Schodiště pro ozdobu i pro zlost: na co si dát pozor při výběru

Schodiště tvoří v interiéru rodinného domu zpravidla jeden z nejvýraznějších stavebních prvků. Často se stává dominantou celého prostoru. Proto je podstatné, aby jeho materiály, tvar i kompozice s interiérem ladily. Ale ze všeho nejdůležitější zůstává stoprocentní funkčnost.

Správně navrhnout, vhod­ně umístit a dokonale realizovat kvalitní interiérové schodiště není vůbec jednoduché. Tím spíš, že musí spoleh­li­vě sloužit opravdu dlouhá léta! Už pro­to se vyplatí konzultace s odborným pro­jek­tantem či specializovaným výrobcem.

Na míru pro vás

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.

Jaké požadavky by mělo rozhodně splňo­vat správně navržené schodiště? Přede­vším následující:

• bezpečnost
• stabilitu
• pevnost
• pohodlnost
• správné řešení v prostoru (typologii a geometrii)

Typické využití schodiště v rodinném domě je jako funkční spojnice mezi dvě­ma podlažími. Původní umístění bylo především v prostorách chodby či vstup­ní haly, ale dnes čím dál častěji tvoří scho­diště součást obytného prostoru.

Po­kud přece jen dispozičně zůstává ve vstupní části, vtiskuje jí svébytný styl a dodává pobytovou funkci. Příkladem jsou lofty (schodiště ve spojení s otevřenou galerií) nebo mezonetové byty, kde bývá schodiště spojeno s halou či chodbou v horním podlaží.

U této inte­riérové kompozice je důležité vytvoření samostatného zádveří a odstínění vstupu do sociálního zázemí. Chcete-li zároveň zachovat vzdušnost prostoru, nabízí se skleněná dělicí příčka.

Estetika prostoru

Schodiště může být masivní čili plné, ne­bo otevřené. Zatímco masivní scho­diště (ve formě železobetonového mo­no­litu nebo praktické stavebnice z pórobeto­nu) zcela vyplní prostor, to otevřené působí odlehčeným dojmem.

Trumfy plného schodiště tvoří jeho kvalitní izo­lační vlastnosti a maximální využití úlož­ného prostoru pod ním. V obytném inte­rié­ru ovšem někdy může působit těžkopád­ným dojmem. Proto se u ma­sivních scho­dišť vyplatí zvolit odlehčený design zá­bradlí a nášlapů (stupnic). Tím narušíte monotónní vzhled.

Lehčí do­jem přesto budí varianta otevřeného scho­diš­tě. V men­ších interiérech bývá schodiště přisazeno ke stěně, ale pokud to dispozič­ní řešení domu dovolí, daleko efektnější je umístění volně v prostoru. Pak otevře­né schodiště vynikne a umožní návrh od­lehčeného, moderního a plně funk­čního interiéru.

Při umístění u kuchyň­ské části bytu může navíc plnit funkci nenásil­né­ho odstínění, které zároveň umožňuje komunikaci mezi horním po­dlažím, ku­chyní a obytným prostorem.

Tvarové možnosti

Když rozhodujete o tvarové základně scho­diště, musíte zohlednit bezpeč­nost­ní, technické, funkční i provozní poža­davky. Můžete volit mezi schodištěm přímým, obloukovým, točitým (kruho­vým, vřetenovým či spirálovým) a lome­ným do tvaru písmen L či U.

Přímá a lomená schodiště bývají nejpohodl­nější, v malém prostoru ovšem najde uplatnění především točité schodiště. Moderní interiéry hojně využívají scho­diště přímá, protože jejich jednoduchý tvar umožňuje položit důraz na design a pohrát si s kombinací jednotlivých materiálů.

Materiály

Kov, dřevo, beton, sklo? Volba je na vás. Každý z těchto materiálů odpovídá dneš­ním trendům a stylu moderní architek­tury. Návrh materiálového provedení schodiště vychází z možností interiéru a tvoří „odrazový můstek“ pro výběr i vzájemné ladění dalších prvků, především podlahy a dveří.

Nejoblíbenějším materiálem pro schody zůstává nadále tvrdé masivní dřevo: buk, dub, javor nebo jasan. Hlavní důvod, proč by dře­vo mělo být tvrdé, tvoří technologie spojů a kotvení: je nutné, aby šroubové spoje byly pevné a nedocházelo k jejich takzvanému vymačkávání.

Celodřevěné schodiště pů­sobí plně, někdy až těžkopádně, a hodí se spíše do klasických interiérů. Odleh­čit se dá subtilnějším kovovým typem zá­brad­lí či volnými schodišťovými stupni bez podstupnic, které jsou kotveny jen do boční schodnice.

Schodiště na železobetonové nosné desce bez mezipodesty, tvar písmene L. Dřevěný obklad schodů, kulaté nerezové sloupky a dřevěná madla, výplň zábradlí z kaleného skla.

Chcete-li mít výji­mečný interiér, pak přijdou ke slovu sklo, beton, ocelová lana, kusy plechu, případ­ně i různobarevný plast. Kovové kon­struk­ce schodišť nabízejí atraktivní industriální nádech a dají se citlivě kom­binovat s nášlapy či zábradlím z pocito­vě teplejších materiálů (dřevo, sklo, keramika).

Hra na hraně

Pokud chcete být při návrhu a realizaci schodiště originální, budete nevyhnutelně balancovat na tenké hraně mezi individu­alitou (vlastní odvahou) a osvěd­če­ným stylem již vyzkoušeného. Právě sladění jednotlivých prvků schodiště, ale i scho­diště jako celku s daným prostorem tvo­ří onu pověstnou, leckdy pracnou a ošidnou „třešničku na dortu“.

