Dům, který kašle na dodavatele energií a částečně i na supermarkety

Sám si topí, sám se stará o zdroj potravin. To je soběstačný dům architektů Miroslava Stacha a Jany Pavelcové, který získal Zvláštní ocenění Autodesk Award v architektonické soutěži Think Arch.

K vyhlášení soutěže vedly Občanské sdružení Centrum české architektury obavy z růstu cen energií, ale i ohleduplnost k životnímu prostředí, udržitelnost a efektivnější využití materiálů.

Když nemáte soběstačný dům

Kdo nemá soběstačný dům, snaží se šetřit energií. Srovnejte si, jak šetříte vy, na Energie DNES.

Soutěž, kterou sdružení vyhlásilo, byla určena pro studenty a architekty do 40 let. U nich zadavatelé počítají s větší empatií pro zadané téma. "Téma udržitelnosti v architektuře považujeme za klíčové. Jsme přesvědčeni o tom, že zvláště pro mladou generaci architektů je toto téma podstatné už jen proto, že generace projektuje svět, ve kterém žije. My jsme zde proto, abychom ji v tomto počínání podpořili," říká Patrik Minks ze společnosti Autodesk, který byl jedním z členů poroty.

Centrum české architektury proto vyzvalo studenty českých a slovenských vysokých škol, aby přihlásili školní práce. Protože cílem přehlídky byla propagace "mladé" a progresivní architektury, druhá kategorie patřila architektům do 40 let.

Zvláštní cenu Autodesk Award získal soběstačný dům nové generace mladých architektů Miroslava Stacha (studio Balance idea) a Jany Pavelcové. Nesnižuje totiž jen spotřebu energie pomocí pasivních a aktivních prvků, ale dokonce zvládá i vlastní produkci potravin.

Interiér domu: ve středu je nosné jádro s kachlovými kamny a kuchyní.

Základem je dobrá izolace a rekuperace

Life technologies house, jak autoři svůj projekt nazvali, splňuje zvýšené požadavky na tepelnou izolaci, využívá k vytápění a ohřevu vody tepelná čerpadla a také rekuperaci v kombinaci se sekundárním zdrojem tepla s obnovitelným zdrojem paliva, dřevem. To používá v kachlových kamnech.

"Vlastní konstrukci domu tvoří nosná betonová jádra v kombinaci s dřevěnými lepenými rámy. Mezi jednotlivé konstrukční prvky jsou vloženy lehké panely z obnovitelných materiálů, jako je například dřevo či dřevovláknité desky, a z recyklovaného materiálu, celulózy," popisuje architekt Stach.

Jde tedy o difúzně otevřenou skladbu s vysokým tepelným odporem a vysokým fázovým posunem tepla pro úsporu energie.

Vnitřní dispozice domu se příliš neliší od standardního domu. Hlavní prostor tvoří otevřené přízemí, které člení na několik zón dva hlavní prvky: atrium pro pěstování rostlin a nosné jádro s kachlovými kamny.

Dětské pokoje umístěné v druhém nadzemním podlaží propojí opticky s hlavním obytným prostorem šikmé prosklené stěny. Díky tomu získalo přízemí i jednotlivé místnosti vysokou světlou výšku a průhled do krovu domu.

"Také jsme díky tomu docílili kompletního prosvětlení celého prostoru, jak obytného, tak i dětských pokojů, pomocí společných střešních oken. I to umožňuje vysokou míru úspory energie," vysvětluje Miroslav Stach.

V domě využili autoři systém cirkulace a recyklace vody, včetně využití vody dešťové. Ta se uplatnila pro závlahu hydroponického atria i pro vlastní chov ryb. Voda z podzemní nádrže se totiž čerpá do nádrže s rybami, poté se odvede do zásobníku a po přidání nezbytných minerálů směřuje pomocí čerpadla k rostlinám. Přebytečná a přečištěná voda se opět vrací do nádrže s rybami.

Interiér domu: ve středu jsou atrium pro pěstování rostlin a nosné jádro s kachlovými kamny.

Jako primární zdroj tepla architekti zvolili vzduchotechnickou jednotku s tepelným čerpadlem a rekuperací vzduchu. "Teplý čerstvý vzduch je vyústky v podlaze vpouštěn do interiéru domu, kde prochází a stoupá k centrálnímu sběrači umístěnému u hřebene v podkrovní části domu," popisuje Miroslav Stach.

Místo supermarketu hydroponie

Produkci potravin, tedy hlavně ovoce a zeleniny, zabezpečuje komplexní technologie hydroponického pěstování. Díky ní lze pěstovat zejména zeleninu v uzavřeném atriu po celý rok. Je to vlastně jakýsi hydroponický skleník v domě.

Podle čeho se hodnotilo

1) celková architektonická kvalita návrhu
2) invence návrhu
3) přínos pro životní prostředí a kvalitu vystavěného prostředí
4) komplexnost řešení ve vazbě na využití software

Uživatel si může díky této technologii vyprodukovat až 85 % potřebné zeleniny bez velké námahy. Systém je totiž nastavený jako automatická jednotka bez údržby, stačí pouze doplňovat hnojivo a kontrolovat jednotlivé hodnoty.

Vedle zeleniny je možné využít i intenzivní chov ryb, zejména sumečka afrického. Systém je opět plně automatizovaný.

"Potraviny se pěstují bez použití pesticidů či přídavných chemických produktů, k nimž patří třeba barviva, dochucovadla, ethylen, vosky nebo antibiotika, můžete je konzumovat čerstvé a zralé," tvrdí architekt Stach.

Interiér domu: ve středu je nosné jádro s kachlovými kamny a kuchyní.

Porota soutěže

V porotě se sešli přední čeští odborníci: Mgr. Akad. arch. Roman Brychta, vedoucí ateliéru Architektura IV, Vysoká škola umělecko-průmyslová, Praha, Doc. Ing. arch. Vladimír Krátký, vedoucí ateliéru, Ústav navrhování III, Fakulta architektury ČVUT, Ing. Patrik Minks Autodesk, Prof. akad. arch. Jiří Pelcl, vedoucí Ateliéru designu nábytku a interiéru, Vysoká škola umělecko-průmyslová, Praha a Ing. Tomáš Velemínský, Erste Group Immorent ČR.