Když jsme začali na zahradu jezdit, byla jsem nadšená. Líbilo se mi prostředí a sousedé byli také bezproblémoví. Začali jsme přestavovat chatu a zvelebovali zahradu. Na prvním místě byla ale chata.
Nejbližší sousedé za východním plotem jsou přátelští, zásobují nás rostlinkami a radami. Sousedé za západním plotem nejsou příliš komunikativní, přesto jsme si spolu občas popovídali.
Plot kolem zahrady byl na severu zachovalý, na jihu špatný, na východě se o něj starali sousedé a na západě byl shnilý, zrezivělý, rozpadlý a místy téměř žádný nebyl.
Západní soused plot vyspravoval z vlastních zdrojů, například kusem pletiva do králíkárny nebo vlnitého plechu, drátěným košíkem, drátem a podobně. Na víkend na své zahradě mívá nevycvičeného neukázněného psa, který mu pravděpodobně utíká i na naši zahradu, jakmile má příležitost.
Kdo má opravit plot?Zakořeněné pravidlo pravé ruky už 60 let neplatí "Dříve platilo, že vlastníkovi pozemku patří plot, který je po jeho pravé ruce při pohledu od veřejné komunikace. Toto pravidlo však již více než 60 let neplatí, ač se stále často mylně traduje," vysvětluje advokátka Soňa Audesová. Pokud však neexistuje bližší spojení mezi plotem a jedním z vlastníků sousedících pozemků, může dojít i k tomu, že plot bude považován za spoluvlastnictví obou sousedů a tito společně ponesou náklady na jeho opravy a údržbu. |
Při našem prvním setkání a seznámení se mne soused ze západní strany ptal, kdy udělám nový plot. Samozřejmě až doděláme chatu a zahradu, on by nejednal jinak. Sdělil mi, že je zvykem, že soused uhradí polovinu nákladů.
Tehdy jsem se plotem moc nezabývala, protože jsem měla hodně starostí se stavbou i zahradou, chtěla jsem mít vše v pořádku a dokončené. Až letos brzy na jaře nastal příhodný čas pro zhotovení nového plotu.
Sousedům jsem vše předem oznámila. Informaci vzali na vědomí. Hned za plotem měli poskládané shnilé dřevo, několik keřů, které prorůstaly pletivem na můj pozemek, letitý živý plot obrostl i vodicí drát původního plotu.
Museli jsme sami vysekat roští, ostříhat větve, vykopat kořeny. Sousedé ani nesvázali jejich staré rybízové keře, které rostou v bezprostřední blízkosti plotu, zdánlivě neměli nejmenší zájem o to, co se děje u nás a vlastně ani na kraji jejich zahrady, protože tam jsme také museli pracovat a chodit.
Zabetonovali jsme sloupky, natáhli vodicí dráty, potom pletivo. Pro nás to byla činnost na mnoho dní, nemáme tolik volna, jsme pracující.
Sousedé mi pouze oznámili, že jsem vysekala živý plot, který nám zakrýval výhled na jejich chatu, a tak si postaví zástěnu. Udělali to minulý víkend. Jde o nehezkou, nevábnou stavbu, která se snad používá jen v ZOO.
Stejně jako dříve mne nezajímá sousedova neudržovaná stará chata, ani to, co se u ní děje. Teď mne rozčiluje nevzhledná stavba, kterou vytvořili pouhých dvacet centimetrů od našeho nového plotu.
Nechápu, co se stalo, proč najednou nezdraví ani neodpovídají na pozdrav. Čím jsme se provinili, co jsme udělali špatně. Proč s námi ani nepromluví, s plotem nepomohou. Vždyť se jich to také týká. Mám z nich špatný pocit. Podotýkám, že jsme plot financovali sami a ani nás nenapadlo si říct o finanční příspěvek, o kterém se před několika roky zmínili.
Ptám se tedy: je možné, aby si sousedé bez našeho souhlasu postavili pouhých dvacet centimetrů od našeho plotu takovou ubohou ohyzdnost?
Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Pavel Hassman, majitel RE/MAX 4You
Bohužel, v tomto případě opět platí, že nejlepší cesta řešení sousedských sporů je domluva. Doporučuji vyslechnout argumenty souseda a podívat se na celou záležitost jeho očima. Následně požádat o stejnou možnost souseda, nechť on se pokusí na celou věc podívat z vaší strany, možná jej vzít k sobě na pozemek a ukázat mu svůj úhel pohledu.
Pokud k dohodě nedojde a opravdu není možné současný stav ze strany tazatelky akceptovat, případně zakrýt živým plotem či jinak esteticky odclonit na pozemku tazatelky, nezbývá než se pokusit obrátit na příslušné instituce.
Jednou z možností je stavební úřad, protože majitelka sousedního pozemku neměla k takové stavbě svolení svého souseda. Je to cesta, která je bohužel nejistá, ale prakticky jediná možná. Druhou cestou je obrátit se na soud s ohledem na nový občanský zákoník a to v případě, kdy by zástěna vrhala nepřiměřený stín na pozemek souseda.
Advokát Vlastimil Louček, AK Louček
Dle fotografií v případě zmíněné zástěny zřejmě jde o oplocení. Oplocení není nikde definované, každopádně ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, stanoví, že: oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí. Dle dotazu usuzuji, že jde přesně o takový případ.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Dále je třeba vzít v úvahu stavení zákon, který podle ust. § 103 odst. 1 písm. e) bod uvádí, že není u stavby oplocení vyžadováno stavební povolení ani ohlášení, ale podle ust. § 96 odst. 2 písm. a) je u stavby oplocení vyžadován územní souhlas. Vlastník stavby oplocení měl tedy povinnost podat žádost o územní souhlas, která mimo jiné musí obsahovat souhlasy vlastníků sousedních pozemků.
Pokud vlastník stavby oplocení nepožádal o územní souhlas, mohla by se čtenářka obrátit na stavební úřad, který by zahájil řízení o odstranění stavby podle ust. § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona (stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena).
Závěrem ještě upozorňuji na ust.§ 1013 odst. 1 věta první občanského zákoníku: Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.
Tedy pokud by zástěna působila, že stín vniká na pozemek čtenářky, a to v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku čtenářky, bylo by možné podat k soudu žalobu.