Zda­řilý detail v ma­teriálovém nebo ba­revném provedení mů­že vytvořit drob­ný klenot i ze zdánli­vě obyčejného scho­diš­tě. Ale platí to bohu­žel také opač­ně: ne­dotaže­ný či pokažený detail může zce­la shodit dojem z jinak kva­litně realizo­va­né dominanty interiéru.

Myslete na zábradlí

Zábradlí je prvek, na který byste rozhod­ně měli myslet od samého počátku úvah o schodišti. Jednak nesporně zvyšuje uži­vatelský komfort (každý z nás jednou zestárne), jednak schodiště pohledově dokončuje. Už pouhým členěním zá­brad­lí výrazně ovlivňujete vzhled a celkové působení hmoty schodiště v prostoru.

Nejzákladnější členění zábradlí je ver­ti­kální a horizontální: na schodišti buď šikmé (podél schodů), nebo plošné (v ce­lé ploše mezi podlažími). U velkých dis­pozic jsou nejpoužívanější zábradlí s verti­kálním členěním, například svislé tyče, které opticky prostor zvyšují.

Točité schodiště spojuje obě podlaží loftu.

Další mož­­nost skýtají horizontální šikmé výplně, s nimiž schodiště působí v prostoru niž­ším a plnějším dojmem. Čistý pohledo­vý prvek vytvoříte použitím svislé průhled­né desky (kalené sklo, plexisklo, polykarbonát) ve funkci zábradlí.

Úspo­ru místa zajistí schodiště s jednostran­ným zábradlím ve formě jednoduchého madla, které bývá ukotveno do nosné zdi. Toto řešení může být designově za­jímavé, ale jeho bezpečnost je nižší. Po­kud máte jednu ruku slabší, budete každopádně v jednom směru (výstup či se­­stup) handicapováni.

Aby madlo padlo

Základní nabídku schodišťových madel tvoří madla nerezová a dřevěná. Je dob­ré vědět, že kvalitní nerezové zábradlí obstojí i v exteriéru. Pro vaše pohodlí a bezpečí je však nejdůležitější, aby vám madlo dobře padlo do ruky, bylo poci­tově příjemné a neklouzalo.

Mezi inte­riérovými dřevěnými madly vítězí buk: buď v přírodní úpravě (pouze lak), nebo namořený do tmavšího odstínu (například mahagon), případně i zcela bez po­vrchové úpravy. Z dalších dřev můžete běžně volit ta tvrdší, javor, jasan, dub či ořech. Maximální délka madla v jed­nom kusu činí zpravidla pět metrů (platí pro dřevěné i nerezové). Madlo musí být vždy pevně a spolehlivě ukotveno: buď do zábradlí (v ose či mimo osu sloupku), nebo do nosné zdi.

Více světla!

Ocelové bočnicové schodiště s dubovými stupni, zábradlí s nerezovou sítí. Cena 135 000 Kč.

A ještě na jednu věc se vyplatí nezapomenout: na řádné osvětlení schodiště! Je to nutné zejména kvůli bezpečnosti.

Nechcete-li světlo stropní, svítidlo zabudované do zdi nebo přímo do plochy schodu, můžete dnes mít osvětlení vestavěné i do spodní strany nerezového zábradlí. Přesto není nad přirozené denní světlo.

V navazujícím článku se proto budeme věnovat otázce, jak denní světlo dostat k interiérovému schodišti.

Pravidla pro bezpečné zábradlí

• Základní pravidla pro každé zábradlí jsou dána vyhláškou č. 268/2009 Sb. (O technických požadavcích na stavby).
• Pohlídejte si každý detail zábradlí na schodišti, které budou používat vaše děti. Výplň by měla být tabulová nebo bez vodorovných prvků, aby si z ní dítě nevytvořilo žebřík k lezení. Důležitá je i pevnost zábradlí.
• Mezery v zábradlí nesmí přesahovat šířku 12 cm, aby nehrozilo prostrčení dětské hlavičky. Mezera u podlahy má být pod 10 cm, aby nehrozilo propadnutí dětské nožky.
• Dětskému úrazu lze zabránit také instalací uzavíratelné branky na obou koncích (nebo aspoň na horním konci) schodiště.
• Vhodnou (neprávem opomíjenou) výplň tvoří kalené sklo – materiál bezpečný a odolný i proti nárazům.

Hlavní kritéria pro výběr schodiště

• Funkčnost – schodiště musí přesně odpovídat použití, pro které je určeno.
• Pohodlnost – je dána šířkou schodiště a výškou nášlapu. Běžnou standardní šířkou schodiště je 90 cm, běžná výška nášlapu je v rozmezí 16 až 19 cm.
• Tuhost – je odrazem správnosti použitých materiálů a pevného ukotvení schodiště. Předchází tvarové deformaci schodů v prostoru.
• Odolnost vůči opotřebení – jednoznačnou volbou při výrobě stupnic (nášlapné plochy schodů) je tvrdý a odolný materiál.
• Povrchová úprava – kvalitní lakování dřevěných schodů zvyšuje odolnost proti mechanickému opotřebení. U exteriérových schodů je podmínkou antikorozní vrstva.
• Rezonance schodů – této vlastnosti je důležité si všímat při kotvení schodiště do stěny. Zvláštní význam má u ložnice a u řadových domků.
• Praktičnost – při volbě materiálů mějte na paměti, že módní skleněné nášlapy či nerezové zábradlí vyžadují vyšší estetickou údržbu.
• Estetika – vedle vlastního vzhledu schodiště je důležitý celkový estetický soulad prostoru.
• Míry a ceny – vcelku elegantní typové schodiště lze pořídit již od 30 000 Kč, designové schodiště na míru stojí minimálně 100 000 Kč.

Další zajímavé články najdete v časopise Domov.