Rozlehlá pražská sídliště si v posledních letech oblékla důstojnější kabát díky revitalizacím, šedivou barvu vystřídaly pestré odstíny. Modernizují se také interiéry. S některými věcmi se však už bohužel hnout nedá.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Architekt Václav Havránek, který sídliště Bohnice v 60. letech plánoval, nemohl pro svou tužku dostat lepší „materiál“: prakticky neobydlenou, mírně se svažující pláň nad Prahou mohl zformovat, jak se mu zachtělo.
Autor: Profimedia.cz
Podle posledního sčítání lidu je v Praze téměř deset tisíc panelových domů, ve kterých žije 44 procent, takřka 556 tisíc, obyvatel hlavního města. Pionýrskou etapu bytové výstavby, spojenou se zaváděním panelové technologie a s hledáním nových cest ve stavebnictví, zastupuje experimentální Invalidovna.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
V letech 1958-1959 inicioval architekt Jiří Novotný výstavbu sídliště Invalidovna pro 4 200 obyvatel na území navazujícím na starší výstavbu v Karlíně a barokní Invalidovnu.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Sídliště je zapsáno v kulturních dějinách (řadou referencí v literatuře a filmu) jako nebývale kvalitní, příjemné a přirozeně podporující komunitní život. Přesto především po roce 1989 postupně dožilo a vytratila se soběstačnost občanské vybavenosti a dostupnost služeb.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Jarní úklid na sídlišti Invalidovna (duben 1985)
Autor: ČTK
Příkladem krásného sídliště jsou Ďáblice s velkoryse založeným urbanismem a výraznými architektonickými kvalitami.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Výstavba sídliště započala v roce 1968, do roku 1975 byly hotové bytové domy a některé stavby občanské vybavenosti.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Těžiště celého souboru tvoří okolí stanice metra s budovou kina, obchodním centrem, kulturním domem a terasovým domem na severní straně. Budovy občanské vybavenosti jsou kontrastně k výškovým obytným domům nižší, nejčastěji dvoupodlažní, pavilonového typu.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Autoři sídliště věnovali velkou péči výběru kvalitních povrchových materiálů, dobře řemeslně zpracovaným detailům i samotným uměleckým dílům. Vstupní haly deskových domů zdobí plastiky, reliéfy a jiná umělecká díla, každého domu se přitom ujal jeden autor.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Nejdrastičtějšími úpravami prošly některé veřejné a obchodní budovy. Pavilonové obchodní centrum u stanice Ládví postrádá mnohé z původního lesku, dramaticky se změnil také interiér kubusu obchodního domu.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Typickým zástupcem technokratické fáze je realizace Jižního Města v letech 1971-1988, jehož projekt museli hlavní architekti Jan Krásný a Jiří Lasovský z politických důvodů opustit a původní promyšlený návrh „nového, samostatně fungujícího města“ se rozpustil do monotónní šedi. Bytová výstavba se nesla ve znamení kvantity a úspornosti.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Centrální park na Chodově je travnatá plocha mezi panelovými domy Jižního Města. Pohled z úrovně Jeřábkovy ulice směrem k západu na sídliště Opatov.
Autor: Wikimedia Commons - ŠJů
Pražské Jižní Město, centrální park se táhne od stanice metra Opatov až k stanici metra Háje.
Autor: Archiv cosa.cz
Praha 11 prošla za 40 let zásadní proměnou. Z panelákového sídliště se změnila v místo, kde lidé najdou většinu toho, co k životu potřebují: školy a školky, lékařskou péči, sportovní vyžití, kulturu, ale také přírodu.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Domy z betonu zde sice stojí pořád, ale jsou barevné a obklopené spoustou parků. Na „jedenáctce“ se už žije dobře. Jižní Město si navíc může pořád užívat výsad periferie. Je to odtud jen skok do přírody, na nejlidnatější část metropole skutečný luxus.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Místní si nejvíc pochvalují metro. Za patnáct minut je člověk v centru. Stanice Háje, dříve Kosmonautů, byla otevřena koncem roku 1980.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
První obyvatelé pražského sídliště Jižní Město se začali stěhovat už v červenci 1976.
