K sestavení židle Stefan musel robot sestávající ze dvou ramen se speciálními svorkami zvládnout několik lidských dovedností. Vycházel přitom ze seznamu instrukcí o tom, jak do sebe různé kusy nábytku zapadají, které do systému vložili jeho autoři. Poté už si ale musel s hromádkou rozsypaných součástí poradit sám.
„Když se nad tím zamyslíte, vyžaduje to vnímání, vyžaduje to naplánovat si pohyb, vyžaduje to koordinaci robota s okolím, vyžaduje to přenášení předmětu dvěma končetinami zároveň,“ řekl deníku The New York Times (NYT) jeden z autorů pokusu Quang-Cuong Pham.
„Protože tento úkol vyžaduje tolik pro robota zajímavých dovedností, měli jsme pocit, že by to mohl být dobrý způsob, jak se dostat na hranici našich schopností,“ dodal.
Podobně jako člověk začal singapurský robot svoji práci tím, že si nejdříve obhlédl kusy židle ležící před ním. Trojrozměrnou kamerou si vše vyfotil a snímky porovnával s uloženým „návodem“.
Poté asi 11 minut rozmýšlel způsob, jak židli co nejrychleji postavit, aniž by u toho ramena narážela do sebe nebo do dřevěných dílů. Provedení plánu trvalo bezmála devět minut.
Oněch dvacet minut bylo vyvrcholením tříleté práce a tým autorů nyní chce prozkoumat, jaké další úkoly dokáže automatizovat. Jejich pokus není prvním svého druhu, neboť už v roce 2013 skupina na Massachusettském technologickém institutu přišla s „IkeaBotem“, který dovedl postavit konferenční stolek Lack. Židle ale podle NYT představovala náročnější výzvu.
