Sousedova zídka se značně naklání. | foto: archiv čtenáře

Sousedova zídka se kácí na náš pozemek. Na opravu prý nemá peníze

  • 173
Bydlíme v řadovce a bojujeme se sousedem a s jeho zídkou, která se nebezpečně naklání na náš pozemek. Soused tvrdí, že na opravu nemá peníze a že jsme špatný stav zdi zavinili my, píše čtenář do seriálu Sousedské války.
Reklama

V letech 1979 - 1982 jsme si postavili řadový rodinný dům. Při stavbě řadovek se vzhledem k tomu, že stály ve svahu, stavěly na pozemcích za nimi opěrné zídky vysoké jeden metr a dlouhé dvacet dva metrů. Po vzájemné domluvě všech sedmi majitelů řadovek si každý stavebník postavil levou zídku z pohledu od domu, tedy tu spodní.

Fotogalerie

Po čase jsem zpozoroval, že sousedova zídka se pomalu začíná naklánět nad náš pozemek. Vzhledem k tomu, že v blízkosti zídky měli sousedé vysazený ovocný strom - mirabelku, která dosáhla během let v kmenu průměru asi třicet centimetrů, považoval jsem za příčinu pohybu zídky tlak jejího kořenového systému. Po několikerém upozornění na daný stav zídky se sousedé konečně uvolili a mirabelku odstranili. Zídka se však dál povážlivě nakláněla.

Soused si začal stavět fotovoltaickou elektrárnu a já mu doporučil, aby nejprve přikročil k opravě tehdy už značně nakloněné zídky. Na to mi odpověděli: A kde bychom na to vzali peníze?

Na mé další naléhání na její opravu zpochybnil vlastnictví zídky, nejprve tvrdil že ta zídka asi není jejich, a potom, že asi bude společná.

Když ho ostatní majitelé sousedních řadovek ujistili, že zídka je opravdu jen jejich, začal tvrdit, že jsem problematickou zídku podkopal, obnažil a odstranil zeminu a tím jsem způsobil její naklánění. Podle jeho mínění je či byla zídka v pořádku, realizována prý byla do zámrzné hloubky 90 centimetrů atd.

Reklama

Na dvou náhodně vybraných místech v její délce jsem zjistil, že hloubka základu zídky dosahuje stěží 30 centimetrů. Navíc při její realizaci došlo k naprosto nesprávnému umístění ocelových armatur, které nyní trčí ven z betonu. Jako výplň betonu byly použity kusy cihel, pískovce, nějaký materiál znečištěný asfaltem atd.

Sousedé nudisté se skrývají za živý plot

Po prořezání nás žalují o 70 tisíc

Před lety si sousedé vysázeli řadu Cypřišovců Leylandových . Pořídili si bazén a nechtěli být ve svých nudistických zálibách rušeni. Dnes několikametrové keře mají příliš dlouhé větve, které jsme ostříhali. Obratem přišla obsílka s vyčíslenou škodou 70 tisíc korun, píše Kamila do seriálu Sousedské války.

Na mou stížnost stavebnímu úřadu, že nakloněná zídka znemožňuje užívání jedné třetiny našeho pozemku, majitel zídky stavebnímu úřadu odpověděl, že vše je v pořádku, protože viděl, jak si tam hrají děti.

Minulý rok dosáhla zídka už takový náklon, že jsem byl nucen v zájmu naší bezpečnosti ji z naší strany zajistit vzpěrami. Majitele zídky to ovšem ponechává v klidu dodnes.

Zídky staré téměř čtyřicet let samozřejmě stárnou a je nutné je opravovat. To také ostatní sousedé dělají. Nevymlouvají se a neobviňují. Soused je vysokoškolsky vzdělaný, ale pokud ostatní obtěžuje nepořádkem, kopřivami a jiným plevelem, jak před domem, tak za ním, a přidá chátrající zídku, k čemu je pak vzdělání? Rád si nechám poradit.

Na dotaz čtenáře odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:

Bohumila Halgašová, RE/MAX Anděl

Z dotazu vyplývá, že vztahy se sousedem budou asi opravdu na bodu mrazu. Mimosoudní vzájemná dohoda tak pravděpodobně nepřichází v úvahu.

