Třináct českých krásek. Naše nejzajímavější magické rozhledny a věže

  1:00aktualizováno  1:00
Chcete mít nadhled? Tak si vyšlápněte třeba na rozhlednu. V každém kraji nějakou mají, navíc je jich tolik, kolik dnů v roce. Je fajn, že se na ně dnes vypisují architektonické soutěže a pod návrhy jsou podepsaní i přední čeští architekti.

Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm, výška: 31 metrů. Kvůli výhledu bylo nutné vykácet část vzrostlých stromů, což byl trochu problém. | foto: Profimedia.cz

Věže stojí často na krásných vyvýšených místech, což umocňuje jejich až magické kouzlo. Jsou oblíbené, protože v krajině je pořád na co koukat. Když se dostanete na vrchol rozhledny, jste u cíle výletu. Netrpíte-li závratí, vychutnáte si panoramata, možná zvláštní pocit svobody, volnosti, sounáležitosti s přírodou.

Rozhledny a vyhlídkové věže se staly turistickou atrakcí koncem 19. století. Stavební boom trval až do první poloviny 20. století. K jejich popularitě a budování přispěl z velké části Klub českých turistů založený v Praze ještě za Rakouska-Uherska v roce 1888.

Fotogalerie

Jeho pobočky zakládaly turistické chaty a objevování různých míst usnadnilo pečlivé umisťování turistických značek. A čemu se v Klubu ještě věnovali? Členové organizovali výstavbu rozhleden (například na pražském Petříně nebo Kurzovu na Čerchově).

Po vzniku republiky se ke Klubu přidali i turisté ze Slovenska. Všechno fungovalo až do roku 1948, kdy byla organizace zakázána. Potom nastalo tím pádem špatné období i pro rozhledny. Nikdo o ně příliš nepečoval, některé z nich byly v tak špatném stavu, že spadly.

To, jak se měnila aktuální politická situace, se občas promítlo i do názvů věží. Kupříkladu dnešní Goethova vyhlídka v Karlových Varech byla nejdřív pojmenována po belgické princezně Stefanii, jíž kdysi učaroval výhled na lázeňské město. Po válce nosila rozhledna jméno diktátora Stalina, což vydrželo naštěstí jen dvanáct let.

V devadesátých letech do krajiny přibyla řada vysílačů s vyhlídkovými plošinami. Poslední dobou se budují zase klasické rozhledny, pod jejichž návrhy jsou podepsáni i přední čeští architekti.

Minaret, Lednice, výška: 62 metrů

Už v 18. století byla v módě exotika. Šlechtici rádi cestovali a do interiérů zámků přidávali orientální prvky. Nejstarší dochovanou rozhlednu na našem území a zároveň nejvyšší stavbu typu minaretu mimo islámské země nechal postavit v roce 1797 kníže Alois I. z Lichtenštejna.

Minaret, Lednice, výška: 62 metrů. Nejstarší dochovanou rozhlednu na našem...

Autorem minaretu s betonovou konstrukcí v areálu zámeckého parku byl stavitel a továrník Josef Hardtmuth (založil značku Koh-i-noor Hardtmuth). Stavělo se v močálovitém podloží, a tak základ tvoří rošt a dubové piloty. S věží v maurském stylu prý pomáhali arabští umělci.

Uvnitř je osm místností, které původně sloužily jako muzeum lichtenštejnských exotických sbírek. Stavba má tři vyhlídkové ochozy. K tomu nejvyššímu vede 302 schodů.

Kam oko dohlédne: Park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty, věž dómu ve Vídni

V Lednici po letech doskládali složitou mozaiku minaretu

Poledník, Prášily, výška: 37 metrů

Původně byla přísně utajovaná. Měla krycí název Topas a často nebyla ani na mapách. Vznikla totiž z původní věže elektronické ostrahy státní hranice, která za předešlého režimu sledovala rádiový provoz v sousedním západním Německu.

Poledník - 37 metrů vysokou rozhlednu tvoří betonová věž původní vojenské...

Je třetí nejvýše položenou rozhlednou u nás. Po revoluci přestala sloužit vojenským účelům, tím pádem začala také chátrat. Až v roce 1997 se rozhodlo o jejím osudu a rekonstrukci. Rok nato byla zpřístupněna veřejnosti.

Vyhlídková věž se třemi půlkruhovými patry se brzy zařadila k nejnavštěvovanějším místům Národního parku Šumava. V roce 1999 na ni vystoupalo dokonce 35 000 lidí. Její spotřebu elektrické energie už několik let pokrývá fotovoltaická elektrárna.

