Bohatou rozmanitost přírodních scenérií a proměnlivých estetických účinů včetně vybavení mnoha zařízeními, jež patří k pojmu obytná zahrada, lze dosáhnout jen na rozsáhlejších plochách. Platí tady řada pravidel a postupů, které dokáže zkušený zahradní architekt tvůrčím způsobem uplatnit. Ovšem vytvořit malou zahrádku, pro niž zbylo pět arů či ještě menší plocha, to vyžaduje vedle znalostí i mnoho přemýšlení nad každým krokem, čtverečním metrem, každou rostlinou, jejich skupinou a vybavením. Je tady daleko více úskalí, než na ploše, kde se lze rozmáchnout.
Než se stavebník dočká kýžených výsledků, honí se mu hlavou nejrůznější představy a přání, a to nejen vlastní, ale nezřídka i představy příslušníků rodiny. Pokud má vztah k přírodě a jasné životní postoje, vnímá odpovědnost za míru změn na okolní prostředí. Vidí, s čím jeho zahrada sousedí, jaká zeleň se zachovala na jeho pozemku i to, v jakém duchu jsou vystavěny domy v bezprostředním okolí. Chápe, že předzahrádka včetně oplocení (musí-li tam z provozních důvodů vůbec být) spadá svou podstatou do širší obecné sféry zájmů.
Věnuje tedy ve svých představách pozornost barevnosti fasády, volí vhodné materiály, řeší výšku oplocení. Cítí, že zeleň vysazená v tomto prostoru by měla velikostí odpovídat stísněným poměrům, respektovat trasy podzemních inženýrských sítí a plnit společně s funkcí okrasnou i funkci hygienicko-ochrannou vůči přilehlé komunikaci. Nechce a ani nemůže soutěžit volbou rostlin se sortimentem sousedů, kteří mají zahradu větší.
Rozmanitost podmínek skloubí jen specialista
Vstupní část včetně zabudovaní popelnice do oplocení není těžké vyřešit. Co ale s prostorem za domem nebo uvnitř ve dvoře? Plocha není nafukovací, ale přesto bude potřeba někam uložit zahradnické náčiní a venkovní nábytek. Navíc tu má být ještě pes, a ne zrovna pokojový. Stavebník ví, že potřebuje kompost a kůlnu, protože jeho dům není podsklepen...
Není snadné dodatečně umístit všechny účelové stavby do zahrady. Jednou majitel narazí na odpor souseda, podruhé si uvědomí, že by si mohl zakrýt výhled na pěkná místa, že kotec by mohl v létě nepříjemně páchnout či zastínit budoucí plochu pro kvetoucí trvalky. A najednou cítí, že je těch otazníků na něho nějak moc. Pochopí, že je lepší přenechat zásadní řešení specialistům – stavebním a zahradním architektům, se kterými pak úzce spolupracuje od začátku až do očekávaného výsledku. Zjistí, že odborným řešením rodinného domu a zahrady současně předešel mnoha komplikacím. Stačilo zprůchodnit garáž směrem do zahrady, využít prostor pod terasou nebo prodloužit krov střechy, aby vzniklo místo pro uložení všeho potřebného pro zahradu i pro příjemné posezení. I kotec pro psa nemusí být jen boudou bez měřítka.
A samozřejmě to nejdůležitější, co by měl uživatel od projektanta žádat v případě bydlení v rodinném domě, je zpřístupnění zahrady přímo z obytného prostoru. Vytvoří si tím další obytný prostor v zeleni a prodlouží pobytovou dobu venku v maximální možné míře i za méně příznivého počasí.
Logický postup prací
Je nezbytné si uvědomit, že veškeré stavební úpravy, drobné stavby, zpevněné plochy, zídky, bazénky, zabudované prvky pro hry apod. musíme uskutečnit před konečným urovnáním terénu. Že předchází stavbě skrývka a separace orniční vrstvy, by mělo být u všech stavebních firem samozřejmostí. Je tedy účelné po dořešení stavebních částí zpracovat se zahradním architektem programové schéma zahrady, které odpovědně ukáže, co řešená plocha ze všech rodinných představ unese. Zahrada se tak nestane snůškou architektonických bariér, zpevněné plochy nepřevládnou nad zelení a příliš velké plochy výsadeb nezaplní prostor natolik, že nezbyde místo pro uživatele.
