Odvodňovací kanálky u podlahy ve sklepě. (ilustrační snímek)

Odvodňovací kanálky u podlahy ve sklepě. (ilustrační snímek) | foto: Bytecheck

Snili o domku se zahrádkou. Místo domova má rodina vlhkou kobku

  • 59
Čtyřčlenná rodina koupila v roce 2013 starší dům v malé obci u Opavy. Nechtěli už žít ve městě, táhlo je to do přírody a do klidnější části Moravskoslezského kraje. Dům vypadal na první pohled dobře. Manželé si říkali, že po několika menších opravách mohou hned bydlet. První zima ale vše změnila.

Koncem roku 2013 žila rodina v chladu, protože domek nešel dostatečně vytopit. Otopný systém na tuhá paliva vyžadoval přikládání i pětkrát za noc. Největší problémy ale přišly na jaře. Začal tát sníh a původně suchý sklep se proměnil ve vlhkou kobku. U podlahy bylo 25 centimetrů vody. Z velké zahrady byl mokřad, po kterém se nedalo chodit ani v holinkách.

Manželé umístili do sklepa čerpadla a vodu odčerpávali oknem ven. Teď už jim bylo jasné, k čemu jsou u podlahy drážky a malé otvory podél stěn. Mají svádět vodu, se kterou domek často zápasí. Sníh zmizel, ale voda nikoliv. Čerpadla jela bez zastavení několik týdnů. Voda se trošku stáhla a třeba v létě byla „jen“ 20 centimetrů pod povrchem trávníku.

Obcí protéká potok, který byl v minulosti zdrojem pravidelných záplav. Ty se údajně částečně eliminovaly vytvořením povodňových valů podél potoka. Celá obec je ale v nivě potoka a do jejího centra jsou svedeny strouhy z místních polí. Přísun vody po dlouhých a vydatných deštích je tak zaručen vždy na několik týdnů.

V obci jsou všude vybudované odvodňovací příkopy a strouhy, ale nejsou dostatečně udržované. Mnoho z nich je napůl zasypaných štěrkem a zarostlých. „Zjistili jsme, že místní jsou na tyto vytopení zvyklí a neřeší to,“ říká rozezlený majitel vlhkého domu, který chtěl sklepy trvale využívat.

Hlavní strouha vede v hluboké rýze podél cesty a tvoří překážku mezi domem nešťastné rodiny a silnicí. V minulosti sloužila i jako odtoková strouha pro splašky. „Ta pak zvyšuje hladinu spodní vody, vytváří ze zahrad měkká bahniště a ze starých nezaizolovaných sklepů jímky na vodu. Navíc se tato voda stává vodou tlakovou a ohrožuje statiku domu,“ vysvětluje David Sýkora, inspektor společnosti Bytecheck.

Podlaha ve sklepě je tlakem vody popraskaná a místy nadzvednutá. „I podle těchto prasklin se dá poznat, že má suterén problémy. Při vyhodnocování rizik a nejpravděpodobnějších příčin problémů však potřebujeme více příznaků. Ty u inspekcí odhalujeme a spojujeme dohromady,“ doplňuje inspektor Sýkora.

Manželé nyní plánují statisícovou investici, kterou dají ze své kapsy. Bude nutné zaplatit hydrogeologický průzkum a následně melioraci pozemku okolo domu. Dále opravit ochranný val u cesty, zaizolovat podzemní zdi, provést drenáže kolem domu, částečně opravit statiku domu a udělat nové podlahy.

Zdánlivě nevinná strouha v jiné části pozemku.

Odvodňovací kanálky při podlaze sklepa. V kamenné stěně jsou také výtokové otvory. (ilustrační snímek)

Co by měl vědět i laik

Při nákupu nemovitosti je vždy nutné se podívat na pozemek v širším kontextu, než jen kdo je jeho vlastník, jak je definován v katastru a zda nemá právní vady. Je důležité, zda je dům ve svahu, těsně pod ním či nad ním a co to pro něj znamená, zmapovat trhliny na fasádách i vnitřních površích a podle jejich směru a závažnosti stanovit příčinu.

Laickou pomůckou může být i pohled na okolní zeleň nebo sloupy elektrického vedení. Z jejich sklonu je možné poznat, jestli se půda posouvá a jakým směrem. Je dobré prověřit, zda nejsou v okolí strouhy, pozůstatky meliorace polí a hlavně se nebát zazvonit na sousedy a prověřit, zda nezažívají pohromy.

Dobré je zjistit, jestli někdo ze sousedů nepřistavěl dům a nezměnil tak hydrogeologické poměry nebo jejich nechtěnou změnu nechystá. A to vše se samozřejmě musí prověřit před podpisem kupní smlouvy, složením zálohy nebo dokonce drahých úprav interiéru před první zimou.