Člověk je sice tvor společenský, ale občas i on doma zatouží po samotě nebo klidu na práci. Jak jej najít v bytě, který se svou velikostí blíží cirkusové maringotce, to ovšem nikdo netuší. Je tady vůbec nějaké řešení?
"Můžete se schovat za posuvnou příčku nebo za paraván, ale před zvukem v malém bytě stejně neutečete," říká architektka Zdeňka Maňáková. "Vytvářet z malých pokojíků ještě menší, abyste získali pár metrů vlastního prostoru, kam nikdo nesmí, pokládám za hloupost. Jak byste takový miniaturní pokoj chtěli například větrat? Najít pro dospělého jedince soukromí v malém bytě není úkol pro architekta, to je věc dohody." V praxi to znamená, že rodina musí například respektovat, že maminka po návratu z práce potřebuje půl hodiny relaxace, třeba v křesle u šálku kávy, a není radno ji rušit.
Největší nepřítel je hluk
Když rodiče prskají jako špenát na plotně, že jejich potomek pouze předstírá učení, protože při tom rámusu, který se line z jeho pokoje, se nikdo nemůže nic naučit, nemusí mít vůbec pravdu. Podle psychologů je totiž mnohem nebezpečnější hluk, který je nositelem informace (a to se o většině rockové a podobné hudbě říci opravdu nedá). "Vůbec nejhorší je šepot, přesně podle hesla co je šeptem, to je s čertem," tvrdí psycholog Aleš Hladký. Chcete-li v klidu pracovat nebo jen tak odpočívat, můžete se místo za pevnou zdí "skrýt" za nějakou hudební kulisou. Nemusíte ani používat walkmana nebo sluchátka, prostě si jen pustíte hudbu, kterou máte rádi. Hlasitost by měla být taková, jaká vyhovuje vám. U počítače lze ostatně pracovat a zároveň poslouchat hudbu z CD-ROM většinou zcela bez problémů. Nenechte se však ukolébat představou, že večer či pozdě v noci všechno ve vašem okolí ztichne a vy získáte konečně tolik kýženou samotu. V noci totiž hluková hladina klesá na minimum a rušit vás může cokoliv, od budíku, zvuku projíždějícího výtahu až po oddechování souseda za zdí. Pokud potřebujete klid na práci a občas se do ní pustíte až pozdě v noci, abyste světlem či "klepající" klávesnicí nerušili partnera, riskujete narušení biorytmů. Zdeněk Jirotka napsal svého Saturnina na prkně položeném přes vanu. Kdoví, třeba i vy najdete doma místo, které vám jako azyl poslouží stejně dobře.
Co je moje, to se počítá
V některých případech je ovšem nutné i v malém pokoji sáhnout po radikálním řešení. "Hlavně pubescenti nesnášejí, když jim někdo vstoupí do jejich teritoria, zejména pokud jde o mladšího sourozence," tvrdí architektka Zdeňka Maňáková. "Čtrnáctiletá slečna či mladík mají raději šest metrů čtverečních, které jsou určeny pouze jim, než patnáctimetrový pokoj společný s šestiletým stvořením, které si rodiče 'pořídili' bez jejich souhlasu." Vedle optického předělu pomocí policových regálů, které na rozdíl od často používaných šatních skříní nepůsobí tolik robustním dojmem, jsou vhodným řešením zejména posuvné stěny. Tedy to, co už tak geniálně vyřešili Japonci a čemu se dnes říká "panel curtains of Japanese art" - to lze volně překládat jako japonské posuvné panelové stěny. Použití těchto stěn nebrání ani existence pouze jediného okna v místnosti. To totiž bývá nejčastější překážkou toho, aby byl malý pokoj rozdělen na dva miniaturní. Posuvnou stěnu tvoří jen posuvná lišta s dvěma až pěti drážkami. Ty se upevní na strop nebo na stěnu. "V liště se pohybují takzvané suporty, na které jsou pomocí suchého zipu zavěšeny panely látek," vysvětluje princip posuvných stěn Jana Fabiánová z firmy Maron, která s japonskými posuvnými stěnami přišla na tuzemský trh jako první. Díky použití suchého zipu je údržba a praní jednotlivých pruhů látek velmi snadné. Na rozdíl od závěsů nemají textilní stěny žádné řasení, proto na nich vyniknou zejména jednoduché motivy. Použitý materiál lze sladit i se závěsy nebo s dalším textilem. Stěny se vyrábějí z bavlny, z látek se speciálním tužením nebo z materiálu označovaného jako Screen. Ten vás sice ochrání před sluncem, ale ponechává vám maximální průhled směrem ven. Cena za metr čtvereční posuvné stěny se pohybuje mezi 900 a 1600 korun, a to včetně montáže a zaměření v bytě. Posuvné stěny mohou samozřejmě posloužit nejen v dětských pokojích, ale vytvořit i soukromí pro dospělé. Těm ovšem někdy jako optický předěl vystačí i paraván. Scény, v nichž si v divadelních fraškách odkládá hrdinka šaty za paravánem, nemusí patřit jen do minulosti. Naopak. Navíc jde o zajímavý bytový doplněk. Paraván může skrýt stejně dobře svlékající se krasavici jako šicí stroj s nedokončenou prací. Podle velikosti a provedení vás paraván přijde asi na dva až dvanáct tisíc korun.
