Architekt Jaroslav Fragner patřil mezi nejlepší české architekty. Podílel se i na obnově Betlémské kaple či dostavbě Karolina.
Hned několik Fragnerových staveb najdete v Nespekách na pravém břehu Sázavy. Za první republiky si nedaleko Prahy začaly budovat svá letní sídla významné osobnosti tehdejšího veřejného i společenského života.
Jaroslav Fragner tu navrhl územní plán a také několik domů. Najdeme je v ulici, jež logicky nese jeho jméno. Při pohledu na ceduli je však na první pohled vidět, že kdysi došlo k chybě a v nápisu se nacházelo dlouhé "á" – Frágnerova. Tato chyba byla později napravena, nicméně je dodnes zřetelná.
Ulice nese jméno architekta Jaroslava Fragnera
Mnohem důležitější je však to, že Fragnerovy stavby dodnes inspirují architekty. A to tak dobře, že dům architekta Lábuse, který vznikl ve stejné ulici, se stal Domem roku 2008.
Výlet za architekturou
Většina tištěných i internetových průvodců vám poradí, abyste se na "populárně naučnou" vycházku vydali sice logicky Fragnerovou ulicí, nicméně v ní toho příliš neuvidíte. Jsou do ní totiž situovány pouze zadní trakty vilek, z architektonického hlediska víceméně nezajímavých.
Mnohem lepší bude vydat se vzdálenější souběžnou cestou přímo po břehu Sázavy, kam směřují průčelí staveb.
Vlastní dům architekta Fragnera
Od začátku zdejší výstavby ovšem uplynulo již více než sedm desetiletí a rozlehlé zahrady jsou značně zarostlé. V zimním období je proto na tuto vycházku nejvhodnější čas, protože opadané živé ploty, listnaté stromy i keře umožňují zhlédnout značnou část architektonických prvků.
Tanečnice, právník, architekt a továrník
První stavba spojená s Jaroslavem Fragnerem je zdánlivě nenápadná a pokud o ní nevíte, minuli byste ji asi bez povšimnutí. V průvodcích bývá označována jako Letní domek Milči Mayerové se soláriem (realizace 1936).
Milča, vlastním jménem Milada, Mayerová (1901 – 1977) patřila svého času k významným pražským celebritám. Tato tanečnice a choreografka pořádala koncertní taneční vystoupení, pohostinsky vystupovala v Národním, Osvobozeném i Vinohradském divadle, spolupracovala s avantgardními umělci, například s E. F. Burianem, J. Frejkou i J. Honzlem.
Pohled na vilu Milči Mayerové
Mezi nespeckými usedlíky i letními hosty dosáhla značné obliby, zúčastňovala se zdejšího společenského života a na své zahradě pořádala párty pro děti z širokého okolí.
Sousední dům zaujme svojí rozlehlostí, ale zároveň i lehkostí a vzdušností. Jde o tzv. Movilu – letní vilu právníka J. Moráka, realizovanou v letech 1932 až 1933.
Zahrada bývala pečlivě udržovaná
Dnešní zahrada doznala velkých změn, nový majitel však dává přednost soukromí, proto mu vzrostlé stromy nevadí - v galerii naleznete další fotografie původního vzhledu. I dnes mohou hodně inspirovat!
Pohled na vilu dr. Moráka zepředu
Hned vedle právníka Moráka si v roce 1940 postavil vlastní domek Jaroslav Fragner. Lze o něm říci to, co o domku Milči Mayerové – laik by mu věnoval jen letmý pohled.
Poslední z této čtveřice vzniklé podle Fragnerových návrhů, je Orvila – letní rekreační vila továrníka Orlického, rovněž z roku 1940.
Rozlehlá stavba z žulových kvádrů a působí masivním a velkorysým dojmem a udivuje už na první pohled. Vrchní patro odlehčují dřevěné prvky, což mělo zdůraznit rekreační charakter sídla. V dobách totality zde bylo rekreační středisko ministerstva zahraničních věcí, nyní je opět ve vlastnictví potomků původních majitelů.
Vilu továrníka Orlického využívalo svého času ministerstvo zahraničí
Dům roku i chatová zástavba
Cestou podél sázavského břehu lze zhlédnout všechny Fragnerovy nespecké stavby. Na druhé straně - proti zadních traktům popisovaných objektů – je možné vidět dům, který získal v soutěži Nový domov, vyhlašované ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Českou komorou architektů, první cenu v kategorii Nový dům za rok 2008.
Dům navrhli včetně interiérů architekti Ladislav Lábus a Marek Nábělek. V poslední době se o této přízemní stavbě hodně psalo i diskutovalo ve všech médiích.
Její zvláštností je minimální zázemí, veškerý nábytek byl pevně zabudován do konstrukce. Pokud sedíte uvnitř, připadáte si díky prosklenému průčelí, jako byste seděli přímo na zahradě.
Odborníci to shrnuli jedinou trefnou větou: Nikoli dům součástí zahrady, nýbrž zahrada je součástí domu. Nakolik se shodnete s vyhlašovateli soutěže, to už je jen na vás. Při troše pozornosti zjistíte, že se Lábus dokázal Fragnerovi přiblížit, aniž by ho však kopíroval.
Architekt Lábus se nechal inspirovat svým předchůdcem
Fragnerova ulice je ale zvláštní i tím, že se mezi architektonicky zajímavými budovami krčí chaty nejrůznějších stylů a velikostí z původní zástavby.
Trend naštěstí směřuje k tomu, aby se pozemky, na nichž jsou postavené, vykoupily, scelily a postavili se na nich nové domy.
Procházka do starých časů
Každá vycházka by se měla zakončit důstojným občerstvením. V Nespekách jsou dvě restaurace, vzdálené od sebe pouze šířkou benešovské silnice. Ani místní vám neporadí, která z nich je lepší.
Hotel Lauřím připomíná někdejší prvorepublikové časy, historie Staré hospody sahá ještě dál, kdy zde existovala zastávka jízdní pošty a přepřahala se tu koňská spřežení. Pod stropem v sále lze spatřit velký trám, který je údajně nejdelším nosným dřevěným trámem v Evropě.
Po občerstvení můžete v klidu odcestovat. Třeba i autobusem - zastávka je od restaurací jen pár metrů. Cestování si lze zpestřit i tím, že vystoupíte v Poříčí a odtud budete do Prahy pokračovat "Posázavským pacifikem" s nádhernými a neopakovatelnými výhledy na řeku Sázavu.
Zadní část vily Milči Mayerové
Architekt Jaroslav Fragner
|
