Nábytek na míru v synově pokoji - jak se stele postel, ze 3 stran přisunutá k nábytku ? Vysoké židle u pultu v kuchyni - kam se dávají nohy při sezení ?  Zato před dvěma křesly, přitištěnými k sobě je místa habamoc, akorát, že se kouká do volného prostoru a na co ? Ani na televizi, ale na sedící na pohovce, kteří jsou při pohledu z křesel v zákrytu. Na focení to teda moc obyvatelně nenarafičili, snad se to časem posune praktičtěji.

tyhle odloučené bydlení zejména pro starší synátory podporuji, máme něco podobného, je to praktycké, protože každý má své soukromí, jak rodiče, tak synové, ale jako mladší bych to nedoporučoval, ideálně tak od 18 -19 ti let, po střední škole...

Tak to ve velké části světa už odcházejí z domu...

Hezký, jen jsem pro větší barevnost... odstíny šedé a dřevo v celém baráku .. takové jednolité.

Mně se líbí Tomáš.

Nevypadá to zle, ale nevidím tu původní kůlnu a ani jak to vypadalo a vypadá zvenku. Čili článek nevyužil potenciál domu.

Mluvíte mi z duše. Uvnitř pěnký, ale chtěl jsem vidět tu kůlnu...ve finále prostě přistavili úplně nový blok, jen kvůli nadpisu vymysleli kůlnu, aby to bylo zajímavý

Ještě k té kuchyni..

1. lesklé plochy jsou na zlost, je vidět kde co a časem se to při umývání poškrábe

2. ten bar v kuchyni - to tam ty studia dávají jaksi automaticky, řekněte mi kdo to vlastně používá? Také jsem jej tam měl bar naprojektovaný a pak jsem na poslední cvíli nechal jen rovinu kuchyňské desky - jsem velice rád že to tam nemám. Většina známích používá ty barové židličky jako odkladače svršků a horní plochu baru zaberou totální nesmysly, nebo květináče. To je však jen názor...

Souhlas, ale zase to vypadá americky

Tak teď ještě chybí udaj,jestli paní domu chodí do práce na plný úvazek a pokud ano, tak kdy a jak dlouho to celé uklízí. Já bych to tedy uklízet nechtěla.

Paní pracuje jako daňová poradkyně, čili často z domova (viz text článku)... proč by to měl být s uklízením větší problém než u kohokoli jiného, kdo bydlí v rodinném domě ?

Je to velice pěkné a moderní. Nábytek je vybrán s rozumem a chytře rozmístněn. Není to přeplácané. Podlaha přece jenom vnáší takový přírodní prvek.  Světlík nad kuchyní je SUPER!

Některé ty barevné kombinace - černá, bílá, hnědošedá, šedohnědá. Nějak mi připadá, že to už má doma úplně každý. Je to věc majitele. Období šedohnědé-hnědošedé už skončilo a bylo by vhodné toto klišé odložit.

Proč "odkládat" jako klišé něco, co se mi líbí? Nebo proč vůbec na něco jako na klišé pohlížet? Jenom proto, že podle vás "Období šedohnědé-hnědošedé už skončilo" ? A kdo to rozhodl, že už skončilo ? Co je to za ujetou úvahu ?

Vždycky jsem kašlala na "módní trendy" a jak oblečení tak zařízení bytu (a i další záležitosti) jsem si vybírala podle toho, co se mi líbí a co mi vyhovuje.

Někdy jsem se s těmi trendy "sešla" někdy ne, ale musela bych být naprostý idiot, abych třeba každé dva roky vyměňovala zařízení bytu. (U oblečení je to trochu rychloobrátkovější, ale investice do bytu jsou asi o něčem jiném).

Podstatné je mít solidní nadčasový základ a potom už jenom čas od času obměňovat barevnost nebo nenákladné drobnosti, přece jenom nároky a nálady člověka se v průběhu života mění. A to jak v oblečení, tak hlavně v investičně náročnějších záležitostech

Ale přihlížet jen k tomu, co zrovna letí? To je tedy hodně povrchní a hloupé...!

Já nemám nic proti interiérovým designérům a kdybych měla pocit, že jejich pomoc potřebuji, asi bych se na nějakého obrátila. Ale nechat se zařídit celý barák designérem mi přijde hrozně neosobní. Chtěla bych si všechno vybírat sama, barvy, které mám ráda (za mě jsou to přírodní, spíše zemité odstíny, takže nějaká oranžová a fialová nehrozí), doplňky, obrázky a zrcadla, které mně padly do oka, nábytek..prostě podle mě, ať to odráží můj vkus, temperament, moji osobu a ne osobnost designéra.. Jinak je to bydlení dost neosobní a připadala bych si nejspíš jak v hotelu.

nooo... príliš "moderné-lesklé" ale inak šikovné zúžitkovanie  nevyužitého priestoru