho bytu pod jakoukoliv záminkou a prohledat vám ho," tvrdí Martin Kroh.
Potřebné důkazy
Postup při řešení problémů v bytovém domě
* pokud někde objevíte problém (rozbitá okna, shromážděné odpadky, počmárané výtahy, vylomené dveře apod.), ohlaste jej majiteli domu, družstvu, společenství vlastníků atd.
* pronajímatel či majitel by měl provést místní šetření
* pokud určí viníka, měl by ho vyzvat k odstranění závad a předat mu výstrahu před podáním žaloby k soudu
* pokud výstraha nepomůže, může majitel či pronajímatel přistoupit k žalobě na zrušení nájmu, členství v družstvu apod.
* soud může rozhodnout o vyklizení z bytu
* pokud nájemník toto rozhodnutí ignoruje, následuje exekuce soudem nebo soudním exekutorem
Mnohdy vznikají potíže se získáváním důkazů. Především pokud jde o souseda, který vás ruší hlukem či pachem vycházejícím přímo z jeho bytu nebo si z domova udělá skladiště odpadu. Přestože se v občanském zákoníku píše, že nájemník je povinen byt zpřístupnit pronajímateli za účelem kontroly, může se stát, že nájemník odmítne. (Kromě toho je povinen vpustit do bytu také pracovníky pro odpočet plynu, vody, tepla a elektřiny.) Krajní možností, jak se do bytu dostat, pokud to nájemník nechce připustit, je předběžné opatření soudu. Ale k tomuto kroku se většinou sáhne až v případě skutečně závažných potíží.
Duševně ne zcela v pořádku
S některými sousedy je těžká komunikace například z toho důvodu, že nejsou duševně zcela v pořádku. Často to bývá u starých lidí. Mnohdy nejsou schopni uvědomit si závažnost svého chování, a tím nepřímo ohrožují své okolí. Nehledě na to, že mohou způsobit tragédii při používání otevřeného ohně nebo manipulaci s elektrickými spotřebiči. Stejně nebezpeční mohou být i notoričtí alkoholici či narkomani, kteří si pod vlivem omamných látek nemusí být zcela vědomi svého chování. Takoví lidé by měli skončit v rukou odborníků. Mnozí však nechtějí své domovy opustit. Přinutit je násilím nikdo nemůže. V podstatě na jedinou možnost upozorňuje právnička Alice Bártková. "V případě, kdy není člověk schopen činit právní úkony, soud ho může zbavit způsobilosti k těmto úkonům. Zbavit nebo omezit. V každém případě za tuto osobu pak jedná soudem ustanovený opatrovník," sděluje právnička. Ten poté za nemocného člověka rozhoduje, a může tedy požádat například o umístění do domova důchodců či jiného sociálního zařízení. Vztahy mezi sousedy jsou běžnou součástí našeho života. Rozhodně nejdůležitější je vzájemná tolerance. A pokud se přece jen objeví rozepře, je dobré na nic nečekat a začít je ihned řešit.
K čemu je dobré pojištění?
Pojištění domu je velmi důležité, přestože takovou povinnost žádný zákon neukládá. V případě, že je nemovitost či domácnost částečně, nebo dokonce zcela zničena, například z důvodu požáru, se tak vyvarujete mnoha nepříjemností. Škodu potom uhradí příslušná pojišťovna. V opačném případě vám zůstanou, jak se říká lidově, jen oči pro pláč. Pokud jde o pojištění domácnosti, musí si je uzavřít každý sám. Je však nutné upozornit, aby jste si domácnost pojistili na částku, která reálně vašemu vybavení domácnosti odpovídá. Pokud cenu vybavení úmyslně podhodnotíte a domníváte se, že tak ušetříte, mýlíte se. Ušetříte nějakou tu stokorunu, ale dojde-li na pojistnou událost, pojišťovna uhradí jen poměrnou část. Dobře také zvažte rizika, proti kterým se pojistíte. A kdo by měl uzavřít pojištění nemovitosti? Tam, kde má dům pouze jednoho majitele, je to jednoduché. Pojištění domu přísluší majiteli, například obci či družstvu, fyzické či právnické osobě. Nájemce je v tomto případě "bez starostí". Doporučujeme však, abyste se o pojištění domu i přesto zajímali a zjistili si, zda majitel domu, v němž bydlíte, vůbec nějaké pojištění uzavřel, případně proti jakým rizikům a za jakých podmínek.
Několik rad, jak vyřešit sousedské spory bez pomoci státu
1. Zásada vzájemné tolerance. Ne z každého zásahu do práv musí vzniknout sousedský konflikt. Kdybychom z každé maličkosti ihned vyvozovali právní důsledky, nedělali bychom pravděpodobně nic jiného. Tím však není řečeno, že bychom si neměli ničeho všímat. Problémy se pak mohou stupňovat a dospět do opravdové sousedské války.
2. Projednejte záležitost osobně. Vždy je lepší projednat problém nejprve osobně, v klidu. Soused si totiž nemusí být vždy vědom závažnosti svého jednání. Stačí pouhé upozornění či taktní připomenutí. V některých případech pomůže i písemná dohoda.
3. Sousedé by měli vyčerpat všechny možnosti vlastního řešení. Než se postižení rozhodnou, že využijí pomoc státu, měli by se snažit urovnat konflikt jinou cestou. U soudu by měly skončit pouze závažné, těžko řešitelné vztahy. Mnohdy stačí domluva zástupců obecního úřadu, družstva nebo přímo od majitele.
4. Rozhodně se vyvarujte hrubého násilí. I když vás soused terorizuje k nevydržení, snažte se zachovat klid. Pokud nevydržíte a situaci vyhrotíte dokonce až k fyzickému napadení, nejenže téměř jistě nic nevyřešíte, ale soused na vás může podat třeba i trestní oznámení za ublížení na zdraví.
