Váza s řezanými květinami dokáže rozsvítit celou místnost i v ponurý zimní den. Parádní kyticí se dá také vyžehlit téměř každý průšvih. Pokud ovšem celá nádhera nevypadá hned druhý den zrána jako hejno leklých ryb.
Aby se obdarovaný mohl z květin těšit co nejdéle, je dobré na některé věci pomyslet už při vybírání a nakupování, a to obzvlášť v této zimní době. Pokud kupujícího právě nehoní čas, měl by se vyhnout stánkovému prodeji, kde sice rostliny složí mnohdy státnice z otužilosti, ale po přenesení do vytopeného obýváku jen smutně skloní hlavy. "Tepelné šoky rostlinám vůbec nesvědčí, a proto by v každém květinářství měli rostlinu dobře zabalit podle počasí i do několika vrstev hedvábného papíru," říká pražská květinářka Marta Pergnerová. Ke zmírnění teplotního šoku pomůže i to, že vázu nepostavíte do těsné blízkosti topení a že do ní místo studené vody z kohoutku dáte odstátou nebo převařenou vodu pokojové teploty. To však není jediná věc, která může květinám prodloužit jejich několikadenní život. Odstranění listů ze stonku, které by začaly pod vodou uhnívat, by mělo následovat po vybalení rostliny. Tím se "zatne tipec" hnilobným bakteriím.
Seřezat, ale neklepat
Ohledně ošetření vody ve váze existuje mnoho lidových rad, od rozpouštění kostky cukru až po přidání tabletky acylpyrinu. Kromě toho si dnes lze prakticky v každém květinářství koupit přípravek do vody, který stojí, v porovnání s účtenkou za kytici, zanedbatelný pakatel. Ať už zvítězí babiččiny rady, nebo výdobytky moderní chemie, je důležité, aby rostlina mohla vodu a v ní rozpuštěné živiny dobře přijímat. Tomu napomůže seříznutí ostrým nožem nebo žiletkou, zatímco tupý nůž nadělá víc škody než užitku, protože porušené buňky doslova ucpou cévy, kterými proudí voda. Podobná situace nastává i u dříve doporučovaného naklepávání spodní části stonku. Řez by měl být šikmý a hladký, tak aby řezná plocha byla co největší. U dřevnatých stonků můžete odstranit kůru ze spodních pěti centimetrů a přibližně do stejné délky ho rozříznout. Také průběžné zkracování stonků pomůže rostlinám udržet hlavu vzhůru do posledního dne.
Do plamene a vařící vody
Speciální péči vyžadují některé druhy rostlin, například ty, které roní mléko, jež po zaschnutí brání dobrému příjmu vody. Proto se stonek nechá zahřívat v plameni, dokud nezčerná a pak se okamžitě namočí do vlažné vody. Takovému ošetření se říká zasoušení a hodí se například pro pryšce nebo máky. Podobně je na první pohled krutá tříminutová lázeň ve vařící vodě, která ze stonku vytlačí vzduch a po rychlém přemístění do vázy by měla umožnit dokonalé nasátí chladné vody. Kromě toho zničí bakterie, které na konci stonku hladově čekají, aby započaly hnilobný proces. Z běžných rostlin se toto ošetření hodí zejména pro růže, šeříky, kaliny, ale i pro listopadky. Při práci je třeba zabalit květy do papíru, aby se nepoškodily horkou párou. Naštěstí však neexistuje žádný prostředek, který by kytici udržel věčně. Vždyť radost z řezaných květin je způsobena právě jejich pomíjivostí. Jinak by si lidé mohli dávat rostliny v květináči nebo umělé napodobeniny.
Aby se obdarovaný mohl z květin těšit co nejdéle, je dobré na některé věci pomyslet už při vybírání a nakupování, a to obzvlášť v této zimní době. Pokud kupujícího právě nehoní čas, měl by se vyhnout stánkovému prodeji, kde sice rostliny složí mnohdy státnice z otužilosti, ale po přenesení do vytopeného obýváku jen smutně skloní hlavy. "Tepelné šoky rostlinám vůbec nesvědčí, a proto by v každém květinářství měli rostlinu dobře zabalit podle počasí i do několika vrstev hedvábného papíru," říká pražská květinářka Marta Pergnerová. Ke zmírnění teplotního šoku pomůže i to, že vázu nepostavíte do těsné blízkosti topení a že do ní místo studené vody z kohoutku dáte odstátou nebo převařenou vodu pokojové teploty. To však není jediná věc, která může květinám prodloužit jejich několikadenní život. Odstranění listů ze stonku, které by začaly pod vodou uhnívat, by mělo následovat po vybalení rostliny. Tím se "zatne tipec" hnilobným bakteriím.
Seřezat, ale neklepat
Ohledně ošetření vody ve váze existuje mnoho lidových rad, od rozpouštění kostky cukru až po přidání tabletky acylpyrinu. Kromě toho si dnes lze prakticky v každém květinářství koupit přípravek do vody, který stojí, v porovnání s účtenkou za kytici, zanedbatelný pakatel. Ať už zvítězí babiččiny rady, nebo výdobytky moderní chemie, je důležité, aby rostlina mohla vodu a v ní rozpuštěné živiny dobře přijímat. Tomu napomůže seříznutí ostrým nožem nebo žiletkou, zatímco tupý nůž nadělá víc škody než užitku, protože porušené buňky doslova ucpou cévy, kterými proudí voda. Podobná situace nastává i u dříve doporučovaného naklepávání spodní části stonku. Řez by měl být šikmý a hladký, tak aby řezná plocha byla co největší. U dřevnatých stonků můžete odstranit kůru ze spodních pěti centimetrů a přibližně do stejné délky ho rozříznout. Také průběžné zkracování stonků pomůže rostlinám udržet hlavu vzhůru do posledního dne.
Do plamene a vařící vody
Speciální péči vyžadují některé druhy rostlin, například ty, které roní mléko, jež po zaschnutí brání dobrému příjmu vody. Proto se stonek nechá zahřívat v plameni, dokud nezčerná a pak se okamžitě namočí do vlažné vody. Takovému ošetření se říká zasoušení a hodí se například pro pryšce nebo máky. Podobně je na první pohled krutá tříminutová lázeň ve vařící vodě, která ze stonku vytlačí vzduch a po rychlém přemístění do vázy by měla umožnit dokonalé nasátí chladné vody. Kromě toho zničí bakterie, které na konci stonku hladově čekají, aby započaly hnilobný proces. Z běžných rostlin se toto ošetření hodí zejména pro růže, šeříky, kaliny, ale i pro listopadky. Při práci je třeba zabalit květy do papíru, aby se nepoškodily horkou párou. Naštěstí však neexistuje žádný prostředek, který by kytici udržel věčně. Vždyť radost z řezaných květin je způsobena právě jejich pomíjivostí. Jinak by si lidé mohli dávat rostliny v květináči nebo umělé napodobeniny.
