Přerostlé větve sousedů ostříhali. Teď mají zaplatit 70 tisíc korun.

Přerostlé větve sousedů ostříhali. Teď mají zaplatit 70 tisíc korun. | foto: Profimedia.cz

Nudisté se skrývají za živý plot. Po prořezání nás žalují o 70 tisíc

  • 188
Před lety si sousedé vysázeli řadu Cypřišovců Leylandových . Pořídili si bazén a nechtěli být ve svých nudistických zálibách rušeni. Dnes několikametrové keře mají příliš dlouhé větve, které jsme ostříhali. Obratem přišla obsílka s vyčíslenou škodou 70 tisíc korun, píše Kamila do seriálu Sousedské války.

Sousedé si před patnácti lety vysázeli podél společné hranice v délce asi 30 metrů a ve vzdálenosti půl metru řadu Cypřišovců Leylandových poté, co si pořídili bazén a nechtěli být ve svých nudistických zálibách rušeni.

Rychle rostoucí dřeviny byly za deset let vysoké sedm metrů a jejich větve přesahovaly 2,5 metru na náš pozemek. Sousedům jsme poslali mnoho doporučených dopisů, ve kterých jsme je vyzývali k ostříhání vegetace.

Stále se ale nic nedělo, sousedé vůbec nereagovali. Nakonec jsme přesahující větve ostříhali sami. Sousedé si však nechali od jimi vybrané znalkyně vypracovat posudek, ve kterém byla vyčíslena škoda na vegetaci 70 000 korun a soudně na nás začali vymáhat náhradu.

Po dvou letech nás soud vyzval k vyjádření. Protože se keřům nic nestalo a opět znovu obrůstaly, objednali jsme posudek znalce. Ten konstatoval, že zeleň prosperuje a žádná škoda nevznikla. Kvůli komplikované údržbě doporučil živý plot vykácet.

Po čase přidělil soud svého znalce, který provedl šetření a přiklonil se k posudku našeho znalce. Nyní, po dalších dvou letech, keře stále rostou do výšky a do šířky nad náš pozemek. Soud stále nerozhodl, tak dál čekáme. Máme vůbec nějakou šanci na vyřešení našeho problému?

Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:

Tomáš Frýdek , RE/MAX Delta

Najít východisko z podobně patové situace je nadmíru složité. V uvedeném případě bych se zaměřil na § 1016 nového občanského zákona. Ten myslí na odvěké sousedské spory. Zmiňuje jak sběr plodů ze sousedova stromu, ale také údržbu dřevin, které přerůstají přes sousedův plot.

Kdo musí ostříhat živý plot?

1

Živý plot od sousedů prorůstá skrz a nejde o pár lístečků. Máme na pozemku metrové větve, které stíní a omezují nás. Soused se k problému staví laxně a dokonce prohlásil, že podle nového občanského zákoníku není jeho povinností plot stříhat, píše Jarka v příspěvku do seriálu Sousedské války.

NOZ stanoví, že pokud tak vlastník stromu neučiní v přiměřené době, po sousedově upozornění, může ten přiměřeným způsobem a ve vhodné roční době tak učinit. Samozřejmě působí-li mu to škodu převyšující zájem na nedotčení stromu. Navíc platí, že soused, který odstranil podrosty a převisy pronikající z vedlejšího pozemku po právu, má právo na náhradu nákladů, které mu přitom vznikly.

Otázkou je, dle kterého právního výkladu postupuje soud. Nový občanský zákoník platí až od ledna 2014. Upřesňuje a do mnohem větší hloubky řeší právě sousedské spory. Pokud se však soud táhne již delší dobu, bude jeho rozhodnutí možná záviset na předchozím zákonu, který byl mnohem obecnější. Zároveň je třeba říci, že prakticky neexistuje nástroj, který by soudní spor urychlil.

Lenka Ptáčková Resová, advokátka

Z dotazu není přesně patrné, kdy k ostříhání porostů souseda došlo. Nabízí se tak zajímavé srovnání staré a nové právní úpravy, tedy úpravy podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (Obč.z.), platné do 31. 12. 2013, a právní úpravy nové podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), platné ode dne 1. 1. 2014. Znalost obou právních úprav není bez relevance, i v dnešní době mohou probíhat a probíhají právní spory, které se řeší podle dřívějšího občanského zákoníku.

Starý občanský zákoník upravoval pojem tzv. imisí v širším smyslu v podstatě v jediném § 127 Obč. z., podle kterého vlastník věci se musel zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

Pošlete příběh

Soužití v jednom domě nemusí být idylické, důležitá je ale komunikace mezi...

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení.

Nový kodex upravuje základní definici tzv. imisí v užším smyslu v § 1013 odst. 1 NOZ, a v některých dalších samostatných §. Pro náš dotaz je relevantní zejména § 1016 odst. 2 a 3 NOZ, z něhož plyne, že také pronikání podrostů a převisů rostlin na sousední pozemek je protiprávní.

Podle § 1016 odst. 2 NOZ neučiní-li to vlastník v přiměřené době, poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek. To za předpokladu, že mu působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Zákon zde upravuje zvláštní formu svépomoci, takže není třeba, aby soused své právo na odstranění podrostů nebo převisů realizoval soudní cestou. Na rozdíl od úpravy platné do 31. 12. 2013 není však tato svépomoc bezpodmínečná. Lze ji realizovat až po marně uplynuté lhůtě pro odstranění podrostů nebo převisů osobou, které patří strom. Citované ustanovení se také uplatní jen pro případy podrostů či převisů stromů. Pokud bude na sousedův pozemek přesahovat keř nebo jiná rostlina, platí § 1016 odst. 3 NOZ, podle kterého části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

Odlišnost ve srovnání s dřívější úpravou spočívá v tom, že soused má právo na odstranění podrostů a převisů jen tehdy, pokud mu působí škodu nebo jiné obtíže. Škodou nebo obtížemi nelze rozumět pouhý fakt, že dochází k podrostu nebo převisům. Obtížemi by tak bylo např. odebírání živin ze sousedního pozemku, spad listí či jehličí, nikoliv však v nepatrné míře.

A na závěr platí, že soused, který odstranil podrosty a převisy pronikající z vedlejšího pozemku po právu, má právo na náhradu nákladů, které mu přitom vznikly.


Sousedské války