Možná by stálo za pokus zkusit sousedovi znovu objasnit vlastnictví a rozdělení povinnosti údržby jednotlivých zídek, a to například písemným společným prohlášením všech „řadovkářů“ nebo v rámci sousedského setkání, které byste mohl iniciovat a kde byste se za podpory ostatních pokusil vysvětlit, jak si ostatní „řadovkáři“ rozdělili výstavbu a údržbu jednotlivých zídek.

Pokud na opravu skutečně nemá finanční prostředky, může se vlastnictví a povinnosti bránit, aniž by přiznal ten pravý důvod. V takovém případě je dobré najít kompromis, třeba opravit zídku na vlastní náklady a navrhnout sousedovi možnost splátek. Poslední variantou je samozřejmě řešení soudní cestou.

Gabriela Borovičková, Advokátní kancelář Grinacová

Nový občanský zákoník řeší problematiku zdí vystavěných mezi dvěma sousedními pozemky v ustanoveních § 1024 až §1028 věnovaných rozhradám. Pojmem rozhrada se označují veškerá rozhraničení pozemků, ať už jde o ploty, zdi, meze, strouhy, živé ploty, či jiné přirozené a umělé hranice.

Rozhrady mají funkci rozlišení hranice mezi dvěma sousedními pozemky a zároveň i funkci ochrany vlastníků pozemků před imisemi ze sousedního pozemku. V souvislosti s rozhradami však může vzniknout spor o tom, kdo je vlastníkem rozhrady a kdo má povinnost rozhradu udržovat v dobrém stavu.

NOZ z důvodu předejití sporům ohledně vlastnictví rozhrady stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že jednoduché rozhrady mezi dvěma sousedními pozemky jsou společné. Tato domněnka může být vyvrácena v případech, kdy je zcela zřejmé, komu zeď či jiná rozhrada patří, tedy za situace, kdy celá rozhrada stojí pouze na pozemku jednoho vlastníka, neboť pak je vlastníkem rozhrady vlastník pozemku.

Pošlete příběh

sousedé

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení.

Právní doměnka může být vyvrácena i za situace, kdy jsou na rozhradě umístěny znaky, nápisy nebo jiné značky, že kterých je patrné, že rozhrada je ve výlučném vlastnictví jednoho ze sousedů. Pokud hovoříme o případu, kdy je zeď či jiná rozhrada postavena tak, že zasahuje do obou sousedních pozemků, avšak mezi vlastníky sousedních pozemků panovala dohoda ohledně výstavby a vlastnictví opěrné zdi, může se vlastník sousedního pozemku domáhat určení vlastnického práva žalobou na určení podanou k soudu.

Právní domněnka ohledně vlastnictví rozhrady se nepoužije na dvojité rozhrady (každý ze sousedů má na svém pozemku jednu část rozhrady) nebo u rozhrad, kde je vlastnictví rozděleno. U těchto se aplikuje speciální úprava, podle které udržuje každý z vlastníků na své náklady, co je jeho.

Vlastník opěrné zdi není povinen znovu postavit rozpadlou zeď nebo plot, ale je povinen udržovat stojící rozhradu v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Touto škodou se rozumí zejména nepřímá škoda, která hrozí v důsledku zásahu třetí osoby či zvěře přes rozpadlou rozhradu.

Druhým případem, kdy může soused žádat po vlastníkovi opravu nebo obnovení rozhrady, je situace, kdy hrozí, že se v důsledku narušení rozhrady stane hranice mezi pozemky neznatelná. Právo vznést tento požadavek má však pouze vlastník bezprostředně sousedícího pozemku s rozhradou.

Na návrh souseda může soud dokonce po zjištění stanoviska stavebního úřadu uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.

Pokud se prokáže, že vlastníkem rozhrady je soused, který zároveň porušil povinnost udržovat zeď v dobrém stavu a následkem poškození rozhrady byla sousedovi způsobena škoda, je poškozený soused oprávněn uplatnit nárok na náhradu vzniklé škody po vlastníkovi rozhrady.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

173 příspěvků v diskusi

Reklama