Stavba je kompozičně členěna na ústřední dvoupodlažní část s bílou omítkou,

Stavba je kompozičně členěna na ústřední dvoupodlažní část s bílou omítkou, ložnicovou zónu s dřevěnou fasádou a společnou obývací část s šedou omítkou. Z kryté terasy vybíhá dřevěné molo do rybníčku. Pracovna s rohovým oknem má širokoúhlý výhled. | foto: Věroslav Sixt

Idylický rodinný dům z betonu a dřeva má svůj vlastní rybníček

  • 193
Při pohledu z jihu vypadá dům s bílou věží a vysokým komínem jako koráb brázdící poklidnou hladinu jihočeského rybníka. Právě výhled na vodu, pole a les, nad nímž se zvedá hřeben Novohradských hor, byl hlavní motivací jak majitele domu, tak projektanta.

Dům stojí na rovinatém okraji venkovské osady, ze severní strany vede kolem parcely místní komunikace, v ostatních směrech ji obklopují pole. Přestože prvotní důraz majitelé kladli na harmonické propojení vnějšího a vnitřního prostředí, nezůstala dispozice popelkou.

Právě naopak, důkladně promyšlené uspořádání vnitřního prostoru představuje základní podmínku, jak splnit hlavní cíl: bydlení prolínající do zahrady.

Pod hladinou rybníčku se ukrývají obojživelníci, ryby a 25 m dlouhá hluboká zóna na plavání.

Dispozice domu

Půdorys vychází z tvaru písmene L, v chráněném vnitřním rohu je zpevněná příjezdová a nástupní plocha, jakási analogie hospodářského dvora starých venkovských stavení. Severní "křídlo" s garážemi a technickým zázemím se ztrácí v terénním valu, který přechází v zelenou střechu.

Hlavní obytná část se obrací podélnou stranou k jihu, ústřední schodiště ji rozděluje na společný obývací prostor a ložnicovou zónu. Ložnice rodičů má jižní a také východní světlo, zatímco jídelna s kuchyní přijímají sluneční paprsky celé odpoledne až do večera.

Prosklená stěna odděluje a zároveň propojuje obývací pokoj s krytou venkovní terasou, jejíž dřevěná paluba pokračuje jako molo a svazuje dům s rybníčkem.
Druhé podlaží tvoří pracovna se sociálním zázemím, která je využívána i jako pokoj pro hosty.

Hlava rodiny má odtud výhled do tří stran jako velitel z kapitánského můstku. Napohled přírodní vodní plocha, v níž se skrývá zapuštěná koupací zóna, odráží sluneční paprsky, zlepšuje mikroklima a vytváří na původně fádním poli pestrý nový biotop plný vodních živočichů, obojživelníků, ptáků a rostlin.

Štika, která se při našem příjezdu vyhřívala u břehu v teplé vodě, si nové bydlení zcela jistě pochvaluje stejně jako mladá čtyřčlenná rodina.

Společná obývací část má příjemnou podlahu z pařeného jasanu. Na pozadí pohledového betonu výrazně vyniká jak přírodní dřevo, tak bíle lakovaná kuchyňská linka s vysokým leskem.

Názor majitelů

A čím majitele oslovilo toto místo na poli za vesnicí daleko od civilizace? "Magický vrchol Kleť přitahuje pohledy ze všech míst Jihočeské pánve. Také my jsme se na něj chtěli dívat, a to od svého stolu, přes svůj rybníček a louku, kde se pasou naše ovce a kůň. Podstatný je pro nás nejen interiér, ale také to, co do domu vstupuje zvenku. Vše dohromady vnímáme jako harmonický, vyvážený celek," říkají majitelé.

Železobetonový skelet na českém venkově není často vidět. V interiéru domu převládá spojení pohledového betonu s přírodním dřevem, což myšlence bydlení v přírodním stylu zdánlivě protiřečí.

Autor

Adam Lenc (1975)
Působí v Českých Budějovicích, je společníkem projekčního ateliéru Interproject, s. r. o. Věnuje se navrhování občanských, bytových a průmyslových staveb a rodinných domů.

"Na cestách po Evropě jsem se přesvědčil, že beton si dobře rozumí s přírodou i s přírodními materiály. Kromě vysoké pevnosti a odolnosti dává architektovi svobodu, umožňuje vytvořit téměř jakýkoliv tvar. Navíc jsem vyrůstal ve starém domě plném starožitností, přál jsem si jednoduché prostředí s výhledem, dům, kde by se dalo volně dýchat, a proto jsem se rozhodl pro železobetonový monolitický skelet. Jeho syrový výraz oživují příčky z lepených borovicových hranolů, které jsme nakoupili ještě před stavbou," vysvětluje majitel.

V pracovně se pohledový beton snoubí s bílým štukem, borovicovým dřevem a marmoleem.

Další zvláštností domu je vybavení interiéru. Osobitá směs moderních a starých, účelných a dekorativních věcí působí téměř eklekticky...

"Snažili jsme se obklopit věcmi, jejichž praktické i estetické hodnoty přetrvají příštích pár let a zároveň mají vyvážený poměr mezi užitkem a cenou. Obrazy jsme nahradili komponovanými výhledy z oken. Křišťálové lustry jsou dnes módní, nekoupili jsme je ale v exkluzivním obchodě, jsou z bazaru. Naopak podlahy a kuchyňská linka, nejvíce zatížené součásti vybavení, byly vyrobeny z kvalitních trvanlivých moderních materiálů," popisuje majitel.

Příčky v ložnicové části domu tvoří trámy z finské borovice, výrazná kresba borovicové dýhy zdobí i na míru vyrobené dveře a čelo vestavěné skříně.

Zaujalo nás

Příjezdovou cestu a dvůr nepokrývá obvyklá zámková dlažba, ale staré pražce kladené do štěrkového lože. Strohou betonovou plochu nahradil příjemný přírodní materiál se zajímavou strukturou, navíc za výhodnou cenu. Sekundární použití pražců můžeme také chápat jako recyklaci materiálu a příspěvek k ochraně životního prostředí.

Technické údaje

Zastavěná plocha: 286 m²
Užitná plocha: 266 m²
Konstrukce: betonové základové pasy, železobetonový monolitický skelet, příčky montované z lepených dřevěných hranolů, vnější kontaktní zateplení (polystyren 200 mm), fasáda omítnuta, obvodové stěny klidové zóny z dřevěných hranolů, nad 2. podlažím pultová střecha s dřevěným krovem, střešní krytina titanzinek
Výplně otvorů: okna a prosklené plochy s hliníkovými rámy a izolačními dvojskly, na jižní a západní fasádě jsou osazeny pevné ocelové slunolamy, dveře dřevěné atypické dýhované do kovových zárubní
Vytápění: ústřední podlahové, zdroj energie elektrokotel, krbová kamna na dřevo

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům č.4/2012.