Výběr nábytku v podstatě utváří dojem z našeho obydlí. Návštěvníka uvítá hned za dveřmi v předsíni a pak ho provází celým bytem nebo domem. Je potřeba zvolit styl.
V podstatě máme na výběr ze dvou možností - buď zvolíme čistý styl, ať už minimalistický, rustikální, moderní či historický, zkrátka jakýkoliv, nebo styl míchaný.
Ve druhém případě ale hrozí nebezpečí přeplácanosti a chaosu, proto je lepší takový záměr vložit do rukou odborníka. Obrátit se na architekta je užitečné v každém případě. Nejlepší variantou je návrh interiéru v rámci projektu domu nebo bytu.
Pak nastává dokonalá souhra nábytku s prvky elektroinstalace, systémem vytápění, rozvržením dveří či přechody mezi různými typy podlah, například barevně odlišená podlaha pod jídelním stolem nebo jednotlivých zón obývacího pokoje a podobně.
Nezapomeňme na barevné pojednání stěn, které s výběrem nábytku také souvisí. Zvolit můžeme kontrast, tón v tónu nebo experimentálně stejnou barvu stěn i nábytku.
Vzhledem k tomu, že barva stěn se obměňuje přece jen častěji než nábytek, můžeme případný nesoulad brzy napravit.
Nábytek by měl být jasně odlišný od podlahy a neměl by s podlahou barevně či materiálově splývat. Vzniká pak pocit nejistoty a zhoršení orientace v prostoru.
Přístup k samotnému nakupování nábytku je také dvojí. Někdo kupuje levnější nábytek každý druhý rok a baví jej stěhování, jiný si potrpí na kvalitu a stálost.
Se dřevem opatrně
Při slově nábytek se nám většinou vybaví něco dřevěného. To je klasický, v dobách minulých dokonce jediný materiál pro jeho výrobu.
Dnes se dřevěný masiv používá jen na některé druhy nábytku, například židle, postele, kostry křesel a sedaček a podobně.
Nábytek složený z větších desek, jako skříně a stolní desky, bývá vyroben například z dřevotřísky s povrchovou úpravou dýhováním, laminováním či lakováním. Dvířka pak najdeme také skleněná, zrcadlová, proplétaná, žaluziová.
Nábytek se vyrábí dále z kovu, skla, plastů, ratanu, ale také z papíru. Nedílnou součástí sedacího nábytku je také textil a kůže.
Často se materiály kombinují. Pokud máme dřevěnou podlahu, dřevěné dveře, případně i stropy, dřevěnému nábytku se raději vyhněme. Všeho moc škodí a sladit odstíny dřeva je skutečně náročné.
Dřevo jakožto teplý materiál je dobré doplnit materiálem studeným - kovem, sklem a také textilem vhodně zvolené barvy a struktury.
Do malých místností nepatří velmi tmavý nábytek, který prostor ještě více zmenšuje. Naopak vhodné jsou plochy ze skla a zrcadla.
Sklo prostor dynamizuje svými odlesky a zrcadla jej zvětšují. Interiér zaručeně oživíte solitérem z barevného plastu, navrženým renomovaným designérem.
Sedačka je základ
Při zařizování bytu zpravidla začínáme obývacím pokojem. Pryč jsou doby nábytkových sestav ode zdi ke zdi, od podlahy po strop.
Dominantou dnešního obýváku je sedací souprava. Měla by být jednoduchá, pohodlná, funkční, v poslední době vítězí jednobarevné provedení.
Sedačky jsou poměrně masivní a spočívají na kontrastně subtilních kovových nožkách, případně rámech, které se pak opakují i u konferenčních stolků, jejichž deska je čím dál tím blíže podlaze.
Klasická křesla jsou na ústupu. Častou volbou je kombinace trojmístné a dvojmístné sedačky nebo rohové i jinak tvarované sedačky.
Doplnit ji lze například polohovacím subtilním křesílkem s podnožkou nebo kouskem zvaným chaise longue - křeslem s protaženou sedací plochou určenou pro natažení nohou.
Výběr je opravdu veliký a nabídka českých výrobců je na vysoké kvalitativní i designerské úrovni. Můžete si poskládat sedačku podle svých potřeb z různých komponentů, a vytvořit si tak sedačku na míru.
Sedačka musí umožnit pohodlí pro dlouhodobé sezení, případně i uvelebení se vleže a také snadné vstávání, proto při nákupu neváhejte a vyzkoušejte si vybraný model na vlastní kůži.