Kam oko dohlédne: Šumava, Bavorský les, při dobré viditelnosti jsou vidět také Alpy

Brdo, Kostelany, výška: 24 metrů

Základem jména nejvyššího kopce pohoří Chřiby je staré nářeční slovo brd označující zalesněnou vyvýšeninu, obvykle zakončenou skalnatým vrcholem. O výstavbu věže se zasloužilo Sdružení pro podporu místních iniciativ Chřiby a autorem návrhu je architekt Svatopluk Sládeček.

Brdo, Kostelany, výška: 24 metrů. O výstavbu věže se zasloužilo Sdružení pro...

Od 30. let minulého století je to první klasicky postavená kamenná rozhledna na území České republiky. Nahradila původní, jen o čtyři metry nižší dřevěnou, která v tomto místě fungovala až do 70. let.

Stavět se začalo v roce 2001 a po třech letech byla věž otevřena. Na její výstavbu posloužil pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Rozhlédnout do okolí se můžete, až když si vyšlápnete 99 schodů.

Kam oko dohlédne: Malá Fatra, Roháče, Jeseníky, Vsetínské vrchy, ojediněle hřebeny Alp

Borůvka, Hluboká, výška: 18 metrů

Jedna ze tří rozhleden, jež nechalo postavit sdružení obcí mikroregionu Toulovcovy maštale, a to v době, kdy v Česku rostly různé telekomunikační stožáry jako houby po dešti. Projekty pěkných dřevěných rozhleden na kraji obcí byly později i okopírovány.

Borůvka, Hluboká, výška: 18 metrů. Veřejnosti je přístupná od roku 2005 a...

Autory návrhu nevšední vřetenově stočené konstrukce převážně ze dřeva, Martina Nováka a Antonína Olšinu, finančně podpořil Pardubický kraj a povedlo se ji postavit za necelých 600 tisíc korun.

Veřejnosti je přístupná od roku 2005 a půvabné jméno dostala podle návrší, kterému místní říkají Borek nebo Na Borůvčí. Vyhlídková plošina je umístěna v patnácti metrech.

Kam oko dohlédne: Krajina na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny, přírodní park Údolí Krounky a Novohradky

Máminka, Hudlice, výška: 33 metrů

Krásné, průhledné, dřevěné, takové rozhledny navrhuje Huť architektury Martin Rajniš. Autory této, umístěné na Krušné hoře ve středních Čechách, jsou architekti Martin Rajniš, Martin Kloda, Tomáš Kosnar a David Kubík.

Nová rozhledna Máminka na Krušné hoře na Křivoklátsku.

Věž ve tvaru trojbokého jehlanu, vytvořená z příhradoviny z borovicové kulatiny a zinkové oceli, působí na první dojem jednoduše. Navržena je ovšem tak, aby vydržela povětrnostní podmínky i velké zatížení.

Středem prochází závitová tyč, na níž je zavěšené dubové točité schodiště. „Když se díváte do koruny stromu, je průhledná. Stejně tak jako naše rozhledny, pro které je charakteristická přirozená krása, přírodní materiály a lehkost,“ doplňuje architekt Rajniš.

Kam oko dohlédne: Brdy, za jasného počasí je viditelnost až 90 kilometrů – tudíž jsou vidět Krušné hory, Krkonoše či Šumava

Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm, výška: 31 metrů

Kvůli výhledu bylo nutné vykácet část vzrostlých stromů, což byl trochu problém. Dřevěná rozhledna totiž stojí na Karlově kopci v 1. zóně CHKO Beskydy a výhled je tak zredukován na výsek od jihovýchodu k severu.

Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm

Plány na stavbu vytvořil už v roce 1896 významný slovenský architekt Dušan Jurkovič. Tehdy si je objednal Turistický spolek ve Valašském Meziříčí. Po pokusech v 60. letech minulého století se začalo se stavbou sedmipatrového objektu až v roce 2010, slavnostně byl otevřen v roce 2012. Betonová podezdívka je obložena kamenem, na dřevěné části byly použity buk, smrk a jedle.

Kam oko dohlédne: Severní část Rožnova za řekou Bečvou, Valašské muzeum v přírodě

Romanka, Hrubý Jeseník, výška: 50 metrů

Autory nejníže položené rozhledny u nás (jen ve výšce 204 metrů nad mořem) jsou architekti Oldřich Hájek, Jaroslav Šapek, Laco Fescu a Tomáš Pavlík. Stavba získala v roce 2002 ocenění v soutěži Grand Prix Architektů v kategorii Krajinářská architektura.

Romanka, Hrubý Jeseník, výška: 50 metrů. Autory nejníže položené rozhledny u...

