Kompozici domu tvoří průnik hranolů/bloků s povrchy z různých materiálů. Do...

Kompozici domu tvoří průnik hranolů/bloků s povrchy z různých materiálů. Do této hmoty jsou prolomeny otvory – velká posuvná okna propojující interiér domu se zahradou. | foto: Filip Šlapal

Rodinný dům vypadá jako vítězné „V“. Stavba ve znamení geometrie

  • 29
Rodina se třemi dětmi, které už nevyhovovalo stávající bydlení v dvojdomku, se po poradě s architektem rozhodla pro originální samostatný dům, který všem poskytne dostatek prostoru. Jeho řešení mělo navíc citlivě reagovat na geometrii stávajících i nových domů v dané lokalitě.

Projekt výstavby pěti řadových domů a solitérního domu urbanisticky navazuje na okolní zástavbu, ve které jsou jak řadové domy, tak dvojdomy a také solitérní domy.

Další zajímavé navštěvy najdete v časopise Můj dům

„Propojovacím prvkem, jakýmsi kloubem zástavby, je tento konkrétní solitérní dům, v němž se odráží geometrie celého areálu i nově navržených řadových domů. Linie severní hrany přesně navazuje na areál a jeho východní hrana na nové řadové domky. Jistým limitem, který určuje řešení domů, jsou i ochranné zóny podzemních inženýrských sítí,“ upřesňuje svůj záměr architekt Jan Nedvěd.

Výhody solitérního domu

Argumentů pro solitérní dům bylo přirozeně více. Manželům se líbil navržený tvar rodinného domu, jeho dispozice i východozápadní orientace na pozemku. Dispozičně je objekt koncipován do dvou ramen půdorysu, má dvě nadzemní podlaží s plochou střechou a není podsklepený.

Majitelé ocenili také půdorys ve tvaru písmene V, kde jsou v jedné části technické místnosti a v druhé převažuje v přízemí společenská část a v patře ložnice. Zajímavě řešená je i vstupní hala se šatnou, sociálním zázemím a hostinským pokojem.

Minimalisticky je řešena i severní fasáda komponovaná v návaznosti na archetypální kamennou zeď kryjící i otevírající terasu před obytným prostorem.

Přízemí severního ramene náleží velkorysé společenské části objektu, jež představuje prostorný obývací pokoj s moderním kuchyňským koutem, komorou a jídelnou. Po jednoramenném železobetonovém schodišti se pak můžete vydat do druhého podlaží, kde najdete čtyři ložnice (tři v severním rameni a jednu v jižním), čtyři šatny (každá ložnice má svoji) a dvě koupelny.

V půdorysu objektu jsou začleněny také technická místnost, prádelna a skladovací prostory pro zahradní techniku (pod schodištěm a v jižním rameni u vstupu). Výklenky domu vytvářejí na jihozápadní a severovýchodní fasádě kryté terasy.

Design jako nositel příběhu

„Hlavním principem naší práce je hledání nových řešení s důrazem na harmonické propojení detailu a celku pomocí zajímavých materiálů, někdy i světel či barev. Design a architektura jsou v našem pojetí nositelé příběhu, v němž se propojuje vize tvůrce s potřebami a touhami klientů,“ vysvětluje Jan Nedvěd.

Hlavním spojujícím architektonickým prvkem je v tomto případě důmyslný princip obkladu v kombinaci s omítkou. Převažující betonové stěrky na větším kubusu domu protínají hmotu nižšího vstupního křídla s omítkou, v přízemí pak s laminátovým obkladem a teakovým povrchem vybíhajícím na vystupující hmotu garáže. Budova je založena na tradičních základových pasech z prostého betonu a konstrukční systém tvoří železobetonové monolitické stěny a stropy.

Směrem k příjezdové komunikaci se bloky domu uzavírají. Teakový obklad v sobě skrývá jak dveře garáže, tak vstupní dveře do domu, aniž by tyto rušily jeho hmotu a povrch. Vykonzolovaná stříška je spojuje a kryje přechod proti dešti.

