Pro umělce, který bydlel v lukrativní části Prahy – na Vinohradech, to byla velká změna. U Vana však zvítězil selský rozum nad pohodlím. „Říkal jsem si, proč utrácet velké peníze za pronájem, když můžu mít vlastní byt za mnohem méně,“ vysvětluje své důvody.
Tím spíš, že stejně žije umělec sám a veškerý volný čas tráví buď cestováním nebo fotografováním. I přesto, že místa není nazbyt, povedlo se mu sem vměstnat fotoateliér, který je pro něj absolutní nezbytností.
V obýváku je proto roleta, díky níž se byt v okamžiku změní v místo, kde může slavný fotograf tvořit. Má prostě na pár desítkách metrů čtverečních vše, co potřebuje k životu.
Byt je také plný suvenýrů a vzpomínek, které si přivezl z dalekých cest. V žádné místnosti nechybí velká zrcadla v exotických rámech, která měl už ve svém původním bytě.
„Přivezl jsem si je z Indonésie a nedám na ně dopustit. I když tak muselo kvůli úspoře místa hodně věcí pryč, zrcadla jsem si nechat musel,“ prozradil Vano.
Bydlení Roberta Vana je stejně svérázné jako on sám. Rozhodně se však nehodlá měnit, a pokud by se k němu třeba přistěhoval jeho partner, bude si muset zvyknout. „Popravdě bych si do toho nenechal od nikoho kecat. Neumím v tomhle dělat kompromisy,“ dodal.
Na moderní umění Roberta neužije, mnohem raději má závan historie. „Nakupuji ve starožitnictvích, bazarech nebo mi občas někdo něco daruje. Rozhodně si však nepotrpím na žádné nové značkové věci,“ přiznal umělec. „Mám rád secesi. Takže vybírám nábytek podle toho,“ svěřil se.