Autor: ČTK
Sídliště Jižní Město. Dělníci v 70. letech minulého století montují panelové domy. Výstavba první části sídliště trvala tři roky.
Autor: Zdeněk Humpál
Z archivu Vítězslavy Rothbauerové. Bytová stavba Voda-zahrada po dokončení na pražském sídlišti Jižní Město II.
Autor: Archiv Vítězslavy Rothbauerové
Z archivu Vítězslavy Rothbauerové. Orientační a barevné řešení pražského sídliště Jižní Město II.
Autor: Archiv Vítězslavy Rothbauerové
Poslední období, tzv. fázi pozdních krásných a postmodernistických sídlišť, reprezentují dva celky - Jihozápadní Město a Nový Barrandov. Jejich architektům se navzdory technokratickému tlaku podařilo vytvořit po architektonické i urbanistické stránce kvalitní sídliště a využít některé postmoderní prvky.
Autor: Alice Hekrdlová, 2017, Panelaci.cz
Jihozápadní Město patří k nejrychleji se rozšiřujícím čtvrtím v Praze. Po dokončení všech stanic metra (tedy Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín v roce 1994) je celé území dobře dopravně dostupné.
Autor: Alice Hekrdlová, 2017, Panelaci.cz
Jihozápadní Město je v posledních letech díky své dobré dopravní obslužnosti, infrastruktuře a volným okrajům na pomezí přírodních parků developerským rájem.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Na rozdíl od mnoha jiných sídlišť vzniklých taktéž na zelené louce se architekti od počátku snažili vtisknout sídlišti Nový Barrandov vlastní identitu. Nechali se inspirovat historií blízkých filmových ateliérů a vytvořili pro novou čtvrť lokální kontext. Ulice a náměstí dostaly názvy podle slavných filmařů a herců.
Autor: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz
Páteří celého souboru je hlavní bulvár, který vede od Chaplinova a Tilleho náměstí až na Trnkovo náměstí a spojuje tak nejvýznamnější veřejné budovy.
Autor: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz
Architekti pojali svébytně i jednu z výškových dominant, dům s malými byty zakončený dvěma věžičkami.
Autor: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz
Panelové domy na Barrandově mají 4, 6, 8 nebo 12 pater, ale v původním plánu počítali autoři pouze s nízkou čtyřpatrovou zástavbou. Tlak na počet bytů byl neúprosný.
Autor: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz
V roce 1977 začala výstavba sídliště Modřany. Sídliště Na Beránku bylo dokončeno v letech 1986–1989.
Autor: Archiv cosa.cz
Park Přátelství byl postaven v letech 1976-83 podle vítězného návrhu architekta Otakara Kuči jako odpočinkové místo pro 32 tisíc obyvatel proseckého sídliště.
Autor: Archiv cosa.cz
Sídliště vzniklo v letech 1964–1971 podle návrhů architektů Z. Kotase, Z. Turzické, B. Kociána a Jiřího Novotného. Na snímku je ulice Vysočanská.
Autor: Archiv cosa.cz
Sídliště Prosek bylo určeno pro 32 tisíc obyvatel, na které čekalo 9 500 bytů.
Autor: Archiv cosa.cz
Stavba nových sedmipodlažních paneláků na pražských Petřinách (26. července 1960)
Autor: ČTK
Rodina Novákova v obývacím pokoji ve svém bytě na sídlišti Skalka v pražských Strašnicích. (9. září 1971)
Autor: ČTK
Typický panelákový obývací pokoj z roku 1971.
Autor: ČTK
Poštovní schránka a telefonní budka, Umění a řemesla, 1975, č. 3, str. 36.
Autor: repro Ondřej Přibyl