Za mě je tam jediná chyba a to ta žlutá barva na terase (pod zábradlím). Vypadá to jak novostavba.

Co se stylu týče - u nás je to o tom, že když člověk nemá hloupý bungalov, nebo byt v nekvalitní tuctové novostavbě, tak je to prostě pro většinu špatně..U nás je stále moderní natírat baráky na hnusnou křiklavou žlutou, oranžovou...Přidat odporná plastová okna (fujtajbl)... A v obýváku si udělat "in" oranžové stěny. Jenže právě toto všechno, co považuje většina lidí za "in" je už dávno totálně "out".

Naštěstí na názoru většiny to nestojí.. Většina nemá vkus - stačí se podívat, co sedí na Hradě.

Kdybyste do všeho netahal politiku, zřejmě byste se ani nevyprázdnil?

To je hnus Něco neútulnějšího si lze jen stěží představit...

No, působí to divně. Ani jeden prostor, ani oddělené místnosti, něco mezi tím. Nehezké a nepraktické.

Jinak děkujeme idnesu za tuto novinku. http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=4085

Zajímavé, netradiční řešení, krásné detaily. Nádherný půdní prostor tak zůstává otevřen pohledům. Táhla by mě asi vadila ve volném pohybu, ale zdi by zase prostor zcela zabily. Méně pohybliví podlezou, svižnější přeskočí a konzervativní projdou dveřmi.

Kde jsou ty krásné detaily? Myslíte ty původní krovy nebo tu svařovanou konstrukci kde si projektant plete betonářskou výztuž s konstrukční ocelí?

Nechápu, proč by se v tom podle zdejších diskutérů nemělo dát bydlet, vždyť je to naprosto normálně řešenej prostor obyváku s jídelnou průchozí do kuchyně, snad dvě stě let starý funkční řešení, akorát místo stěn tam jsou táhla, ale opět to není nic novýho, tyhle místnosti se přece propojujou naprosto běžně a máte to dneska doma každej druhej. Je to jenom normální obyvákokuchyň, ve který jsou zachovaný táhla. Funkčnost ani bydlitelnost tim nijak netrpí.

Jistěže - úzká vstupní chodba, kde není místo ani na sundání kabátu, není si kam sednout, oblečení návštěv se ukládá patrně do skříně, protože věšáky tam také nejsou (a není je kam dát), nepraktická vana, kde není kam odložit mycí prostředky a která se stylově ani nehodí k umyvadlu (ale dobře, to je jen můj osobní názor), nefunkční spojení kuchyně s jídelnou, protože, ačkoliv je to zdánlivě spojené, musíme pořád běhat okolo, podivně roztříštěný a kapacitně nedostačující odpočinkový prostor - gauč kdesi pod šikminou v jídelně, křesla úplně jinde proti TV (ostatně, ta televize je dva metry vysoko, takže z křesel se na ní stejně nedá koukat - asi je určená na sledování od jídelního stolu nebo z kuchyně, na to je ale zase docela malá), schodiště v úhlu cca 45 stupňů, bez jakéhokoliv zábradlí (co na to norma?), a spát obyvatelé asi budou chodit do hotelu... pokud je na spaní určen prostor nad tou jakousi pracovnou, který je na fotce 8, pak postelové hrátky moc nepřichází v úvahu, resp. jen v leže...

Abych jen nehanil, tak celkem povedený je prostor kuchyně, koupelny (při použití vhodnější vany) i záchoda (oddělený od koupelny s vlastním umývátkem). To je ale na renomované architekty dost málo.

fotky stare 2-3 roky, asi tak pred takovou dobou jsem to videl v uplne jinem casopise.

Mně to baví, ten krov je nádherný a je moc dobře že se jim povedlo ho zachovat v maximální možné autenticitě. Sice je to prostor hodně netradiční a jakci industriálně prázdný ale v tomto případě mi to nevadí. Jen mi chybí půdorys druhého patra...tedy předpokládám že ty schody někam vedou a někde jsou tam i ložnice.:D

Z půdorysu je to poznat - je tam (vlevo dole) místnost s jakousi pracovnou, schody vedou nad ní do prostoru, který vidíte na fotce číslo 8. Půdorys druhého patra by tedy byl hodně malý - jen tato malá místnůstka (nebo spíš prostor) na spaní.

Moc pěkné. Ale co v Mikulově?

je tam hezky... seděli jsme ve špici náměstí pod podloubím, dali si kafíčko v kavárničce Dolce vita a sledovali cvrkot před sebou, připadala jsem si jak v italském filmu .... solidní koupaliště, krásný lom na koupání, Valtice a Lednice za rohem, víno, muži a zpěv ... prostě relax

Architektům se naskytla možnost je odstranit a krov svázat, ale rozhodli se raději ponechat prostoru autenticitu a na první pohled nepříliš praktické řešení přijmout jako prvek, se kterým je potřeba se vyrovnat.

Já měla vždycky pocit, že byt má sloužit obyvatelům, nikoliv naopak.

A co je na tomto řešení tak nepraktockého? Že se musí chodit dveřmi?