Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deset let rekonstruovala mlýn po předcích, teď má dům jak z pohádky

  1:00aktualizováno  1:00
Při pohledu na pohádkově půvabnou scenérii mlýna pod hrází rybníka je těžké uvěřit, že je to týž objekt jako zchátralé stavení na starých fotografiích. Designérka Jitka Kolaříková s rodinou se jeho rekonstrukci upsala doslova tělem i duší a věnovala jí skoro deset let života.

Stavba mlýna pochází z 18. století, rekonstrukce trvala deset let. | foto: Jitka Kolaříková

Rodina získala v Pošumaví mlýn po rodičích a díky jedinečné poloze a idylické krajině jihozápadních Čech se do něj hned zamilovala. Proměna ošklivého káčátka v krásnou labuť však stála neuvěřitelné množství dřiny, času, peněz i energie.

Další zajímavé navštěvy najdete v časopise Můj dům

Další zajímavé navštěvy najdete v časopise Můj dům

„Chtěli jsme maximálně zachovat původní ráz, ale také si neodepírat žádné pohodlí. Na rekonstrukci na klíč jsme neměli finance, takže nezbylo než ji provádět postupně po etapách a zapojit se i vlastníma rukama,“ popisuje designérka Jitka Kolaříková. Práce trvaly poměrně dlouho. „Vždy jsme totiž hledali dobrou kvalitu za optimální cenu, dobré, ale ne příliš drahé řemeslníky i materiál. Stavbu jsme sami řídili a organizovali, některé stavební prvky i vybavení jsme sháněli ve slevách, po bazarech, na aukcích apod.,“ vzpomíná křehká blondýnka.

Osobně nejen celou rekonstrukci navrhla a promyslela do každého detailu, ale také otloukla omítky, vyvezla stovky koleček s odpadem, natírala, brousila a prováděla všemožné další řemeslné práce.

„Jen úklid a bourání toho, co se už nedalo zachránit, trvaly dva roky. Pak teprve začalo budování a v podstatě dodnes neskončilo, protože práce na domě a kolem domu vlastně nekončí nikdy. Ještě zbývají úpravy zahrady a náhonu a chceme instalovat rekonstruované mlýnské kolo na místo, kde původně bylo,“ vysvětluje majitelka.

Většina domu zůstala bez omítky, odhalené kamenné zdivo připomíná venkovské...

Většina domu zůstala bez omítky, odhalené kamenné zdivo připomíná venkovské domy v jižní Francii.

Staletý mlýn

Stáří stavby není jasné, první zmínka pochází z roku 1757, kdy byl původně panský mlýn prodán novému majiteli a pak vystřídal desítky dalších. Mouka se tu mlela ještě v 50. letech 20. století, pak už jej socialistická éra odsoudila k postupné devastaci.

Stavba na půdorysu písmene L má dvě podlaží a mohutné podkroví. Kromě mlýnice tu bývala kuchyň a tři světnice. Stodola na jižní straně musela být vzhledem ke špatnému statickému stavu zbourána. Hlavní přístup do mlýna vedl z hráze přímo do mlýnice v prvním patře a zůstal zachován dodnes. Na novém kamenném dláždění před domem můžete i zaparkovat.

Z předsíně lemované dámskou a pánskou šatnou se vchází do rozlehlé společné obývací místnosti, kde je dost místa na velké sezení, zákoutí na hraní karet, knihovnu, pracovní stůl a v budoucnu tu přibude ještě domácí bar a krb. Obývací pokoj je propojený s malou halou, odkud vede přístup k hlavnímu schodišti a do pokojů pro hosty (zelené a modré apartmá slouží hlavně pro návštěvy dědečků a babiček).

Ložnice rodičů je působivě „orámována“ trámy starého krovu a prostorově členěna...

Ložnice rodičů je působivě „orámována“ trámy starého krovu a prostorově členěna sloupem se sádrokartonovým obložením a osvětlenou nikou. Přímou součástí ložnice je koupelna – masážní vana má výhled na rybník, umyvadla i s bateriemi se podařilo umístit pod okno.

Podkroví je mohutným hlavním vazným trámem rozděleno na dětskou část a část rodičů. Každá dcera má vlastní pokojík s koupelnou, volný prostor u schodiště se hodí na hraní a je tu i malá pohovka pro relaxaci.

„Manželovo nejoblíbenější místo v domě je ložnice,“ říká Jitka Kolaříková. Velká rohová místnost má okna na tři strany, takže společná rána i večery jsou pozlaceny slunečními paprsky.

Fotogalerie

Kromě manželské postele sem designérka přímo umístila i koupelnu. Masážní vana pod staletými trámy, koupel s výhledem na hladinu rybníka, kdo by se hlavě rodiny divil? Vedle ložnice je pracovna Jitky Kolaříkové a samostatná „pánská“ koupelna.

Kde se žije nejvíc

Přízemí je zčásti zapuštěno do hráze, kterou tvoří mohutný travnatý val. Malá hala u schodiště má přímý výstup na zahradu, pod schody je sedací zákoutí v příjemném přítmí, zvaném „červený salonek“. „Tady z celé rodiny nejradši sedávám já, krásně se tu povídá s návštěvami u skleničky vína,“ pokračuje hostitelka.