Kombinaci telekomunikačního stožáru a rozhledny pojali architekti netradičně. Na uměle vytvořeném čtyřmetrovém pahorku, v němž jsou schovaná zázemí tří vysílačů, vyrostl betonový sloup.

Ten do poloviny překrývá konstrukce rozhledny s trojúhelníkovým půdorysem. Je rozdělena na několik pater s vyhlídkovými plošinami. Na tu nejvyšší se dostanete po 116 roštových schodech.

Kam oko dohlédne: Střední Čechy včetně staveb na kraji Prahy, silueta Krkonoš i kultovní vysílač na libereckém Ještědu

Jiřetín pod Jedlovou, Lužické hory, výška: 29 metrů

Vznikla v letech 1890-1891 díky aktivitě Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Ke stavbě byl použit kámen znělec, římsy a překlady oken jsou z cihel.

Jiřetín pod Jedlovou, Lužické hory, výška: 29 metrů. Rozhledna vznikla v letech...

Sousední hostinec nechal postavit majitel panství kníže Kinský. Lucerna na věži léta fungovala pro okolí jako maják. Když v roce 1943 odešli poslední obyvatelé, všechny objekty začaly chátrat.

Po neúspěšných pokusech o jejich záchranu se to povedlo až v roce 1993. Rozhledna se pak dokonce dostala na seznam památkového fondu Státního ústavu památkové péče. U příležitosti 105. výročí existence věže v roce 1996 tu byl opraven také pomník německého básníka Friedricha Schillera.

Kam oko dohlédne: Krkonoše se Sněžkou, Ještěd, Trosky, Bezděz, k západu Házmburk, Milešovka a stolová hora Děčínského Sněžníku

Maják a muzeum Járy Cimrmana, Příchovice, výška: 25 metrů

Na špici rozhledny, na niž vede 115 schodů dubového schodiště, umístili její autoři korouhev. „Je to symbol našich rozhleden. Dává signál, odkud fouká vítr. Udává směr, je spolehlivá, přesná, přitom živelná,“ vysvětluje architekt Martin Rajniš z Hutě architektury Martin Rajniš.

Muzeum a Maják Járy Cimrmana doplňují areál U Čápa na jižním svahu pod...

Věž, jejíž tvar připomíná skutečný maják, je postavena z borového dřeva a kovu, do svahu zapuštěné muzeum Járy Cimrmana je z betonu a obloženo kamenem.

Dvojjediná stavba inspirovaná vizí největšího Čecha všech dob byla dokončena v roce 2013. Při slavnostním otevření téměř jistě nejvýše položeného majáku světa Zdeněk Svěrák prohlásil: „Cimrman vymyslel i beton, je to nabeton!“

Kam oko dohlédne: Jizerské hory, Železnobrodsko a Semilsko, v pozadí s horou Kozákov

Nástavba vysoké pece, Ostrava-Vítkovice, výška: 77,7 metrů

Industriální areál Dolních Vítkovic patří k Národním kulturním památkám. Jeho atraktivitu (nejen o více než dvě desítky metrů) zvýšila nástavba Vysoké pece č. 1 postavené v roce 1911, která byla nedávno zrekonstruována.

Vysoká pec č. 1 – nástavba – Bolt Tower v Ostravě

Součástí prosklené válcové nástavby Bolt Tower o průměru 9 metrů zavěšené do stávající nosné konstrukce pece je nejenom vyhlídková terasa, ale také klub či kavárna.

Se zajímavým nápadem revitalizace přišel architekt Josef Pleskot, který novou věž vnímá jako symboliku ohně, jenž nad pecí vzplál vždy, když se při tavbě vytvořil velký objem vysokopecního plynu.

Kam oko dohlédne: Vítkovice, Ostrava, horizont Beskyd

Usain Bolt pokřtil Bolt Tower

Žižkovský vysílač, Praha, výška: 216 metrů

Od roku 1974 se v Praze uvažovalo o novém výkonném vysílači rozhlasového a televizního signálu. Stavět se začalo až v roce 1985. A trvalo to sedm roků.

Žižkovská televizní věž je vysoká 216 metrů.

Autory projektu nepřehlédnutelné dominanty a zároveň nejvyšší pražské stavby byli architekt Václav Aulický, statici Jiří Kozák a Alex Bém.

V letech 2011 až 2012 prošla věž rozsáhlou rekonstrukcí, nový pronajímatel se rozhodl přebudovat interiéry. Během přestavby zmizely zbytečné místnosti, zmodernizoval se prostor restaurace a samotné vyhlídky. Uvnitř pak vznikl nevšední luxusní hotel. Má jeden pokoj a dvě lůžka.