Zajímá vás i kůže na sedačce? Kůže je pevná, pružná a dobře se přizpůsobí tvaru těla. Jinak se recenze vlastníků názorově rozcházejí. Někdo tvrdí, že v zimě kožená sedačka hřeje, jiného zase studí.
Kůži škodí přímé sluneční světlo a tepelný zdroj umístěný příliš blízko u sedačky. Pokud před nimi kůži ochráníte, vydrží vám opravdu dlouho.
Pro kvalitní koženou sedačku jděte nejlépe ke specializovanému prodejci, který by měl být schopen doložit původ kůže a vysvětlit správnou péči, včetně doporučení čisticích prostředků.
Koženou sedačku stačí otírat vlhkým hadříkem, aby se na ní neusazoval prach, a jednou za čas naimpregnovat speciálním přípravkem. Kožená sedačka je celkem vysoká investice, tak ať víte, do čeho jdete.
Pokud jste hrdými rodiči čiperných potomků nebo majiteli domácího mazlíčka, neváhejte investovat do kvalitního potahu, kůži se v tomto případě ale vyhněte.
Pokud tedy nechcete kupovat novou sedačku nebo pořizovat nové čalounění každý druhý rok.
Moderní potahy mohou mít protialergickou úpravu, úpravu proti skvrnám, což se musí brát trochu s rezervou. Skvrna od kávy nebo červeného vína vás potrápí v každém případě.
Výhodné jsou snímací potahy, které se dají vyprat. Máte-li malý byt nebo potřebujete občas uložit návštěvu, může se hodit rozkládací sedačka.
V prodejně si nechte předvést rozkládání i skládání a sami si oboje vyzkoušejte. Měl by to zvládnout jeden člověk.
Pokud rozkládací sedačka není vybavena úložným prostorem, zamyslete se, zda máte doma jinou možnost uložení lůžkovin.
Jestliže bydlíte v pátém patře bez výtahu nebo máte třeba úzké dveře, domluvte se s prodejcem na možnosti zkompletování sedačky na místě určení.
Nezapomeňme také, že sedačka musí být bezpečná, její konstrukce musí být pevná a stabilní. Do určité míry tyto vlastnosti posoudíte sami, napoví i cena sedačky a reference výrobce.
Nábytkové stěny
Tento druh nábytku míval doma snad každý a bylo jej možné považovat za jakousi vizitku vkusu a movitosti jeho majitele. Nejen stěna samotná, ale také vystavené artefakty vypovídaly o mnohém.
V současnosti jsou kompaktní velkorozměrové stěny nahrazovány stylem "tady skříňka, támhle polička, tuhle stojan na CD". Jednotlivé drobnější kousky jsou jakoby náhodně rozesety po stěnách a podlaze a každý z nich má svůj účel.
Televizní stolek, polička na zarámované fotografie, skříňka na DVD, knihovna, hifi stolek, skříňka na alkoholické nápoje, efektně nasvícený skleník na servis po babičce...
Přesto určitá forma stěny přetrvává. Jedná se o rozměrnou plochou desku, nejčastěji dýhovanou či laminovanou, která je opatřena kotvicími prvky. Na ně lze libovolně zavěšovat vybrané kousky nábytku, případně je občas pro zábavu zpřeházet.
Určitě do obývacího pokoje nepatří šatní skříně; když někdy není vyhnutí, pak by měly působit co nejnenápadněji.
Pokud rozkládací sedačka slouží k příležitostnému přespání, měl by být po ruce prostor k uložení lůžkovin a případně i komoda na drobné prádlo a podobně.
Pár rad na závěr
Pokud je to ve vašich silách, zařiďte obývací pokoj veškerým nábytkem najednou a následně doplňte osvětlením, dekoracemi, obrazy, textiliemi, kobercem a květinami podle potřeby.
Jsou to právě doplňky, které dotváří interiér a určují jeho výsledné vyznění. S cetkami všeho druhu to rozhodně nepřehánějte. Nevypadá to vábně, a navíc záplava drobnůstek značně komplikuje úklid.
Jednou za čas svoje poklady vytřiďte a nekompromisně odstraňte. Nemusíte je vyhazovat, jen je seskládejte do krabice a uložte do komory, na půdu nebo do sklepa.
Při listování časopisy o bydlení každý pochopí, že trendem jsou jednoduché až strohé tvary a čisté linie. Barvy se používají dvě, maximálně tři.
Ale nic se nemá přehánět a nemělo by to dopadnout tak, že nakonec se budeme bát odložit hrnek, abychom neporušili tu puritánskou čistotu tvarů a barev.
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 8/2008.