Kvalitní vnitřní prostředí

Zdravé vnitřní klima je stále častějším požadavkem stavebníků a dostává se dokonce do popředí před často zdůrazňované úspory energie. V tomto domě sázejí manželé spíše na přirozené a podtlakové větrání. Zdrojem tepla je plynový závěsný kondenzační kotel, kde je voda (samostatný ohřev TUV) napojena na topný systém objektu.

Potrubí je vedeno v podlaze v jednotlivých podlažích, přičemž na rozvody vybavené cirkulací TUV jsou napojena otopná tělesa. V koupelnách byly navrženy topné žebříky. Všechny prostory sociálního zařízení v rodinném domě, které nemají přirozené větrání okny, jsou větrány podtlakově, nástěnnými ventilátory.

Vzduch je odsáván ventilátorky a pomocí potrubí odveden na fasádu a nad střechu objektu. Vzduch se do prostorů přivádí z okolních místností dveřmi, pro tento účel podříznutými. Spouštění jednotlivých ventilátorů lze ovládat ručně i podle časového programu a množství CO2 pomocí čidel.

Hra bloků a materiálů pokračuje i v interiéru. Otevřená kuchyň je součástí obytného prostoru a propojuje jej s jídelnou. Kombinace vysokotlakých laminátů v barvě či dekoru dřeva spolu s corianovou pracovní deskou v odstínech podle laminátů oživuje prostor a podporuje kompozice tvarů linky.

V domě je možné přesně sledovat spotřebu energie, splňuje požadavky na energetickou náročnost budov a porovnávací ukazatele podle jednotné metody výpočtu energetické náročnosti budov. Dům má energetický štítek obálky budovy, který obsahuje klasifikaci prostupu tepla obálkou budovy a představuje hodnocení tepelnětechnických vlastností budovy bez ohledu na způsob vytápění.

Specifickým prvkem tohoto domu je takzvaný posuvný systém velkých prosklených fasád, který zahrnuje kromě výborné tepelné izolace také nejvyšší požadavky na vodotěsnost, vzduchotěsnost a odolnost proti zatížení větrem pomocí osvědčených hliníkových profilů a oken osazených izolačními dvojskly.

Technické údaje

Zastavěná plocha domu: 139,80 m2
Užitná plocha domu: 255,31 m2
Konstrukce: betonové základové pasy, stěnový konstrukční systém s nosnými podélnými obvodovými stěnami z nosného zdiva tl. 240 mm, kombinovaný v přízemí s vnitřními železobetonovými stěnami tl. 150 mm, stropy a překlady železobetonové, atiky železobetonové, schodiště jednoramenné přímé železobetonové. Tepelnou izolaci fasády tvoří desky z minerální vlny s kolmým vláknem pro zavěšenou provětrávanou fasádu z exteriérových laminátovaných desek.
Výplně otvorů: okna v hliníkových rámech s izolačními dvojskly, profily Reynaers CS 77 a CP 155, garážová vrata lamelová, automatická, vstupní dveře prosklené v hliníkovém rámu bezpečnostní včetně skel s fólií
Vytápění a voda: plynový závěsný kondenzační kotel o výkonu 24 kW, teplovodní podlahové topení (u oken) + radiátory (otopná tělesa umisťována u nejvíce ochlazovaných stěn, převážně pod okny), v koupelnách topné žebříky. Ohřev TUV je zajištěn v kotli samostatně a rozvody jsou vybaveny cirkulací TUV.
Větrání: přirozeně okny, podtlakově nástěnnými ventilátory (spouštění ručně), v kuchyni digestoř s odvodem vzduchu do exteriéru (na principu podtlaku)

Schodiště je obloženo dřevěnou mozaikou použitou jako materiál podlahy. Mozaika z ní plynule vybíhá a tak vlastně „táhne“ prostor a jeho obyvatele do patra.

Autor projektu

Mgr.A. Jan Nedvěd (1973)
Vystudoval architekturu na Vysoké škole umělecko-průmyslové (ateliér prof. Martina Rajniše). Od roku 1996 začal spolupracovat s Barborou Škorpilovou, s níž v roce 1999 založil studio mimolimit. V r. 2008 se osamostatnil a založil studio Nedvěd architekti.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.