Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že obyvatelé měst tráví průměrně 63 % času v bytě, 28 % v místnosti v zaměstnání, 6 % v dopravních prostředcích, 2 % v jiných místnostech a pouhá 2 % venku. Není divu, že se tento nepříznivý poměr snaží zvrátit a stěhují se blíž přírodě.
Nahrávají jim i přemrštěně vysoké ceny bytů - katalogový domek za Prahou vyjde levněji. Poptávku podporují také nízké hypoteční úvěry i očekávaný fakt, že se od roku 2008 zvýší daň z přidané hodnoty na bytovou výstavbu ze současných 5 na 19 procent. Vznikají tak kolonie domů v okolí velkých sídel, které nejsou ani městem, ani vesnicí.
Cesta z města
Téměř šestitisícová Hostivice leží na západním okraji Prahy v okrese Praha-západ. Vznikla zřejmě přesídlením obyvatel z podhradí Pražského hradu, které Přemysl Otakar II. vystěhoval při budování pražské Malé Strany.
V době kolonizace porůstal území Hostivice les zvaný Hostivec, který vystěhovaní měšťané přeměňovali na pole. Na této bývalé orné půdě dnes vznikla dvě satelitní městečka.
Blížíte-li se k Hostivici směrem od Prahy, otevře se po vaší levé straně první vilová část. Druhá zástavba se pak nachází u železniční trati. Jedná se vesměs o katalogové domky s maličkými zahrádkami, lemující s železnou pravidelností systém kolmých a rovnoběžných ulic. Lidé si sice vidí navzájem téměř až do talířů, znají však sotva své nejbližší sousedy.
Paradoxem je, že i když utekli z šedivé, nehostinné Prahy do přírody, tráví většinu času v autech. Nejen, že denně cestují zpět do Prahy za prací, vozidlem dovážejí i děti do škol a zájmových kroužků. Při výstavbě satelitních měst se navíc nepočítá se službami. Chcete-li si třeba nakoupit, nezbývá než sednout do auta.
Kolony, zácpy, přetížená centra měst
Jenže na takový nápor nejsou místní komunikace stavěné. Na příjezdových trasách se ve špičkách tvoří kolony, roste tlak na parkovací místa v centru Prahy. Hostivicí vede hlavní tah na Karlovy Vary, kterým denně projede na 20 tisíc aut.
Zvyšuje se tak dopravní zatížení celého města. Pokud stát přistoupí k řešení dopravní situace, vede to opět k dalšímu záboru krajiny pro stavbu silnic a dálnic. A ochránci životního prostředí bijí na poplach. Tak se stalo i v případě právě budované rychlostní silnice R6 Praha - Nové Strašecí - Karlovy Vary - Cheb - státní hranice ČR/Německo, jejíž celková délka by jednou měla být 167,2 km.
„Doufáme, že až bude R6 hotová, centru města se uleví. Vyvstává ale otázka: Budou kamiony skutečně jezdit po R6, když na ní bude mýtné, nebo si to budou zase zkracovat přes naše město?“ ptá se starostka Hostivice Iva Koptová.
Kvůli výstavbě rychlostní silnice musela Hostivice v červnu loňského roku urychlit schválení územního plánu.
„Neumíte si představit, co začali dělat ekologové, že chceme ty krásné lokality „zasekat“ dalšími satelity. A já jim nedokážu vysvětlit, že pozemky jsou v soukromých rukách a jejich majitelé mají právo svůj majetek zhodnocovat. My můžeme do jednání vstupovat pouze jako partneři, nesmíme jim nic zakazovat ani nařizovat. Můžeme usměrňovat a žádat zhodnocení majetku v okolí, opravy přístupových cest, vysázení zeleně a podobně,“ říká starostka Hostivice Iva Koptová.
Nevraživost starousedlíků
Většina satelitů má potíže s městskou či příměstskou dopravou. To naštěstí pro Hostivici neplatí. MHD tu funguje ve slušných časových intervalech a železnicí se do centra Prahy pohodlně dostanete za 20 minut.
„Na dopravní obslužnost si tu nikdo stěžovat nemůže. Teď začínáme projednávat s Ropidem (Regionální organizátor pražské integrované dopravy - pozn. aut.), aby jeden autobus zajížděl k nádraží a navazoval na železniční dopravu. Stanice je totiž na kraji města a je nutné k ní projít úzkými uličkami staré zástavby. Když tam jde slečna nebo paní v šest hodin ráno, přijde do vlaku v nejlepším případě bez kabelky,“ stěžuje si na narůstající kriminalitu starostka.
„Bydlím tady od narození a ze satelitního městečka jsem znal jen jednu holku. Jsou to většinou přistěhovalci, mladí jezdí za svými kamarády do Prahy, často u nich i spí. S námi se moc nestýkají. Možná je to tím, že jsme společně nechodili do školy. Malé děti ze satelitních městeček už dnes ale v Hostivici do školy chodí, takže se se svými vrstevníky nejspíš budou v budoucnu družit víc,“ míní jednadvacetiletý obyvatel Hostivice Petr Sapara.
Bariéra mezi starousedlíky a „náplavou“ je silným sociálním aspektem satelitů. Nové čtvrti jsou často oplocené nebo dokonce kontrolované kamerami. Domorodci tedy mají často pocit, že přistěhovalci nechtějí vytvářet společenské vazby a povyšují se. Specifický charakter zástavby totiž vytváří mnoho překážek pro běžné kontakty.
Blýská se však na lepší časy. Lidé více přemýšlejí o výběru lokality i domu a oslovují architekty. Mají k dispozici zkušenosti těch, kteří již v satelitech žijí a znají jejich nedostatky.
Po důkladném promyšlení by nově budované příměstské čtvrti měly lépe plnit estetickou, technickou, funkční i tolik kritizovanou sociální funkci.
| Bilance satelitních měst v České republice |
| * Nejvíce bytů v rodinných domech se staví v okolí Prahy a ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V roce 2005 se ve Středočeském kraji začalo stavět téměř 5000 rodinných domů, což byla téměř třetina ze všech 17 600 v celé republice. V okolí hlavního města a ve středních Čechách se v prvním čtvrtletí roku 2006 začalo stavět více než 1 360 bytů v rodinných domech, což bylo oproti stejnému loňskému období o 220 bytů více. * Podle realitních odborníků je zájem zejména o lokality do 20 kilometrů od Prahy. Převažuje poptávka po Praze východ a po okolí Rudné u Prahy. Menší zájem je pak o Mělnicko a směr na Teplice. Rodinné řadové domy v satelitech mají obytnou plochu kolem 120 m2 s pozemkem asi 350 m2, jejich ceny se pohybují do 4 milionů korun. Solitérní satelitní domky mívají obytnou plochu 150 - 170 m2, pozemek kolem 800 m2 a zaplatíte za ně do 5,5 milionu korun. * Do satelitních měst se stěhují především mladé rodiny ve věku 30 až 45 let, obvykle se středoškolským vzděláním a s jedním až-* dvěma dětmi. Mnoho z nich pochází, i přes dočasné bydlení v Praze, původně z malého města nebo přímo z venkova. |
