Pěkný výhled na plotovou zástěnu...a sousedi na akvárium.

to si děláš prd...el ... to je bydlení, jak u zvířat v ZOO ve výběhu... chudáci děcka... sousedi uvidí každý jejich pohyb... nulové soukromí... to ty lidi snad nemyslí vážně

Ty žaluzie mají takovou zajímavou vlastnost. Lze je zatáhnout.

Nerozumím nikomu schopnému bydlet v takovémto interiéru ...

To nevadí.

Mám velká okna ráda, ale ty dětské pokoje jsou absolutně neosobní, bez praktických nápadů a hlavně jsou tam děti opravdu jako ve vitríně. Úplně vidím mého mladšího bratra, když jsme byly děti, jak by byl věčně připlesklý obličejem na okně, musela bych mít neustále zatažené žaluzie.

Utírání prachu v knihovně je věc druhá, někomu to nevadí, ale pro mě noční můra. Kuchyně taky není můj šálek kávy.

Knihovna se mi líbí, tu bych brala, kuchyň taky pěkná, ale domů bych ji nechtěla. Zbláznila bych se při snaze ji udržet čistou (znám své děti). Problém takovýchto článků je, že je doplňují fotky sterilně uklizených prostor, takže to celé pak působí studeně, neosobně. Být k tomu fotky z běžného "provozu" rodiny, určitě by působil celý dům lepším dojmem.

ta knihovna je tak nemožně navržena, že přechází zrak, úzké regály ji dělají ještě vyšší, exteriér, interiérsmutný, asi nezabydlený

Ty zdi v dětských pokojících jsou zároveň úložnými prostory nebo ne??

Jinak vykonávat potřebu na tom záchodě bude pro větší lidi trošku problém... místa kolem je zoufale málo - hlavně, že pod umyvadlem je dvoumetrová skříňka, která klidně mohla být menší a na záchodě by se sedělo v pohodě bez lehce klaustrofobického pocitu

Dům plný světla a děti malující po stěnách. Zřejmě to mají být 2 přednosti tohoto domu. Za mě další tělocvična - ta bezradnost- jak zařídit dům s tolika prosklenými stěnami?-je cítit skoro z každé místnosti (mimo koupelnu). Nejhůře jsou na tom dětské pokoje - žádné místečko, kam by se dítko schoulilo, ale hl.že má kam čmárat.

Připadá mi to jako být v boxech, kde se vystavuje nábytek ... výstava nábytku - žádné soukromí.

Není toho skla málo??