Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skandinávský design

aktualizováno 
...ovlivňuje svou přirozeností už desítky let celý svět, od výroby nábytku až po architekturu. Je totiž pro lidi.

Když se řekne švédská ocel nebo finská vodka, každý hned ví, že se hovoří o něčem, co má špičkovou kvalitu. Ale pojem skandinávský design zní pro mnohé možná příliš vznešeně, vzdáleně. Přitom spousta z nás sedí na židlích, které navrhli - a možná už před desítkami let - právě skandinávští designéři. Jak je vůbec možné, že se židle Alvara Aalta, Arne Jacobsena a jiných skandinávských návrhářů vyrábějí spoustu let a stále vypadají, jako kdyby šlo o novinku z poslední doby? Genialita je v jednoduchostí!

Patrně nejuznávanějším skandinávským návrhářem je Fin Alvar Aalto. Vždycky totiž myslel na prvním místě na člověka. Když například na přelomu dvacátých a třicátých let navrhoval plicní sanatorium v městečku Paimio, a to včetně vnitřního vybavení, dal radiátorům takovou podobu, aby si na nich mohli pacienti hřát promrzlé nohy. Stejně tak chtěl, aby křesla v tomto sanatoriu neměla nic společného se "studeným" trubkovým nábytkem určeným pro nemocnice. Měkké, teplé linie a dřevo, to byla jeho představa. A tak vzniklo dodnes vysoce ceněné - a také vyráběné - křeslo Paimio z ohýbané překližky a březové lamely (viz obr. str. III). Díky podpoře bohaté mecenášky finské kultury a architektury Maire Gullichsenové založil společně s Nilsem Gustavem Hahlem v roce 1935 "středisko moderního nábytku, zařízení, umění a průmyslového umění" ARTEK (Art + Tekniikka), které funguje dodnes. Svůj podíl na tomto celosvětově uznávaném počinu měla právě Aaltova pozornost vůči lidem. "Líbily se mu moje nohy," vzpomínala po letech na začátek spolupráce s Alvarem a jeho ženou v rozhovoru s Lenkou Žižkovou, naší přední publicistkou zabývající se kulturou bydlení, Marie Gullichsenová. Aaltovi stohovatelné židle Jakkara, ale také servírovací stolky nebo skleněné vázy patří dodnes k finskému "rodinnému stříbru". "Obdivuji Alvara Aalta, že dokázal koncem dvacátých let přijít se svými měkkými liniemi," hodnotí jej architektka Jitka Pavlíková z Design fórum Praha, "na jeho nábytek si chcete sednout, pohladit ho. Proto ho lidé dodnes kupují."

Co na tom ti lidé vidí

Další důvod, proč se skandinávský design prosadil v celém světě, je jeho "morální životnost". Nábytek, ale i doplňky vypadají moderně celé desítky let a mnozí je důvěrně znají z domova. A protože většina lidí bývá poměrně konzervativní a při zařizování svého bytu se často - byt nevědomky - řídí příkladem svých rodičů, nakupuje stejné, ovšem osvědčené věci. Tak se už téměř půl století používají židle "jakobsenky" (viz obr.). Stohovatelnou židli "Mravenec" navrhl Arne Jabosen už v roce 1952 (název vznikl od tvaru sedáku a opěradla připomínajícího tělo mravence), o tři roky později se objevila slavná Série 7 odvozená od Mravence. Tyto židle najdete snad ve všech skandinávských domácnostech. A nejen tam. Když se na této židli nechala vyfotografovat pro časopis Playboy call-girl a milenka tehdejšího britského ministra války Johna Profuma Christine Keelerová, začala tato židle slavit úspěch po celém světě. Pro Skandinávii je také typické doržování a preferování ergonomie. "Upřímně řečeno, třeba Opsvikovu ergonomii mít nemusím, ale křeslo Labut a Vejce (viz obr.) od Jakobsena jsou pro mě dokonalé," tvrdí architektka Bára Škorpilová. Skandinávci ovšem na ergonomii nedají dopustit, a to i v dětském nábytku. Nejprodávanější dětskou židlí ve Skandinávii je tak "rostoucí" Tripp Trapp od Nora Petera Opsvika (na jeho kancelářské židli Credo seděl řadu let i Václav Klaus). Vznikl v roce 1972 a od té doby je napodobován řadou firem. Jenže právě u této židle se ukázal další důvod skandinávského úspěchu. Tripp Trapp (v norštině to znamená něco jako Klapyty klap) se v originále vyrábí z tvrdého bukového dřeva, zatímco u jeho replik výrobci šetří a volí měkké smrkové či borovicové dřevo. Pak není divu, že židle dlouho nevydrží. Pro domácího zákazníka je ale nakonec nejdůležitější jedno - všechno, co skandinávští designéři navrhli, si dnes může na našem trhu koupit.

Autor:



Nejčtenější

Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...
Nejvtipnější sousedské vzkazy. Jaký druh lidí je s chutí vyvěšuje?

Odolaly nástupu mailů a sociálních sítí. Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov....



Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř...

1
Na zlomené srdce si koupila byt. V říjnu ji nemile překvapil

Když si rodačka z Pardubic pořídila v sousedním Hradci Králové svůj vlastní byt, byla štěstím bez sebe. Spokojenost...

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

Další z rubriky

Opravený panský dvůr prodávají majitelé za 38 milionů korun.
Zachráněný panský dvůr v Neprobylicích opravovali pět let. Podívejte se

Statek ve středočeských Neprobylicích nedaleko Panenského Týnce roky chátral, než si jej vyhlédli majitelé, kteří...

Tady žil na sklonku života Ota Pavel u převozníka Jaroslava Zýky. Dnes je...
Chalupy slavných. Otu Pavla těšila rybárna, Šebánka zase Žrapidla

V malebné roubence z filmu Smrt krásných srnců spisovatel Ota Pavel skutečně žil. „Přestože jsem projel skoro celý...

Velkoryse pojatý prostor má celkovou rozlohu dvě stě čtyřicet metrů čtverečních.
V továrně našli manželé nový domov. Bydlí mezi rajčaty a obrazy

V australském Richmondu přestavěli starou továrnu z šedesátých let na nízkoenergetický rodinný dům. V neotřelé stavbě...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.