Jsem vlastníkem malé chaty v krásném prostředí hradu a přírodního parku Sovinec. V restituci jsem dostal zpět zahrady a v jedné části postavil chatu. Bohužel se již roky potýkám s problémovým sousedem, který pro potěšení chová koně a ovce. Nepodniká, jen je chová.
Rozlehlý pozemek není oplocený, protože slouží jako přístupový k jiným zahradám. Po mnoha dohadech jsem udělal alespoň ohradu. Sousedova chovaná zvířata se často přesunou na mou zahradu, kde způsobí škodu na stromcích, rostlinstvu, ale i terénu. Díry po koních jsou nebezpečné, mám strach o své malé děti, aby si například nezlomily nohu.
Opakovaně jsem žádal souseda, aby si zvířata zajistil. Vždy odpoví, ať si to oplotím. Ovce běhají přes silnici, starosta obce ani nadřízené orgány nejsou schopny situaci řešit, nebo alespoň poradit. Domluva nefunguje, na upozornění, že to budu řešit jinde, se mi vysmál.
Musí se opravdu něco někomu stát, aby se zjednala náprava? Například havárie auta po srážce se zvířetem? Mohu se vůbec nějak bránit?
Dalším problémem je sousedovo shromažďování věcí - odpadu, kolem domu, vraky aut atd.
Na dotaz čtenáře odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Pavel Hassman, RE/MAX 4You
V tomto případě jde hned o několik různých problémů. Co se týče hromadění odpadu okolo sousedova domu, pak bychom potřebovali více informací. Pokud jde jen o samotné věci, které se nacházejí na pozemku majitele, jen těžko se lze domáhat odstranění. V podstatě nejsou předmětem žádného sporu.
Kdo musí stříhat plot Živý plot od sousedů prorůstá skrz a nejde o pár lístečků. Máme na pozemku metrové větve, které stíní a omezují nás. Soused se k problému staví laxně a dokonce prohlásil, že podle nového občanského zákoníku není jeho povinností plot stříhat, píše Jarka v příspěvku do seriálu Sousedské války. |
Jiná situace by byla, pokud by ze „skladiště“ vycházel trvalý zápach, nebo docházelo k jinému narušování sousedského soužití. V takovém případě by bylo možné domáhat se odstranění závad, tedy zápachu, kouře apod., což by nejspíše vedlo k odstranění samotné „skládky“. Pokud však nahromaděné věci nezpůsobují jiné obtíže, není žádný legislativní důvod pro žádost o odstranění.
Druhou rovinou jsou pak zvířata trvale vnikající na cizí pozemek. V první řadě bych se obrátil na místní obecní úřad či stavební odbor a žádal o nařízení, které by donutilo souseda vystavět kolem svého pozemku plot.
Pokud by toto nepomohlo, pak je třeba obrátit se na soud. Jsem přesvědčený, že soud takové opatření vydá. Navíc je možné žádat i náhradu škody způsobenou zvířaty a také případně náklady vynaložené na preventivní opatření, tedy výstavbu vlastního, dočasného plotu.
Vlastimil Louček, advokát, AK LOUČEK
Tento konkrétní případ bych rozdělil na několik samostatných částí. V první řadě je třeba řešit samotné jednání - vnikání zvířat na cizí pozemek. V druhé řadě by měl majitel pozemku žádat řádné oplocení pozemku, které by měl soused zřídit na vlastní náklady. Poslední oblastí je pak náhrada škody, která byla zvířaty způsobena.
Pokud jde o možnost domáhat se toho, aby se vlastník zvířat zdržel škodlivého jednání, kterým je umožnění vnikání zvířat na cizí pozemek, tazatel může podat k příslušnému soudu tzv. zápůrčí žalobu, v níž bude požadovat uložení povinnosti žalovanému (vlastníkovi zvířat) zdržet se škodlivého jednání.
Soud však posuzuje, zda jde o vnikání zvířat v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání vedlejšího pozemku (viz. ust. § 1013 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Výsledek tohoto posouzení by se odvíjel zejména od druhu zvířat. V obecné rovině jistě platí, že vnikání ovcí a koní na cizí pozemek podstatně omezuje obvyklé užívání tohoto pozemku, intenzity vnikání zvířat na cizí pozemek a zvyklostí daného prostředí.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Tazatel má rovněž možnost na základě ust. § 1027 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, navrhnout soudu, aby po zjištění stanoviska stavebního úřadu uložil vlastníkovi vedlejšího pozemku (z něhož vnikají zvířata) povinnost svůj pozemek oplotit. Soud tuto povinnost uloží, uzná-li, že je to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Možnost domáhat se náhrady škody, kterou již zvířata jiného vlastníka způsobila, má tazatel vůči vlastníkovi zvířete a rovněž vůči osobě, které zvíře bylo svěřeno, nebo která zvíře chová, nebo jinak používá (viz ust. § 1014 odst. 2 občanského zákoníku a ust. § 2933 občanského zákoníku).
Pokud jde o shromažďování věcí sousedem („odpad kolem domu, vraky aut“), o kterém se tazatel zmiňuje, toto samo o sobě vlastníka vedlejšího pozemku neomezuje.
Omezovat vlastníka vedlejšího pozemku může jedině produkt, který ze shromážděných věcí vychází (např. zápach z odpadů, stín, který shromážděné věci vrhají na pozemek jiného vlastníka).
Vlastník vedlejšího pozemku, který je těmito vedlejšími produkty obtěžován, má opět možnost využít zápůrčí žaloby, o které se zmiňuji výše, přičemž soud opět bude posuzovat, zda jde o obtěžování v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání vedlejšího pozemku(viz ust. § 1013 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