"Můžete se schovat za posuvnou příčku nebo za paraván, ale před zvukem v malém bytě stejně neutečete," říká architektka Zdeňka Maňáková. "Vytvářet z malých pokojíků ještě menší, abyste získali pár metrů vlastního prostoru, kam nikdo nesmí, pokládám za hloupost. Jak byste takový miniaturní pokoj chtěli například větrat? Najít pro dospělého jedince soukromí v malém bytě není úkol pro architekta, to je věc dohody." V praxi to znamená, že rodina musí například respektovat, že maminka po návratu z práce potřebuje půl hodiny relaxace, třeba v křesle u šálku kávy, a není radno ji rušit.
Největší nepřítel je hluk
Když rodiče prskají jako špenát na plotně, že jejich potomek pouze předstírá učení, protože při tom rámusu, který se line z jeho pokoje, se nikdo nemůže nic naučit, nemusí mít vůbec pravdu. Podle psychologů je totiž mnohem nebezpečnější hluk, který je nositelem informace (a to se o většině rockové a podobné hudbě říci opravdu nedá). "Vůbec nejhorší je šepot, přesně podle hesla co je šeptem, to je s čertem," tvrdí psycholog Aleš Hladký. Chcete-li v klidu pracovat nebo jen tak odpočívat, můžete se místo za pevnou zdí "skrýt" za nějakou hudební kulisou. Nemusíte ani používat walkmana nebo sluchátka, prostě si jen pustíte hudbu, kterou máte rádi. Hlasitost by měla být taková, jaká vyhovuje vám. U počítače lze ostatně pracovat a zároveň poslouchat hudbu z CD-ROM většinou zcela bez problémů. Nenechte se však ukolébat představou, že večer či pozdě v noci všechno ve vašem okolí ztichne a vy získáte konečně tolik kýženou samotu. V noci totiž hluková hladina klesá na minimum a rušit vás může cokoliv, od budíku, zvuku projíždějícího výtahu až po oddechování souseda za zdí. Pokud potřebujete klid na práci a občas se do ní pustíte až pozdě v noci, abyste světlem či "klepající" klávesnicí nerušili partnera, riskujete narušení biorytmů. Zdeněk Jirotka napsal svého Saturnina na prkně položeném přes vanu. Kdoví, třeba i vy najdete doma místo, které vám jako azyl poslouží stejně dobře.
Co je moje, to se počítá
V některých případech je ovšem nutné i v malém pokoji sáhnout po radikálním řešení. "Hlavně pubescenti nesnášejí, když jim někdo vstoupí do jejich teritoria, zejména pokud jde o mladšího sourozence," tvrdí architektka Zdeňka Maňáková. "Čtrnáctiletá slečna či mladík mají raději šest metrů čtverečních, které jsou určeny pouze jim, než patnáctimetrový pokoj společný s šestiletým stvořením, které si rodiče 'pořídili' bez jejich souhlasu." Vedle optického předělu pomocí policových regálů, které na rozdíl od často používaných šatních skříní nepůsobí tolik robustním dojmem, jsou vhodným řešením zejména posuvné stěny. Tedy to, co už tak geniálně vyřešili Japonci a čemu se dnes říká "panel curtains of Japanese art" - to lze volně překládat jako japonské posuvné panelové stěny. Použití těchto stěn nebrání ani existence pouze jediného okna v místnosti. To totiž bývá nejčastější překážkou toho, aby byl malý pokoj rozdělen na dva miniaturní. Posuvnou stěnu tvoří jen posuvná lišta s dvěma až pěti drážkami. Ty se upevní na strop nebo na stěnu. "V liště se pohybují takzvané suporty, na které jsou pomocí suchého zipu zavěšeny panely látek," vysvětluje princip posuvných stěn Jana Fabiánová z firmy Maron, která s japonskými posuvnými stěnami přišla na tuzemský trh jako první. Díky použití suchého zipu je údržba a praní jednotlivých pruhů látek velmi snadné. Na rozdíl od závěsů nemají textilní stěny žádné řasení, proto na nich vyniknou zejména jednoduché motivy. Použitý materiál lze sladit i se závěsy nebo s dalším textilem. Stěny se vyrábějí z bavlny, z látek se speciálním tužením nebo z materiálu označovaného jako Screen. Ten vás sice ochrání před sluncem, ale ponechává vám maximální průhled směrem ven. Cena za metr čtvereční posuvné stěny se pohybuje mezi 900 a 1600 korun, a to včetně montáže a zaměření v bytě. Posuvné stěny mohou samozřejmě posloužit nejen v dětských pokojích, ale vytvořit i soukromí pro dospělé. Těm ovšem někdy jako optický předěl vystačí i paraván. Scény, v nichž si v divadelních fraškách odkládá hrdinka šaty za paravánem, nemusí patřit jen do minulosti. Naopak. Navíc jde o zajímavý bytový doplněk. Paraván může skrýt stejně dobře svlékající se krasavici jako šicí stroj s nedokončenou prací. Podle velikosti a provedení vás paraván přijde asi na dva až dvanáct tisíc korun.
