Ne právě ideální orientaci pozemku vyřešili architekti tím, že hmota obývací...

Ne právě ideální orientaci pozemku vyřešili architekti tím, že hmota obývací části domu zároveň vybíhá do strany, a umožňuje tak vstup přímého jižního světla a výhledy do všech stran. | foto: Vojtěch Veškrna

Dokázali zázrak: slunce dostali i do domu s výhledem na sever

  • 62
Původně to měl být pouze typový dům. Naštěstí majitelé dali na doporučení architektů, aby pro podlouhlý pozemek, který klesá od jižně položené příjezdové komunikace severním směrem, dali přednost individuálnímu projektu.

Dům nedaleko Prahy, v idylickém místě s krásným výhledem do krajiny, se zcela přizpůsobil podmínkám pozemku. Spodní, intimnější část zahrady s otevřeným výhled do krajiny, je totiž orientována na sever. Veškeré světlo naopak přichází ze strany od silnice.

„Původně nás investoři tohoto rodinného domu oslovili na úpravu projektu typového domu. Ten však byl navržený pro ´ideální´ parcelu, která počítá s rovným pozemkem a s úplně opačnou orientaci světových stran,“ vysvětluje
architektka Milena Kubiszová ze studia Skvadra.

V dané specifické situaci typové řešení samozřejmě nefungovalo. „Po několika vzájemných konzultacích, kdy jsme investorům nastínili možná individuální řešení jak domu, tak zapracování jejich vlastních požadavků, investor od projektu typového domu zcela upustil a začali jsme navrhovat od začátku,“ doplňuje architektka Kubiszová.

Z pohledu z ulice dům působí jako dvoupodlažní.

Manželé se dvěma již dospívajícími dětmi měli pro architekty jasné zadání: dům s větším obytným prostorem propojeným s kuchyňským koutem i jídelnou, třemi samostatnými ložnicemi, oddělenou pracovnou, menším prostorem pro sport, saunou, dvojgaráží a dostatečným skladovacím prostorem.

Dům měl být dobře propojený se zahradou a zároveň reagovat na její sklon. Součástí zadání bylo také použití přírodních materiálů a dřeva.

Stavba na svahu

Architekti se vypořádali se svažitým terénem velmi precizně: suterénní patro je z jihozápadní strany od silnice zcela pod úrovní terénu. Na opačnou severovýchodní stranu se otevírá a navazuje na úroveň spodní částí terénu zahrady.

Rozdíl výškových úrovní vyrovnává nejnižší podlaží, které je z poloviny zasypané terénem.

Z terasy domu je nádherný výhled do okolí.

Ta se tak rozdělila na dvě zóny, horní jihozápadní, více komunikující se svým okolím, a dolní severovýchodní, zcela odcloněnou pohledu z ulice. Zde je umístěno jezírko, poskytující soukromí k relaxaci.

Z pohledu z ulice dům působí jako dvoupodlažní. Suterén je využitý pro dvojgaráž přístupnou z východní strany příjezdovou rampou. V prostorách otevřených na sever do spodní zahrady, zároveň zcela soukromých, je situováno fitness a sauna s návazností na koupací jezírko. Ve zbylé části suterénu je prádelna, technická místnost a sklad s vlastním výstupem na zahradu.

Přízemí domu je navrženo do tvaru písmene L. Z hlavní hmoty domu tak vystupuje přízemní část, která umožnila přístup přímého jižního světla do severně umístěného obytného prostoru. Celý prostor se otevírá výhledu do krajiny skrze horizontální prosklení podél severní fasády.

Východní slunce prostupuje oknem v kuchyni, jižní a západní slunce skrz prosklení s francouzskými okny, umožňujícími přímý vstup na zahradu. Prostor se tak stal centrálním místem se specifickými světelnými vlastnostmi, měnícími se v průběhu dne.

Tento záměr ještě umocnil otvor ve stropě mezi přízemím a prvním patrem, který propouští jihozápadní a západní světlo přes horní prosklení na terase hlouběji do dispozice obytného prostoru. V přízemí je kromě vstupní haly se šatnou situována také pracovna na jihovýchodní straně, koupelna a schodiště.

Největší hodnotou pozemku byl nádherný otevřený výhled do krajiny na sever, tomu jsou přizpůsobená i okna.

Klidová zóna v patře

V patře najdete tři samostatné ložnice. Rodičovská je chladnější, s výhledem na severní fasádu a se střešními okny orientovanými na východ k rannímu slunci. Chlapecký pokoj je podkroví v jihovýchodní části, dívčí pokoj naopak v jihozápadní.

Nedílnou součást patra představuje galerie navazující na schodiště nad stropním otvorem, na níž byla umístěna knihovna se čtecím křeslem. Tato část opticky i prostorově propojuje patro s obytným prostorem v přízemí, zároveň se z ní vystupuje na střešní terasu nad částí obytného prostoru.

Největší hodnotou pozemku byl nádherný otevřený výhled do krajiny na sever, tomu jsou přizpůsobená i okna.

Vzhledem k tomu, že celá jižní část zahrady je orientovaná k silnici, má tato terasa sloužit jako intimnější zóna, kde mají obyvatelé domu maximum soukromí.

Skvadra architekti

Skvadra architekti je dvoučlenné studio, založené v roce 2008 Milenou Kubiszovou a Ondřejem Volným. Zabývá se převážně projekty bydlení, rekonstrukcí a interiérů.

„Proto jsme zde navrhli plné zábradlí, které zároveň vybíhá půdorysně přes obvod domu. Jeho konzola tak tvoří slunolam pro částečné zastínění obytného prostoru,“ vysvětluje Milena Kubiszová.

Dům je podle pater horizontálně rozdělený do tří materiálových vrstev. Podzemní podlaží vytváří „betonový základ“, přízemí „dřevěný sokl“ a patro „černý dům“.

V rámci územních regulativ byla lokalitě předepsána sedlová střecha s daným sklonem i typem střešní krytiny. Z možných řešení vybrali architekti břidlicovou krytinu, což následně vedlo k myšlence barevného propojení krytiny s fasádou.

Dívčí pokoj

Galerie v patře

Technické informace

Zastavěná plocha: 138 m2
Užitná plocha: 282 m2
Pozemek: 1 350 m2
Konstrukce: suterén domu ze ztraceného bednění Verebex, ostatní části porotherm, stropní konstrukce z předepjatých betonových panelů Spiroll, v interiéru pohledově přiznaných
Schodiště: interiérové i exteriérové jsou z monolitického betonu¨
Dřevěná fasáda: sibiřský modřín
Vytápění: tepelné čerpadlo země/voda.
Autoři projektu: Skvadra architekti, spolupráce Ing. Pavel Jindra