Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slunéčka mohou nahradit chemický postřik

aktualizováno 
-
Armáda housenek je postrachem každého pěstitele. Než stačí sklidit salát či jiné dary zahrady, udělají to za něj nenasytní záškodníci. Zahradník pak stojí před rozhodnutím, zda použít plechovku s jedem, nebo hledat jiné způsoby, jak se škůdců zbavit.

"Zeleninu na vlastní zahradě jsem si začala pěstovat právě proto, aby byla bez chemických postřiků a hnojiv," svěřuje se Jitka Malátková ze Sedlčan, jejíž úrodu letos napadly housenky Běláska zelného. "Když jsem viděla tu spoušť, také mě napadlo použít chemii. Působí sice rychle, ale je jedovatá. To bych si salát rovnou mohla jít koupit do krámu." Mnoho lidí si dnes neklade za cíl na svých zahrádkách vypěstovat levnější zeleninu než v obchodě. To v konkurenci s dnešními supermarkety už snad ani není možné. Zůstává jim však radost ze zahrádky a dobrý pocit z vlastní a především zdravější zeleniny. Ale pěstovat rostliny bez pomoci chemie nebývá jednoduché. Prostředí v zahradě je nutné uvést do rovnováhy a tu pak udržovat.

Hmyz proti hmyzu

Nepostradatelnými pomocníky se stávají přirození nepřátelé škůdců, například slunéčka. Málokdo ví, že jedna larva slunéčka sedmitečného spořádá během svého vývoje přibližně 260 mšic. V dospělosti pokračuje tempem až 60 kousků denně. Ani ostatní druhy slunéček se nenechají zahanbit. Pochutnají si navíc na obávaných merách, roztočích, červcích a larvách dalších druhů. Do zahrady, která není zamořena jedovatými přípravky, se tito zahradníčci nastěhují sami. Jejich počty se ještě zvýší, když úspěšně přezimují. Dospělí brouci přezimují v trávě, v křovinách, v různých škvírách a prasklinách na kůře stromů či ve starých dřevěných plotech. Likvidace těchto úkrytů je donutí odletět jinam, například při vypalování staré trávy to ani nestihnou. Pro slunéčka dvoutečná lze dokonce připravit malé přezimovací budky, uvádí Jiří Kalabus v knížce Zahrádka bez chemie. Než spáči na jaře vylezou, lze budku přemístit tam, kde je slunéček nejvíce zapotřebí. Mezi malé pomocníky patří i zlatoočky, střevlíci, dravé ploštice, pestřenky, pavouci či lumci, mšicomaři a řada dalších. Páteříčky, slunéčka a pestřenky lze přilákat i na rostliny z čeledi mrkvovitých. Mezi ně patří nejenom mrkev, celer, petržel, ale i kmín, kopr, pastinák či libeček. Dospělí brouci těchto druhů si kromě mšic zpestřují jídelníček nektarem a pylem právě těchto rostlin, proto jich na zahrádce pak může pomáhat víc.

Nejen zpěvaví společníci

Zdatní ochránci zeleně bývají na zahrádkách ptáci. Jeden pár hnízdících sýkorek zbaví okolí neuvěřitelného množství škodlivého hmyzu. Dospělá sýkorka spořádá denně asi 130 housenek, a co teprve když dorůstajícím mláďatům nosí spolu s partnerem potravu až osmsetkrát denně. Jejich hnízdění probíhá dvakrát ročně a mláďat mívají kolem deseti. Není tedy divu, že potomci jednoho páru posbírají 75 až 100 kilogramů hmyzu za rok. Kromě všech druhů sýkorek udělají podobnou službu strakapoudi, lejsci, drozdi, kosi, rehci, šoupálci a další. Zrovna tak jsou prospěšní i ptáci, kteří se v dospělosti živí rostlinnou potravou, ale svá mláďata krmí hmyzem. Tak je to mimo jiné u vrabců, pěnkav, stehlíků či špačků. Přirozených ptačích obydlí je nedostatek a budky, rozvěšené alespoň 15 metrů od sebe a pravidelně čištěné, jim je plně nahradí. Řada hmyzožravých ptáků však hnízdí volně, nejraději v hustých křovinách. Těm jsou dobrým domovem živé ploty a zelená zákoutí. Čím hustší a pestřejší, tím lépší. Rozkvetlé keře jsou zároveň okrasou každé zahrady a mohou vytvářet příjemné soukromí. Uplatní se nejrůznější druhy - meruzalka, rododendron, bez černý i červený, zimostráz, střemcha, jasmín, hloh, maliny a ostružiny, kalina i rybíz. Ptákům lze v keřích vytvořit místečko pro zbudování hnízda i několika svázanými větvemi. Pravidelné stříhání napomůže zhoustnutí keřů. Využít je možné i smrk či borovici. V zimě je velmi prospěšné ptáky přikrmovat.

