Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sídliště? Těžší než Tančící dům

aktualizováno 
Architekt Vlado Milunič se proslavil projektem Tančícího domu na pražském nábřeží. Avšak již méně se ví, že hlavní náplní jeho práce je takzvaná sociální výstavba pro děti, pro staré a postižené lidi. Na svém kontě má i několik zajímavých rodinných domů či stavbu nové části sídliště.

„Musím říci, že vymyslet Tančící dům bylo relativně jednoduché. Se stavbou do existujícího sídliště je to mnohem horší,“ říká známý architekt.

Proč je projekt sídliště těžší než Tančící dům?

Tančící dům, na kterém jsem spolupracoval s architektem Frankem Gehrym, byl relativně lehký úkol, pomocí porevoluční euforie a podpory prezidenta Havla, na nábřeží krásného města s neomezeným rozpočtem a podobně. Sídliště je často pouhým mrtvým schématem. Je mnohem těžší do chudého sídliště vymyslet něco, co by nevábnému sousedství pomohlo, aniž by se nad ně povyšovalo.

Projektoval jste areál Hvězda s jedenácti domy na Petřinách v Praze, kde jste jako dominantu použil řadu rohových a samostatných věží.

Inspiraci jsem nalezl na ostrově Hvaru v Chorvatsku, kde stojí obranné věže, které měly v historii svou jasnou funkci. Dole byl ustájený dobytek, ve střední části pracovaly ženy a nahoře seděli chlapi, kteří popíjeli kávu, hráli šachy a občas po někom seshora vystřelili. V mém případě na Petřinách je to tak, že analogií dobytka jsou obchody v přízemí, ve střední části žije středně majetná vrstva a nahoře ve věžích jsou ty největší zazobanci. (smích)

Říkal jste, že se specializujete na sociální výstavbu. Co už máte v této oblasti za sebou?

Za totality jsme v těžkých podmínkách s architektem Janem Línkem postavili řadu domovů důchodců, ve kterých bydlí celkem asi dva tisíce obyvatel. Dělal jsem například také projekt na nový Jedličkův ústav, po revoluci jsme postavili dětský stacionář v Českých Budějovicích, nyní pracuji na dvou domovech dětí a mládeže, v pražských Modřanech a v Českých Budějovicích, mám také zpracovaný prováděcí projekt na hospic tamtéž pro Červený kříž, na který ale nejsou peníze.

A co rodinné domy?

Jestli dobře počítám, udělal jsem jich asi šest. V současné době pracuji na domu v Plané nad Lužnicí. Je to na krásném místě, na rozhraní lesa a louky, se zázračným stavebníkem.

Jak tento projekt vznikl?

Domu v Plané předcházel dům v Chocni. Klient chtěl jen přízemní dům, avšak přesvědčil jsem ho o tom, že k nízkému domu je potřeba nějaká protiváha. Nakonec jsme se domluvili na věži o rozměrech dvakrát dva metry. Na jižním konci parcely je kopec, který v zimě při nízkém slunci stíní celý pozemek. Kvůli tomu jsem dům nakonec o metr zvedl na násyp. To se pak zatraceně vyplatilo, když se nečekaně zvedla blízká Tichá Orlice a zaplavila celý pozemek i s domem. Kdyby mě tehdy pánbůh neosvítil a dům se nezvedl, byl by zatopen tak, že by to zřejmě nevydržel. No a věž posloužila jako pozorovatelna stavu povodně.

Prohlédněte si fotogalerii

Stavba v Chocni se líbila dalšímu investorovi, který vám svěřil zakázku na svůj rodinný dům v Plané?

Tento výjimečný investor mi nechal naprosto volnou ruku. Nakonec jsem vyprojektoval dům, který vypadá zvenku menší než zevnitř. Chtěl jsem také, aby vícegenerační dům zapadal do okolí. Ve spodní části je obývací pokoj, pracovny a ložnice. Součástí přízemí je garsonka pro jeho sestru. Nahoře v patře jsou čtyři pokoje vnoučat. Ve věži je pak trucovna. Když má pán domu všeho plné zuby, může se tam zavřít a libovolně dlouho přemítat o životě. Dům je obložený dřevem. To bylo přání investora? Ano. Dům je postaven z cihel s dřevěným obkladem. Mezi tím je izolace. Dřevem je z velké části obložen i vnitřek.

Na kolik celkově vyšel tento dům?

Projekčně na sedm milionů korun a místní firma ho postavila asi za polovinu.

Všimla jsem si, že téměř všechny vaše domy mají netradiční sklon střechy. To je vaše specialita nebo jste se někde inspiroval?

Dělám to intuicí. Přiznávám se, že jsem u domu v Plané vykradl architekty Franka Wrighta, Franka Gehryho a Bruce Goffa. A naopak, když kopíruje někdo mě, toleruji to, protože je to asi dobré, když to stojí za krádež.

Proč vaše domy nemají okapy?

Dešťová voda ze střech by měla zůstat na pozemku. Pokud je svedená do kanalizace, je parcela kolem domu systematicky dehydratovaná. Mám dvě stě let starou chalupu a žádný okap tam není. Nejhorší je to na sídlištích, kdy je dešťová voda ze střech a komunikací svedena do retenčních nádrží mimo sídliště, ve kterých sídlištní splach dělá velké problémy. Pak se tam nevede zeleni a vzniká začarovaný kruh.