Je třeba zvážit, co ponechat ze stávající zeleně. Doporučujeme zachovat pro začátek některé i třeba přestárlé ovocné stromy, které výhledově nahradí nová výsadba. Programové schéma pomůže upřesnit postup prací, který je u malých pozemků obzvlášť ztížený. Včas se musí řešit případné přebytky zeminy z výkopových prací. Může to být právě zeminou obsypaný sklípek, který přirozenou modelací v rovinném terénu vytvoří po zahumusování a výsadbě kobercových keřů závětří pro posezení, oživí jednotvárnou plochu či se stane kulisou před méně pohledným zákoutím souseda.
V případě malého pozemku by se měla rodina předem dohodnout, že ovoce a zeleninu nebude pěstovat, ale kupovat. Snad kousek prosluněného místečka pro nať do polévky a pár keříčků jahod pro děti lze obětovat na úkor trávníku. Hlavním cílem je však vybudovat zahradu pro potěšení, klid, relaxaci.
Nedílná součást bytu
Řešení domu napoví, kde bude místo k odpočinku. Ideálním propojením obytného prostoru s terasou dosáhneme toho, že každou volnou chvilku můžeme využít k posezení u kávy, u večeře, občas vyřídit korespondenci, aniž bychom ztráceli čas přenášením nádobí či podobných nezbytností.
Velikost terasy se musí přizpůsobit velikosti rodiny a společenským potřebám. Nemá být menší než 2,5 x 3 metry. Přímé slunce mnohdy není žádoucí. I chuť skvělého jídla se na rozpálené terase velmi rychle změní k nepoznání. Slunečník je nejrychlejším, ale málo praktickým opatřením ke zmírnění sluneční výhně. Účinným, ale dražším řešením je markýza, avšak tím nejpřirozenějším je vhodně tvarovaná pergola se zelení.
Aby se obytnost zahrady a možnost posezení za každého počasí prodloužila, je dobré vytvořit posezení kryté. Pro výstavbu altánu nebývá na těchto pozemcích obvykle dost místa. Příklady ukazují, že to lze řešit jinými nápaditými způsoby.
Tři příklady ze Zlína a okolí
V případě první zahrady (snímky č. 6, 7, 10) stačilo rozšířit vstupní prostor, aby se získalo místo, kde se v proluce mezi sousední zdí a vlastním domem nejvíce opírá sluníčko. Zdi budou kompaktně porostlé loubincem a břečťanem. Je to jediný prostor s naprostým soukromím. Do ostatních míst zahrady je vidět z oken sousedního domu.
U druhé zahrady (snímky č. 2, 3, 8, 9, 11) byla využita podélná stěna garáže a jednoduchým zastřešením tak vzniklo místo k posezení u rožně. Schodištěm byly propojeny dva výškově rozdílné prostory. Zvýšená terasa navazuje na úroveň kuchyně, ze které se v rámci rekonstrukce terasa zpřístupnila. Nadhled z této plochy opticky prodloužil hranici malé zahrady a spojil ji s pohledem na vzdálené zalesněné horizonty. Tím umožnil majitelům sledovat západy slunce. Pohledům od sousedů brání tvarovaná stěna z dřevěné kulatiny. Další část plotu pokračuje pletivem a zelení navazuje na rostliny vedlejšího pozemku.
Třetí zahradu (snímky č. 1, 5,12) formovala délka úzkého pozemku a zkušenost majitelky se slunnou Itálií (asi i proto tak pěkné okenice). Vzniklo příjemné obytné podloubí, spojující obytnou část domu s garáží. Zahrada má plochu odpočívadla v nejširším místě zadní části. Od hospodářského zázemí souseda dělí plochu zeď, tvarově i materiálově přizpůsobená charakteru domu. Sem majitelka přemisťuje spolu se zahradním nábytkem i mobilní gril. Tato část zahrady navazuje na okolní zástavbu výsadbou ovocných stromů. Oplocení pletivem nebrání pohledovému propojení zeleně obvodového pláště zahrady s korunami ovocných stromů vedlejších pozemků. Vzniká tak dojem mnohem většího prostoru.
