V roce 1934 byla na Královce postavena další budova turistické občerstvovny a následně ubytovna, která měla kapacitu přes 200 lůžek. Ty by se sem měly podle plánu majitelů časem vrátit.
V roce 1907 byla původní stavba nahrazena dnešní kamennou rozhlednou - současný stav po rekonstrukci.
Co se dělo za socialismu, nemá dnešní spolumajitel Tomáš Fotul představu. Ale když v roce 2013 zdejší areál kupoval, byla rozhledna i přilehlé budovy už ve velmi špatném stavu.
Díky šetrné rekonstrukci se dnes už opět můžete pokochat výhledem z nového ochozu rozhledny na Ještědský hřeben, Lužické a Jizerské hory, Kozákov nebo Trosky. Když je dobrá viditelnost, dohlédnete dokonce až na Žižkovskou věž v Praze.
„Vyřídit stavební povolení nám trvalo tři roky, protože jsme museli jednat se všemi dotčenými orgány, od Správy CHKO, Lesů ČR nebo Povodí Labe po Řízení letového provozu kvůli rozhledně. Vše bylo řádně povoleno a my se nyní snažíme co nejrychleji uvést areál do provozu, aby sloužil jak rodinné rekreaci, tak třeba i firemním akcím,“ popisuje Tomáš Fotul.
Současnost patří moderním materiálům a designu
Investice v řádu stovek milionů korun už nabývá jasných obrysů. V současné chvíli se zde můžete ubytovat v domě s 11 apartmány, ty přízemní mají předzahrádky, kam brzy přibudou i vířivky.
Rozhledna i restaurace pro turisty je v provozu, stejně jako velké dětské hřiště. Do konce roku by měly být otevřeny ještě další dva apartmánové domy a restaurace pro ubytované hosty.
V dlouhodobém plánu je také hotel s kongresovým sálem. Všechny stavby rostou na půdorysech původních objektů, výškou nesmí přesahovat původní budovu staré Královky.
Apartmánový dům navrhl architekt Richard Černý. Nejprve si obešel dotčené orgány, zejména správu CHKO Jizerské hory, a teprve potom, podle jejich doporučení a preferencí, začal kreslit. Antracitové střechy, dřevěné obklady ze severského modřínu, sokly z místní liberecké žuly, která je úplně stejná jako ta, jež je přímo na Královce.
Dům na první pohled upoutá také velkým množstvím oken s profily Eforte od společnosti Inoutic/Deceuninck, samozřejmě v antracitové barvě. „Plast byl pro nás jasná volba, chtěli jsme něco odolného, co vydrží zdejší náročné klimatické podmínky s minimální údržbou. Hliník je pro mě studený a samozřejmě je cenově také někde úplně jinde,“ komentuje výběr Tomáš Fotul.
Martin Jodas z firmy Okna Tanvald, která zakázku realizovala, dodává: „Životnost takových oken odhadujeme na 40 až 60 let, podle péče při údržbě. Okna jsme montovali v listopadu a prosinci, to je pak tady na horách výzva už jen doprava oken na stavbu.“
Apartmány navrhla designérka v teplých přírodních barvách.
Celou stavbu si vzala na starost firma Termil, která ve zdejším kraji realizovala několik zajímavých rekonstrukcí, například pivovar Rohozec. „Apartmánový dům je sice postaven z energeticky úsporných materiálů, ale třeba rekuperovat ten krásný horský vzduch nám přišla škoda. Ať si hosté vyvětrají podle libosti,“ dodává ke stavbě ještě Tomáš Fotul.
Pro návrh interiérů pozvali investoři návrhářku Martinu Krtičkovou. Dominantu v nich představují dřevěné obklady ze starého kartáčovaného dřeva. „Z původních staveb jsme se snažili vyhodit minimum, takže všechno bourané dřevo zpracováváme v naší vlastní kartáčovačce a dále nám je upravují truhláři z okolí,“ upozorňuje Tomáš Fotul.
Ani kapka vody nazmar
S vodou zde zacházejí s velkou pečlivostí, do jámy, která se zatím využívá zčásti jako nádrž, je svedena dešťová voda ze všech střech. Používá se na zalévání a jako zásoba vody pro případ požáru.
Nový areál je vybaven moderními technologiemi a s výjimkou elektřiny a plynu na vaření je plně soběstačný. Má vysoce účinnou čistírnu odpadních vod i vlastní zdroj tepla (z tepelných čerpadel, která berou energii ze 46 geotermálních vrtů do hloubky 130 m) a pitné vody, kterou dokonce nemusí upravovat pomocí chemie.
Pro plánovanou stavbu hotelu bylo třeba vyhloubit šest metrů hlubokou jámu do skály v podloží, což bylo možné jen trhacími pracemi malého rozsahu za účasti seismologa z báňského úřadu.
Než bude stavba hotelu hotová, využívá se jáma zčásti jako nádrž, kam je svedena dešťová voda ze všech střech. Slouží k zalévání a jako zásoba vody pro případ požáru. Případné přebytky vody jsou odváděny do zasakovacích jam v lese, takže voda nikam neodtéká a zůstává na kopci.
Majitelé se vůbec snaží chovat ke krajině citlivě, dbají na patřičnou likvidaci odpadu včetně starých místních zátěží a přispívají i na opravy příjezdových silnic nebo obnovu rozvodné sítě. Zároveň chtějí výrazně zklidnit dopravu tím, že budou turisty motivovat, aby auto nechali na centrálním parkovišti a prošli se třeba takzvanou mravenčí stezkou z Bedřichova až na Královku. V zimní sezoně je pak v plánu skibus.
První rozhlednu na Královce postavil už v roce 1888 Spolek německých turistů.
Za výhledy, čerstvým vzduchem, sportem i dobrým jídlem
V zimě vedou na Královku udržované běžkařské tratě Jizerské magistrály, v nedalekém Bedřichově či na Tanvaldském Špičáku je dostupné i sjezdové lyžování. Příští sezonu tu bude mít Jizerská padesátka dokonce svůj hlavní stan.
Už v letošním roce tu byl třeba ledový bar i doprovodný program. V létě je pak Královka ideálním cílem výletů. O víkendu, když je dobrá předpověď počasí, se zde i griluje. Vedle dobré české kuchyně tu mají turisté rádi i asijskou, jezdí sem třeba na polévku pho nebo kari. Zdejší hory a lesy jsou ideální jako „úkryt“ před vedrem, což oceňují hlavně obyvatelé Prahy.