Obojživelníci a plazi

Ropucha sice není tak přitažlivá jako ptáci, ale v likvidaci hmyzu za nimi nijak nezaostává, a navíc se živí i slimáky a hlemýždi. Angličané si jí jako biologické ochrany cení natolik, že ji na svou zahradu kupují po dvou librách za kus. Prospěšné jsou i další druhy žab. Zahradní rybníček je přitáhne jako magnet. Zmíněná ropucha však může zavítat i na zahradu, která vodou obdařena není. Mimo dobu rozmnožování ji totiž příliš nepotřebuje. Hmyzem se živí i ještěrky a slepýši. Užovky zase snižují stavy myší, hrabošů a hryzců. "Když přírodní prevence nepomůže zcela, je možné použít průmyslově vyrobenou biologickou ochranu, kam patří například přípravky Novodor a Biobit," radí Jan Lukáš z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. "Novodor je účinný proti mandelinkám. Obsahuje Bacillus turengiensis, jehož protoxin (neúčinný toxin) se teprve ve střevech larev přemění na jedovatý toxin. Larvy zůstanou ještě nějaký čas na rostlinách, ale už nežerou a posléze zemřou." Důležité je správné použití přípravku: aplikaci provádět pouze na napadených rostlinách, a to v době, kdy jsou larvy čerstvě vylíhlé. Účinná látka se na slunci ničí, proto je nutné ji použít večer nebo když je zataženo. Biobit proti běláskům funguje podobně. Může však uškodit i larvám jiných motýlů. Přírodní rovnováha v zahradě je nedocenitelná. Pojem škodlivý druh je jednostranný, protože je sice konkurentem pěstitele, ale zároveň má v přírodě své místo. Řada škůdců se přemnožila až na velkých plochách monokultur. Úplné vyhubení škůdců se nevyplácí. Z takto vyčištěného místa zmizí i jejich přirození nepřátelé. Nemají totiž co jíst. Záškodník se může po čase vrátit a není nikdo, kdo by s ním bojoval.

Autor:






Nejčtenější

Novinka Minimal black matt 20 year light - klika má na své čelní straně...
Černé matné kliky jsou módní, umějí už dokonce v noci i svítit

Je jako podaná ruka: hned víte, zda je vám příjemná. Kliky u dveří se dotýkáme mnohokrát za den, přitom si jen málokdy uvědomíme, jak se v průběhu let dveřní...  celý článek

Tady žil na sklonku života Ota Pavel u převozníka Jaroslava Zýky. Dnes je...
Chalupy slavných. Otu Pavla těšila rybárna, Šebánka zase Žrapidla

V malebné roubence z filmu Smrt krásných srnců byla chalupou, ve které spisovatel Ota Pavel skutečně žil. „Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi...  celý článek

Autorem neobvyklého domu s dynamickým interiérem je architekt Kazuyasu Kochi.
Dům šejdrem rodině nevadí. Na barvy a lichoběžníky si postupně zvyká

Někdo by v interiéru s hysterií barev a nepravých úhlů zešílel, jiný si v něm libuje a s láskou bydlí. V japonském domě, kde i dveře jsou lichoběžník, bydlí...  celý článek

Přestavba na moderní bydlení pro rodinu s dítětem získala řadu ocenění za to,...
Domek v dělnické kolonii se po přestavbě proměnil na moderní bydlení

Dům je součástí historického souboru dělnické kolonie, která vznikla v průmyslové části jižního Londýna na přelomu 18. a 19. století. Po rekonstrukci slouží...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Další z rubriky

Tady žil na sklonku života Ota Pavel u převozníka Jaroslava Zýky. Dnes je...
Chalupy slavných. Otu Pavla těšila rybárna, Šebánka zase Žrapidla

V malebné roubence z filmu Smrt krásných srnců byla chalupou, ve které spisovatel Ota Pavel skutečně žil. „Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi...  celý článek

Opravený panský dvůr prodávají majitelé za 38 milionů korun.
Zachráněný panský dvůr v Neprobylicích opravovali pět let. Podívejte se

Statek ve středočeských Neprobylicích nedaleko Panenského Týnce roky chátral, než si jej vyhlédli majitelé, kteří hlavní budovy během pěti let kompletně...  celý článek

1
Sousedka stále pije. Pod vlivem ječí na přítele i svých šest dětí

Sousedé bydlí v garsonce v pronájmu. Každou chvíli je paní pod vlivem alkoholu, hádá se s přítelem, dochází k fyzickému napadání a to mají doma šest dětí. Naše...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.