Skleněné bubliny s překvapením

Velké skleněné koule byly dříve populárním bytovým doplňkem. Nejčastěji v nich končívaly rybičky kroužící pak s výrazem šílence kolem dokola. Dlouho tam většinou nevydržely, a pak koule končívaly někde v komoře nebo ve skříni.

Přitom je lze využít vinteriéru rozhodně mnohem zajímavějším způsobem. Ať už jako neobvyklou nádobu na řezanou rostlinu, zahrádku z drobných pokojových rostlin či vzpomínku na letní dovolenou.

Koule místo vázy

Průhlednou skleněnou kouli je možné snadno proměnit v kouzelnou, jejíž obsah bude každý týden jiný. Obzvláště od jara do podzimu, kdy je k mání spousta řezaných rostlin. Dá se použít stejně jako klasická váza, ze které budou rostliny koukat ven, ale mnohem efektnější bývá skrýt rostliny celé dovnitř. Na sestavování bohatší kompozice budete potřebovat ježka na vypichování, někdy také nazývaného kenzan, či aranžovací porézní hmotu, která zároveň dobře udrží dostatek vody. Ta se dá běžně koupit v květinářství pod názvem florex, oasis či piaflor. Na vyložení dna či zakrytí vykukující hmoty se pak budou hodit malé oblázky či skleněné nugety.

Nádoba plná skleněných bublinek

Čerstvé květy se nemusí aranžovat jen do tvarovací hmoty. Jednoduché aranžmá z exotických rostlin se bude krásně vyjímat v jednoduché skleněné nádobě, naplněné drobnými skleněnými kuličkami. Co na tom, že mají sloužit hlavně chemikům. Vyrábějí s v různých velikostech, a to tříděné i netříděné. V těch netříděných jsou pak pohromadě kuličky přibližně od dvou do pěti milimetrů. Dostanete je ve specializovaných prodejnách s laboratorním sklem, kde se prodávají na váhu. Jejich ceny se v různých prodejnách pohybují od 60 do 120 korun za jeden kilogram. Hodí se hlavně na jednodušší kompozice, protože kuličky neudrží rostliny tak pevně jako aranžovací hmota či vypichovací ježek. Uplatníte zejména tvarově či barevně zajímavé rostliny, které jejich květy nepřeváží.

Zahrádka pro lenochy

Skleněné koule jsou také vhodné na zakládání zahrádek v láhvi. Aby se malinkému pralesu dařilo, je nutné dát na dno trochu drenáže z malých oblázků či drobného keramzitu. Na něj pak teprve navršit substrát. Díky většímu hornímu otvoru se osazuje lépe než klasické demižony a láhve, takže ji zvládne založit i dítě. Od místa, kde bude v interiéru umístěna, se pak odvíjí i způsob jejího osázení. A to nejen pro výběr vhodných drobnolistých druhů, ale i pro kompozici. Kouli, na kterou bude vidět jen z jedné strany, lze osázet terasovitě a nejvyšší rostliny dát do pozadí. U takové, která však bude vystavena zvědavým pohledům ze všech stran, je lepší dát dominantní rostliny do středu a ty drobnější kolem dokola. Nezapomeňte si uvědomit, kam bude dopadat více sluníčka a kde bude celodenní stín. V žádném případě by však neměla být vystavena ani na část dne přímému slunci. Vypouklé stěny totiž působí jako čočka a během několika minut mohou po rostlinách s kdysi šťavnatými listy zbýt jen vypálené chudinky. Pokud horní otvor zakryjete průhledným sklem, udržíte uvnitř vyšší vlhkost vzduchu a dařit se bude i takovým rostlinám, kterým jinak běžně osychají konečky listů. Při správném osázení a vybalancování množství vody uvnitř miniaturního ekosystému bude fungovat bez jediného zásahu i několik měsíců.

Suchá aranžmá

Sněhobílý písek, lastury a krunýře krabů mohou být připomínkou letní dovolené u moře. Stejně tak i po výletu do skandinávské tundry se můžete kochat pohledem na desítky tvarově i barevně odlišných lišejníků. Fantazii se meze nekladou ­ jediným a ne zcela nutným omezením je typ interiéru. Krásně nakonec bude vypadat i velmi jednoduchá kompozice koule naplněné většími oblázky či ulitami od hlemýžďů, které se dají uplatnit i v hi-tech interiérech.

Autorka je botanička