Ve velké rohové jídelně je provoz hlavně o víkendech. Kdysi nejstudenější a nejvlhčí část domu, kde se dříve pekl chleba, dnes zaujímá protáhlá, útulně zařízená kuchyň s malým jídelním stolem.

Celá rodina se schází v obývacím pokoji v prvním patře, kde dříve bývala...

Celá rodina se schází v obývacím pokoji v prvním patře, kde dříve bývala mlýnice. Tón tu udávají zubem času poznamenané staré trámy, odrážející se od nového sádrokartonového stropu. Kromě ústředního sezení tu najdeme karetní stolek, čtenářské křeslo a malou pracovnu majitele.

Součástí přízemí je také koupelna a technické zázemí, kotelna, sklad a podobně. „Několik let tu byl kotel na dřevo, ale připravovat dřevo na topení dá dost práce, a tak jsme přešli na vzduchové tepelné čerpadlo a funguje to skvěle,“ vysvětluje Jitka Kolaříková. Důsledná rekonstrukce „až na dřeň“ dává záruku, že dům bude dobře sloužit i další generaci.

Autorka

Jitka Kolaříková (1975)
Vystudovala gymnázium ve Zlíně, Bled School of Management ve Slovinsku a DesignŠkolu v Praze. Pracovala jako vrcholová manažerka v potravinářství, v posledních letech se věnuje navrhování a realizaci interiérů.

Velké zaujetí, nepředstavitelné množství práce a silný citový vztah jsou v domě znát na každém kroku, teplo domova tu rozhodně není žádné klišé.

Vyzařuje z něj úplně jiný duch než z některých luxusních staveb na klíč, které svědčí více o postavení a ambicích majitelů než o hodnotách, které představuje domov.

„V sytých barvách jsou především místnosti, kde jsem chtěla dosáhnout toho, aby prostor působil teple, tlumeně, přívětivě, uklidňoval a vytvářel pohodu. Ale muselo mi to dovolit využití místností, velikost prostoru a také orientace na světovou stranu. Zemité přírodní barvy jsou návratem k přírodě a mlýn se pro tyto barvy úplně nabízel,“ říká autorka rekonstrukce.

„Červený salonek“, hala u schodiště v přízemí, je vybavena k nerušenému...

„Červený salonek“, hala u schodiště v přízemí, je vybavena k nerušenému posezení či popíjení v úzkém kruhu v ústraní. Podobných zákoutí je v domě několik, všechna mají intimní atmosféru, jsou vybavena originálně renovovanými kusy nábytku, starými lampami, obrazy a předměty, k nimž mají členové rodiny nějaký osobní vztah či vzpomínky.

Technické údaje

Zastavěná plocha: 233 m2
Užitná plocha: cca 600 m2
Zdivo: 90 cm silné smíšené zdivo z cihel a kamene bylo třeba sanovat, po odstranění zničených starých omítek se Jitka Kolaříková rozhodla nechat jej v pohledu. Zubu času podlehla část krovu, některé staré dřevěné stropy musely být strženy a nahrazeny novými, nová je část střechy, vnitřní omítky, okna, dveře, podlahy, rozvody.

Bylo nutné provést izolaci zdiva proti zemní vlhkosti, udělat nové betonové základy a odizolovat je nopovou fólií s drenážní a ventilační funkcí a drenážní vrstvou štěrku. Zásahy do nosných konstrukcí proběhly pod dohledem statika. Masivní obvodové zdivo spolu s dřevěnými okny s izolačními dvojskly poskytují dobrou tepelnou izolaci objektu. Nová střešní krytina je z kanadského šindele, stav krovu neumožňoval použít břidlici. V budoucnu ji manželé plánují nahradit dřevěným šindelem.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.

Autor:



Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...



Hudson Yards bude mít 16 věží a výškou překoná i Empire State Building.
Už roste. Největší projekt americké historie navždy změní Manhattan

Když se ve 30. letech 20. století v New Yorku stavělo Rockefellerovo centrum, mluvilo se o něm jako o městě ve městě....

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Další z rubriky

Obývací pokoj zůstal na stejném místě, pouze k němu přibyl kuchyňský kout.
Rekonstrukce panelákového bytu za 800 tisíc. Z původního nezůstalo nic

Hana si koupila v Novém Jičíně panelákový byt 2+1 velký 52 metrů čtverečních. Značně omšelý a s umakartovým jádrem mlel...

V obýváku zůstala zachovaná parketová podlaha, stačilo ji jen přebrousit a...
Byt pro rodiče, kterým se odstěhovaly děti: konečně mají pohodlí

Když se z bytu odstěhují dospělé děti, řada lidí se rozhodne pro totální rekonstrukci. Není divu, konečně si mohou...

Nákladná rekonstrukce statku se povedla.
Manželé zachránili historický statek u Broumova. Trvalo to šest let

Manželé Verstappenovi koupili rozpadlý statek z roku 1863 a vrátili jej zpět do života. Nákladná rekonstrukce se...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.