Dva štíty se sedlovými střechami, mezi nimi velká vrata – typická silueta...

Dva štíty se sedlovými střechami, mezi nimi velká vrata – typická silueta venkovského stavení zůstala rekonstrukcí nedotčená | foto: Jiří Ernest

Ruinu statku přestavěli na moderní bydlení. Zachovali vše podstatné

  • 110
Zřícenina starého stavení v malé obci na okraji Českomoravské vrchoviny zaujala mladé manžele krásnou klidnou polohou proti kostelu a zároveň kousek od lesa. Nezalekli se ani velmi zchátralého stavu.

Statek postavený kolem roku 1880 měl typickou podobu české venkovské usedlosi: obdélníková budova se sedlovou střechou a štítem do ulice, velká dřevěná vrata vedoucí do dvora a proti obytné budově stodola, rovněž obdélníkového tvaru se sedlovou střechou. Další vrata vedla ze dvora dozadu na louku a do starého ovocného sadu.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům

Když mladí manželé tuto chaloupku objevili, byla už dlouho neobydlená a tomu odpovídal i její stav, vlhké zdivo, propadlé krovy, spadlý komín, opadané omítky, nepořádek nahromaděný za desítky let. Pohled na tyto trosky by běžného „smrtelníka“ určitě motivoval spíše k rychlému útěku, architektka a její manžel stavař si tu však díky svým profesionálním schopnostem a zkušenostem dokázali představit budoucí bydlení.

„Líbilo se nám klidné místo a velká zahrada, která končí až u potoka a u lesa,“ vysvětluje Blanka Tancerová, která je zároveň projektantkou a majitelkou domu.
„Proto jsme se rozhodli zbourat zeď a vrata na louku, otevřel se nám krásný výhled a jsme po celý rok v přírodě. Celkově jsme se snažili zachovat původní vzhled, především celkový tvar stavby a jižní průčelí vedoucí do ulice, včetně zaklenutých okének nahoře ve štítě.“

Odkryté kamenné zdivo a slunný dvůr bohatě osázený rostlinami dávají usedlosti jižní ráz.

Dvůr byl původně vzadu obehnán zdí s vraty na louku, manželé se rozhodli ji zbourat a otevřít výhled na velkou zahradu.

Bourání a budování

Rekonstrukce začala odkrytím „zdravého jádra“: základy domu byly obkopány, odvětrány a odizolovány proti vlhkosti, bylo nutné vykopat staré vlhké podlahy, odstranit omítky, spadlý komín, zbourat celé podkroví a na obvodovém zdivu vybetonovat ztužující železobetonový věnec.

Podařilo se zachovat původní cihelné klenby. Některá okna se zvětšila a proměnila ve francouzská, padly některé vnitřní nenosné stěny.

Obytné stavení mělo typické tradiční uspořádání: dovnitř se vstupovalo ze dvora z boku přes kamenné zápraží, do síňky, na kterou navazovala černá kuchyně. Směrem do ulice byla orientována obytná světnice, v zadní části byly sklípky a chlívky.

Nový vstup do domu vede rovněž z boku, z kamenného zápraží je dnes vyvýšená terasa. Předsíň rozděluje přízemí na ložnici (v zadní části na místě bývalého chléva) a společnou obývací část, spojenou v jeden prostor.

Klenutá kuchyň přechází do rovněž klenuté jídelny a dále do obývacího pokoje, který zaujímá místo původní světnice, má výhled do ulice a na kostel a přesahuje do podkroví.

Obývací pokoj je v novější zděné části domu, na místě světnice. V nově vyzděném štítě jsou oblouková okénka, stejná jako dříve.

Za novým krbovým tělesem bylo vybudováno otevřené schodiště na galerii, kde je dost místa i denního světla pro pracovnu majitelky. Zároveň galerie slouží jako hala, z níž se vchází do dětských pokojů a velké koupelny.

Autorka

Ing. arch. Blanka Tancerová Vystudovala Fakultu architektury VUT Brno, v současné době vykonává vlastní architektonickou praxi. Zabývá se komplexní projektovou činností od návrhu až po realizaci.

Podkroví zakončuje velká ložnice, z oken v severním štítu má krásný výhled na zahradu, potok a les. Slunce do obytných místností v přízemí přichází dopoledne okny směřujícími do dvora a přes poledne z jihu, ze západu stavení bezprostředně sousedí s domem na vedlejším pozemku, takže budovat okna by nemělo smysl.

V domě byly provedeny veškeré nové rozvody, vytápění zabezpečuje plynový kotel, podlahové konvektory a radiátory. „Původní zdivo jsme nezateplovali,“ vysvětluje architektka, „devadesát centimetrů silné kamenné a smíšené zdivo má odpovídající tepelněizolační vlastnosti. Vnější kontaktní zateplení má jen jižní část domu, která byla přistavěna později z plných cihel.“

Kamenné zdivo je odkryto i v kuchyni. Cihelná klenba zde nebyla příliš pohledná, proto ji majitelé raději omítli. Od předsíně až do jídelny prochází šedá keramická dlažba. V celém interiéru převažují neutrální barvy, na jejichž pozadí vynikne krása kamene a přírodního dřeva.

Může se hodit

Také chcete bydlet podle svých snů a přání? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR.

Pro rekonstrukci majitelé zvolili především tradiční přírodní materiály, dřevěná okna a podlahy, keramické dlažby a ocel. „Kde to bylo možné, zachovali jsme a odhalili vše původní,“ vysvětluje architektka. V kuchyni a v jídelně zůstaly staré cihelné klenby, po zbroušení a novém vyspárování vypadají jako nové.

Východní a severní fasáda se zvenku nezateplovaly, díky tomu po odstranění omítek vynikla struktura původního zdiva, stejně jako kamenná ostění a překlady nade dveřmi a okny.

Technické údaje

Zastavěná plocha: 140 m2
Užitná plocha: 170 m2
Konstrukce: kamenné základy, původní zdivo smíšené z kamene a cihel, popřípadě zděné z plných cihel, v podkroví příčky sádrokartonové, stropy původní cihelné klenby a skleněný strop do ocelových rámů, schodiště ocelové ze silnostěnného plechu, nový dřevěný krov, zateplení střechy minerální vlna, střešní krytina z betonových tašek
Výplně otvorů: okna dřevěná euro s izolačními dvojskly, dveře dřevěné fóliované do obložkových zárubní a atypické z čirého bezpečnostního skla
Vytápění: ústřední teplovodní, plynový kotel + radiátory + podlahové konvektory, krb s krbovou vložkou

Hlavní obytná místnost měla propadlý strop, opadané omítky, chyběla podlaha...

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.