Kam oko dohlédne: Praha je jako na dlani, za pěkného počasí je vidět třeba na Říp

Luxusní apartmán v žižkovském vysílači

Kelčský Javorník, výška: 35 metrů

Na nejvyšším místě Hostýnských vrchů stávala dřevěná rozhledna, kterou kdysi postavili členové Spolku českých turistů a skauti z Junáku. Vzhledem k havarijnímu stavu však musela být stržena.

Konstrukce rozhledny

V architektonické soutěži na projekt nové rozhledny vybrala porota z více než padesáti projektů návrh architektů Ondřeje Balážika a Marty Balážikové. Stavbu tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených modřínových lamel symbolizujících hodinový ciferník.

Jsou uspořádané do kruhu kolem ocelového sloupu s vřetenovým točitým schodištěm. Prohnuté tvary dřevěných lamel odkazují na tradici výroby ohýbaného nábytku v továrně TON v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.

Kam oko dohlédne: Jeseníky s Pradědem, Králický Sněžník, Beskydy, Javorníky, hrad Buchlov, Malá Fatra či Bílé Karpaty

Pekelný kopec u Třebíče, výška: 26 metrů

Místní mu říkají Pekelňák. To proto, že prý tu žil čert, který sem utekl před svatým Ivanem ze své jeskyně ve Svatém Janu pod Skalou. Hrdinou druhé verze je svatý Prokop, který zkrotil ďábla a tím, jak ho odhodil, vznikl Pekelný kopec. Tolik pověsti.

Pekelný kopec u Třebíče, výška: 26 metrů. Na Pekelném kopci stojí rozhledna...

Pravdou je, že od roku 2014 na něm stojí rozhledna z modřínového dřeva a z oceli.

Připomíná indiánské týpí a jejím autorem je architekt Pavel Jura. Inspiroval se historií Třebíče, bazilikou sv. Prokopa a Davidovou hvězdou, jež symbolizuje židovské osídlení města. Objekt a jeho architektura má tak symbolicky spojovat křesťanství a židovství.

Kam oko dohlédne: Třebíč, Moravské Budějovice, zámek v Náměšti nad Oslavou, při dobré viditelnosti Alpy

Autoři:

Nejčtenější

Totální proměna koupelny velké 4 metry čtvereční. Vana musela pryč

Danielova koupelna v bytě po babičce je jako vystřižená z katalogu z 80. let....

Ragbista Daniel zdědil byt po babičce i s koupelnou z 80. let, která vkusu mladého muže nevyhovuje. Natož potřebám...

Postavila si starý dům. Co si myslí ostatní, není důležité

Sousední zástavba už se rozšiřovat nebude kvůli ochrannému pásmu plynového...

Za dveřmi tohoto domu za Prahou se skrývá svět, který už v současných domech najdeme málokdy. Otevřené prostory...

Místo velkého bytu si pořídili malý domek. Manžel si ho užívá

„Syn nám rozumně radil, abychom postavili dům zejména pro sebe, pro své...

Starší manželský pár prodal svůj velký byt a na důchod si postavil v Rusovcích jednoduchý pohodlný přízemní domek....

Chata v hlubokém lese dělá majitelce radost a ještě si na sebe vydělá

Velké prosklené plochy střídají plné panely jen tam, kde si je nezbytně...

Atraktivní moderní chata leží tři hodiny jízdy severovýchodně od Toronta. Majitelkou je spisovatelka a mediální...

Rodina v řadovce 4+kk. Vysněný domov zařídili architekti na jedničku

Kuchyňská sestava je propojena s obytnou místností knihovnou/policovým systémem...

Rodina s dvěma dětmi si koupila nový řadový dům v Praze. Dvoupodlažní nemovitost s dispozicí 4+kk o obytné ploše 122...

Další z rubriky

Dům pro rodinu, který všechny přežije a odolá i nemilosrdnému počasí

Interiéru dominuje dřevo, hutný samet, kámen a teplé vlněné koberce.

Mladá irská rodina se třemi dětmi se rozhodla, že si postaví dům, který bude dobře sloužit i budoucím generacím. Na...

Designblok letos potěšil milovníky letadel, aut, bicyklů i gramofonů

Lounge křeslo Chips od Lucie Koldové pro společnost TON zvítězilo v kategorii...

Letošní Designblok představil řadu novinek, od nových výrobků až po služby typu hlídání dětí, aby si rodiče mohli...

Designové urny pro zemřelé počítají i s umístěním do interiéru

Designové urny mohou mít různé podoby. Urny Collection, autoři Pavlína a Roman...

Začátek listopadu bývá poznamenán vzpomínkami a cestou na hřbitov za těmi, kteří nás již opustili. Někteří si však urny...

Najdete na iDNES.cz