Rostliny do zimní zahrady se vybírají podle teploměru

- Až odejdou řemeslníci a prázdnou prosklenou místností se rozlehnou první kroky, nastane čas pro návštěvu květinářství. I pro zimní zahradu však platí, že kdo má rád rostliny, měl by je vybírat hlavně rozumem, a pak teprve očíma. »V zimních zahradách květinám vyhovuje především dostatek světla, které prochází prosklenými stěnami. Při rozhodování, kterým druhům se tu bude dařit, však hraje rozhodující roli jiná životní potřeba rostlin: teplo,« říká botanička Jana Škorničková.

Zelené zařízení skleníků a zimních zahrad se tedy řídí v první řadě způsobem vytápění, a až potom by měl nastoupit vkus těch, kdo tu žijí. Jinak se zelená oáza v bytě promění spíš ve fytopatologické sanatorium nebo květinovou márnici.

V tropech pálí slunce celý rok

Ve vytápěných zimních zahradách se udržuje po celý rok teplota vyšší než patnáct stupňů Celsia. Takové prostory proto svědčí slunomilným a teplomilným druhům, které mají domov v tropických oblastech: ať už jsou to orchideje, tropické kapradiny, bromélie, nebo třeba mučenky. Šikovní pěstitelé tu mohou sklidit také úrodu tropického ovoce, například z domácího banánovníku. Vedle těchto náročnějších druhů tu však nebudou strádat ani běžné pokojové rostliny, které se celý rok pěstují v bytě. »Způsob vytápění však neovlivňuje jen teplotu, ale také složení atmosféry v místnosti. Tam, kde se používá plynové topení, se dají jen těžko pěstovat některé choulostivé druhy - například právě orchideje,« varuje Jaroslav Čuba z botanické zahrady Integrovaného zahradnického učiliště v Praze-Malešicích.

V chladu se dobře spí

V nevytápěných zimních zahradách klesá teplota v chladných měsících jen několik stupňů nad bod mrazu. Vhodné místo si tu najdou druhy pocházející ze subtropů - a především přenosné rostliny, které se na léto vystěhují na balkon či na zahradu. S chladnou zimou se spokojí například oleandr, eukalyptus, bugenvilea, juka nebo ibišek. Dobře se tu daří i citrusům, které v chladném skleníku mohou přinést i plody. Netemperovaná zimní zahrada představuje také vhodné prostředí pro zimní spánek těch pokojových rostlin, které potřebují odpočinek, jako jsou třeba kaktusy či muškáty. Přítomnost či absence kamínek však přestává být důležitá v létě, kdy se do oken z plných sil opře slunce a promění vlahou oázu v žhnoucí Saharu. Rostliny - ať už tropické, či naše domácí totiž těžko snášejí teploty přes třicet dva až pětatřicet stupňů Celsia. Proto než si ráno nasadíte sluneční brýle, nezapomeňte otevřít okna, aby zimní zahrada větrala, a přistínit ji roletami či rohožemi. Až se vám podaří proměnit prosklenou místnost v zelený prales, možná vám cizokrajné barvy a vůně přestanou stačit. Pak můžete flóru doplnit i exotickém živočichem, který se tu bude cítit jako doma. Záleží jen na vkusu obyvatel, zda to bude pták, savec nebo třeba členovec.