Podle čeho se liší klienti, kteří si vyberou typový projekt od developerské společnosti, od těch, kteří jdou za architektem a chtějí něco originálního?

Nemám nic proti těm, kteří si vyberou kvalitní levný typový dům. Bohužel v záplavě produkce nejmenovaných společností je dobrých typových domů jako šafránu. Sám za sebe si myslím, že jsem schopen za stejnou cenu nabídnout nekonfekční individuální dům přímo na tělo.

Přijmete každou zakázku, nebo dokážete i odmítnout?

Na začátku přistupuji ke každému klientovi s maximální vstřícností. Ale když to opravdu nejde, následuje rozchod. Nedávno jsem se s klientem rozešel po vypracování studie v počátku spolupráce. Chtěl postavit dům v oblasti, kde jsou územním plánem stanoveny určité regulativy. Při projektování se řídím přáním investora, intuicí, světovými stranami, konfigurací terénu, místním kontextem, podnebím a podobně a až v poslední řadě regulativy územního plánu. Věřím totiž, že je možné v rozumné diskusi přesvědčit schvalovací orgány, že existuje řešení i za cenu porušení regulativu, které bude výhodnější jak pro kontext, tak současně pro investora. Tento přístup předpokládá souhru investora s architektem, ke které tady nedošlo.

Co požadujete od klienta, který chce, abyste mu postavil dům?

Vždy požaduji tři věci - situační plán, fotky okolí a stavební program. To znamená, že chci, aby sepsal, co tam chce, kolik lidí bude v domě bydlet, na co jsou zvyklí, kolik mají aut, dětí a zvířat, jak velké chtějí místnosti a tak dále.

O architektovi
Vladimír Milunič *1941

Narozen v Záhřebu v Jugoslávii. Jeho rodiče po dvouleté stáži v Americe uvázli v roce 1948 v Praze jako političtí emigranti. Milunič za nimi odjíždí se třemi sestrami až o deset let později. V Praze dokončuje střední školu na tzv. francouzském gymnasiu. V letech 1960-66 studuje Fakultu architektury na ČVUT. Po ukončení studia odjíždí na tři roky do Paříže, kde pracuje asi v deseti různých architektonických kancelářích. V roce 1969 se vrací do Prahy a nastupuje do ateliéru architekta Pragera, kde vzniká začátek jeho 20leté specializace na sociální stavby. V roce 1990 zakládá vlastní kancelář Studio VM (volné myšlenky). V souvislosti s tím, že již v roce 1986 navrhoval úpravy v bytě souseda Václava Havla, získává jeho prostřednictvím zakázku na sousední parcele, která vyústila v realizaci pod názvem Tančící dům s americkým architektem Frankem Gehrym. Zvláštní pozornost věnuje také problému přeměny panelových socialistických sídlišť. (Hvězda Petřiny, Centrum sídliště Malešice).

Nejznámější Miluničova stavba stojí na vltavském nábřeží v Praze.

Architekt Vlado Milunič

Dům dětí a mládeže je těsně před dokončením, Modřany.

Areálu Hvězda s jedenácti domy dominuje několik věží, Praha - Petřiny.

Dům v Chocni byl původně níž, avšak architekt se rozhodl postavit ho na metrový násyp. Dominantou vily je věž dvakrát dva metry.

Rodinný dům v Plané nad Lužnicí stojí na rozhraní lesa a louky. Celý je obložený dřevem a zajímavostí je, že nemá žádné okapy.

Autoři:






Nejčtenější

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Současné finské tvůrce zastupuje na výstavě Ville Harab a Anu Puustinen.
Nejlepší kousky z finského designu a architektury vystavuje Mánes

Finský design a architektura jsou hlavním tématem výstavy v pražském Mánesu, která je součástí oslav stého výročí založení Finska. Seznámit se můžete jak s...  celý článek

Pozvánka do neobvyklé cukrárny: dorty jsou vyrobené z odřezků dřeva z výroby...
Designblok bude ve znamení jídla. Třeba i dortů ze dřeva a laminátu

Jen za pár dní, 26. října, začíná v pražských Holešovicích už 19. ročník Designbloku. Jeho hlavním tématem je JÍDLO. K vidění bude hodně unikátních výrobků, od...  celý článek

Nevšední rodinný dům z bílých přepravních kontejnerů, za jehož designem stojí...
Zářivě bílý květ. V poušti vyroste úžasný dům z kontejnerů

Nevšední prázdninový dům z bílých přepravních kontejnerů, za jehož designem stojí londýnský architekt James Whitaker, brzy ozdobí poušť nedaleko kalifornského...  celý článek

Iveta je s proměnou spokojená. Všechny její požadavky návrhářka splnila.
Rodina cestovatelů má novou předsíň. Přeměna je vyšla na 30 tisíc korun

Iveta bydlí v domě na okraji Prahy se svým mužem a dospělým synem. Všichni milují cestování a velkou společnost. Dům je stále plný lidí a i proto se Iveta...  celý článek

Další z rubriky

Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř shodovaly. Ale než k tomu došlo, byt se na...  celý článek

V této kuchyni se žije. Rodina usedá na teakové židle okolo masivního teakového...
Do bytu v domě z roku 1860 použili mix starého a nového nábytku

V malebném domě, jehož kořeny sahají až do roku 1860, v lázeňském městě Teplice se Martin narodil. Svého času dům využíval i hrabě Esterházy jako své letní...  celý článek

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a provokativní modely. A přesně v tomto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.