Vesnici tvoří řada obdélníkových domů se sedlovými střechami a štíty orientovanými do ulice. "Přestože je pozemek mimo historické jádro, v nové zástavbě, chtěli jsme dodržet původní urbanistický ráz vesnice," vysvětluje architektka Martina Buřičová základní architektonický koncept.
Zadání obsahovalo požadavek na tři samostatné obytné celky: pro babičku, pro manžele středního věku a pro dvě dospělé děti, dům měl být moderní a nízkoenergetický. Rodina si také přála rekreační zahradu s venkovním bazénem.
Protáhlý pozemek lichoběžníkového tvaru je vymezen ze severní strany lesem, na východě a na západě vyrůstají další nové domy, podél zkosené jihozápadní hranice vede přístupová komunikace.
Vzhledem k obsáhlé dispozici a snaze vycházet z místního tradičního rázu je dům rozdělen na dva rovnoběžné, navzájem mírně posunuté obdélníkové objekty se sedlovými střechami, propojené ústředním vstupním a spojovacím "krčkem".
Každý z domů směřuje štítem do ulice, průčelí mají šířku jen 6,30 m. Poměrně velká stavba se díky tomuto členění přibližuje drobnému měřítku původních venkovských stavení.
Domy krok za krokem
Západní "křídlo" obsahuje v přízemí přístřešek pro dva automobily, dílnu a garsonku pro babičku, v horním podlaží je samostatná dvoupokojová obytná jednotka s vlastní koupelnou a kuchyňskou linkou.
Pravá část dispozice obsahuje vstup, schodiště, technické a sociální zázemí, pokoj pro hosta a společnou obývací část s jídelnou a kuchyní. Obývací pokoj přesahuje do druhého podlaží, díky tomu působí úzký vysoký prostor se šikmými stropy a střešními okny prostorně a vzdušně, přestože jeho půdorysná plocha není velká.
V podkroví najdete ložnici rodičů s koupelnou, šatnou a pracovnou na galerii nad obývacím pokojem. Spojovacím krčkem vede přístup od schodiště přímo do zóny dětí.
Ve slunné západní části pozemku se nachází rekreační část zahrady s velkou dřevěnou terasou a bazénem. "V tomto prostoru, chráněném ze dvou stran domem a ze severu borovým lesem, se podařilo vytvořit příjemné intimní prostředí pro společný odpočinek celé rodiny," říká architekt Štěpán Kubíček, spoluautor projektu. "Snažili jsme se navrhnout celý dům tak, aby všichni žili ve vzájemné blízkosti, ale přitom se nerušili a navzájem ctili své soukromí," dodává.
Nenápadná střízlivá architektura spojuje tradiční tvary s moderními úspornými technologiemi. Do sedlové střechy architekti vsadili decentní krychlové vikýře. Jednoduchý zděný dům navrhli jako nízkoenergetický s kvalitní tepelnou izolací, prosklenými plochami s izolačními trojskly a úsporným podlahovým vytápěním.
Autoři projektuIng. arch. Martina Buřičová (1974) - autorizovaný architekt. Vystudovala Fakultu architektury ČVUT Praha, absolvovala zahraniční stáže na fakultách architektury v Lyonu. V r. 2001 se stala společníkem architektonické kanceláře S.H.S architekti, v r. 2003 založila vlastní ateliér caraa.cz spolu s architektem Štěpánem Kubíčkem. Ing. arch. Štěpán Kubíček (1973) - vystudoval architekturu na ČVUT Praha, spolupracoval s ateliéry Delogu Lixi architetti associati v Římě, D.U.M. architekti (Praha) a firmou Takenaka Europe GmbH. |
Kromě kotle na tuhá paliva tu najdete i kachlovou pec, na níž se nejen vaří, ale i příjemně lenoší.
Účelné vestavěné vybavení interiéru, vyrobené podle návrhu architektů, doplňuje nábytek, který si majitelé sami vybrali, a výtvarná díla.
Co posunulo dům dál
"Majitelé domu se na průběhu stavby intenzivně podíleli a se svým domem se silně identifikují. Díky jejich zájmu a dobré komunikaci se podařilo udržet koncept daný architektonickým návrhem," hodnotí spolupráci autoři projektu.
Interiér domu ozvláštnil výtvarník Ivan Komárek dekorativním zábradlím. Grafické a figurativní motivy jsou vyřezány ze silného černého plechu, celý plát je přišroubován k nosné konstrukci. Podobným způsobem vytvořil vstupní bránu v závětří domu. Lakovaný kov časem získá patinu a dokreslí autentický ráz stavby.
Technické údajeZastavěná plocha: 173 m2 Dům byl navržen jako nízkoenergetický s klasifikací B (tep. ztráta objektu 24 kW) |
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům č. 4/2013.