Slaměný dům v Křižanech na Liberecku má rozlohu 24 metrů čtverečních

Slaměný dům v Křižanech na Liberecku má rozlohu 24 metrů čtverečních | foto: slamenedomy.cz

Rodinný dům zvládli postavit za 150 tisíc. Stačilo mít slámu, dřevo a jíl

  • 508
V Křižanech na Liberecku vyrostl ekologický domek postavený ze slámy, dřeva a jílu. Jednoduché stavení o ploše 24 metrů čtverečních s útulným obytným podkrovím přijde asi na 150 tisíc korun.

Cena ale není hlavní výhodou. Vedle toho, že je dům levný a energeticky nenáročný na stavbu i provoz, panuje v něm velmi příznivé klima a dobře se v něm dýchá.

V rozestavěném domě přechodně bydlí Petr Porada se svou přítelkyní. Jako dlouhodobý brigádník staví dům společně s ní pro majitele Petra Skořepu.

"Dovnitř nás zahnal říjnový sníh, potřebujeme dokončit schody a sprchový kout, chybí ještě zelená střecha z trávy. To ale musíme počkat na jaro," svěřil se Porada.

V Křižanech vyrůstá ekodomek ze slámy

Přítelkyně Petra Porady ve slaměném domě, který postavili v Křižanech na Liberecku

Mladý pár začal stavět loni a na pomoc měl střídavě asi třicet brigádníků, vesměs mladých lidí, kteří mají dost městského shonu a smogu. Porada se dříve věnoval sociální práci, jeho partnerka studovala biologii.

Teď se stali z někdejších Pražáků stavaři, stavba jim prý otevírá nové poznání. V budoucnu se chtějí oba věnovat ještě ekologickému zemědělství.

Majitelem slaměného domu v Křižanech, který brigádníci stavějí, je Petr Skořepa. Až se dům postaví, chce jej asi za půl milionu prodat. Mimo takzvaného slamáku postavil letos ještě kulatou dřevostavbu izolovanou ovčí vlnou v Senci u Bratislavy, kde sám bydlí.

V Křižanech vyrůstá ekodomek ze slámy

Slaměné domy mají vlastnosti pasivní stavby

V Křižanech vyrůstá ekodomek ze slámy

Výhodou hlíny je její snadné tvarování. Dají se z ní vyrobit třeba lampy

Za Ještědem, odkud pochází, chce postavit několik dalších ekodomů, roubenky, poloroubenky, dřevostavby, slaměné a hliněné stavby. S ekodomy se podle něho roztrhl pytel, vyrostly u Brna, Mladé Boleslavi nebo ve Skalce u Doks. V Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku letos herec Jaroslav Dušek postavil kopuli z pytlů naplněných hlínou.

Jíloviště se najde téměř u každé vesnice

"Hodně mladých lidí tíhne k ekologickému bydlení. Obávají se syndromu nezdravých budov ze sádrokartonu a betonu, ve kterých nelze ani pořádně vyvětrat," říká Porada, který chce jednou využít zkušenosti ze stavby v Křižanech při výstavbě vlastního domu.

I ten má být z balíků suché slámy, jejichž cena je od 100 do 200 korun za metr krychlový, a mazlavého jílu, který stačí někde nakopat. Jíloviště se prý najde téměř u každé vesnice. Poradův pozemek by měl být ale ještě na odlehlejším místě, než je okraj Křižan se 700 obyvateli.

V Křižanech vyrůstá ekodomek ze slámy

Petr Porada si chce svůj vlastní slaměný dům postavit co nejdál od civilizace. Prozatím bydlí s přítelkyní v domě, který právě jako brigádník buduje.

Podle Skořepy lidé budují ekodomy nejčastěji svépomocí. Není výjimkou, že se do práce zapojí celá rodina a že se do ní pouštějí lidé, kteří jinak se stavbou domu nemají žádné zkušenosti.

"Lidé si mohou svůj domek postavit vlastníma rukama za zlomek ceny, kterou si účtují stavební firmy," podotkl. Slaměné domy mají vlastnosti nízkoenergetické stavby.

Dozvědí se o nich na internetu a sami se pak hlásí na brigádu. Skořepa pro ně připravuje projekty a kalkulace, nabízí jim také dohled nad stavbou.

V Křižanech vyrůstá ekodomek ze slámy

Dům je postavený z balíků suché slámy

V Křižanech vyrůstá ekodomek ze slámy

Na balíky slámy přijde hliněná omítka

Hliněné omítky zaručují nehořlavost slámy a zlepšují izolační a akumulační vlastnosti, čtyřicet centimetrů slámy vydá za dvacet centimetrů polystyrenu.

Výhodou hlíny je snadné tvarování, dají se z ní vyrobit lampy, kamna, sezení, výklenky nebo kulaté rohy. Když se okoukají, stačí je namočit a předělat. "Dnes už není ani problém stavby pojistit," poznamenal Skořepa.

DŮM Z KONOPÍ ZA 800 TISÍC: STAVEBNÍ EXPERIMENT U LITOMĚŘIC

Slaměné domy nejsou žádnou novinkou, už v 19. století se stavěly v USA, na Balkáně, ale i Německu a Rakousku a dodnes stojí. Nové slaměné domy se budují navíc na betonových základech, používají se i pozinkované zemní vruty nebo trvanlivé fólie na střechu. Oproti ostatním stavbám jsou však asi desetkrát levnější.

,