Zahrady řeší zeleň z několika pohledů
Důležité jsou výsadby v bezprostřední blízkosti sezení, jejichž detaily má čas člověk vnímat. Jde o kombinaci trvalek, okrasných travin a nízkých, převážně kvetoucích keřů. Současně s nimi jsou vhodné i výtvarné doplňky, prameníky, pítka, keramické solitéry. Díky komerční nabídce nejrůznějších odlitků se na výtvarné práce zapomíná. Kolik radosti způsobí pohled na koupající se rozčepýřené ptáčky v obyčejném kameninovém krmítku, nejvíce ocení děti.
Ucelené trávníkové plochy jsou nejpůsobivější zelení malého pozemku. Vhodnou modelací terénu se ve většině případů podaří vyloučit opěrné zídky, jevící se na první pohled nezbytné. Se zídkami je třeba, zvláště u malých zahrad, pracovat velmi uvážlivě, protože je opticky zmenšují. V místech méně přístupných nahradíme trávník kobercovými výsadbami keřů i za cenu, že břeh v začátcích zpevníme hatěmi, aby se zemina s mulčem ve svahu udržela. Až se výsadby keřů zapojí, zapomeneme, že tam kdy nějaký břeh byl.
Keřové skupiny středního vzrůstu člení pozemek plasticky třeba i do několika horizontů. V našem případě jsou pozemky tak malé, že přejímají funkci krycí a tvoří patu okolním korunám ovocných stromů sousedních pozemků. Stejnou funkci v případě nevzhledných přilehlých fasád plní popínavé rostliny. Ty by se měly v malých zahradách uplatňovat v maximální možné míře. Nemůžeme-li je pustit přímo na fasádu (loubinec, břečťan), poslouží nosné konstrukce dřevěné, kovové rastry armovacích sítí, ale i sítě z jiných materiálů.
Ze stromů vybíráme jen méně vzrůstné druhy, vyšší si můžeme dovolit jen v případě, že koruna jednou nezastíní polovinu sousední zahrady. Můžeme zvolit i ovocný strom, jehož koruna je stejně zajímavá jako druhy okrasné. Vhodná je třešeň na podnoži omezující růst, višeň, jeřabina, někde i ořešák.
Žádná zahrada by neměla podléhat modním vlnám a kopírovat předlohy z televizních seriálů, ale má být výsledkem názorového sjednocení investora a zahradního architekta. Má odpovídat mentalitě a zvykům rodiny, času, který chce majitel věnovat údržbě a vystihnout racionálnost myšlení či romantickou duši majitele. Zahradu musíme vnímat jako živý organismus, který člověk může svými vstupy ovlivnit k dobrému či zlému. Tak jako člověk stárne, stárne i naše zahrada. Jen s tím rozdílem, že zahrada je s přibývajícími lety stále krásnější.
Pavel Chobotský, odborná spolupráce Kateřina Tuzarová
Snímky autoři
 U malé zahrádky stačí rozšířit vstupní prostor a získáme přímé propojení do zeleně i hezké místo k posezení. |
 Kotec pro psa a úložiště nářadí nemusí být jen boudami bez měřítek a efektu |
 Dostačující volné partie trávníku lemované zelení a oplocení s krytem na popelnici |
 Ani se nechce věřit, že zahrádka má jen málo přes 400 m2. |
 Využití stěny garáže a podélné zastřešení přilehlého prostoru. Vzniklo kryté místo k posezení u rožně. |
 Před posezením u podloubí jsou vysazeny jen nízké a plazivé rostliny, aby nerušily pohled na zeleň podél plotu. |
 Každou zpevněnou plochu, každou rostlinu a keř je třeba pečlivě zvážit. |
 Velice čisté a elegantní řešení uličky mezi domem a oplocením k sousedům. |
 Úzkou předzahrádku lze osázet jen velmi střídmě. |
 Mimořádně zdařilé řešení. Z terasy stíněné markýzou se nabízí krásný a dostatečně bohatý pohled. Když už ozdobný předmět, tak hodnotný, a ne plastový: kočka na snímku je dílem akademické sochařky Heleny Trubáčkové. |
