Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deset let rekonstruovala mlýn po předcích, teď má dům jak z pohádky

  1:00aktualizováno  1:00
Při pohledu na pohádkově půvabnou scenérii mlýna pod hrází rybníka je těžké uvěřit, že je to týž objekt jako zchátralé stavení na starých fotografiích. Designérka Jitka Kolaříková s rodinou se jeho rekonstrukci upsala doslova tělem i duší a věnovala jí skoro deset let života.

Stavba mlýna pochází z 18. století, rekonstrukce trvala deset let. | foto: Jitka Kolaříková

Rodina získala v Pošumaví mlýn po rodičích a díky jedinečné poloze a idylické krajině jihozápadních Čech se do něj hned zamilovala. Proměna ošklivého káčátka v krásnou labuť však stála neuvěřitelné množství dřiny, času, peněz i energie.

Další zajímavé navštěvy najdete v časopise Můj dům

Další zajímavé navštěvy najdete v časopise Můj dům

„Chtěli jsme maximálně zachovat původní ráz, ale také si neodepírat žádné pohodlí. Na rekonstrukci na klíč jsme neměli finance, takže nezbylo než ji provádět postupně po etapách a zapojit se i vlastníma rukama,“ popisuje designérka Jitka Kolaříková. Práce trvaly poměrně dlouho. „Vždy jsme totiž hledali dobrou kvalitu za optimální cenu, dobré, ale ne příliš drahé řemeslníky i materiál. Stavbu jsme sami řídili a organizovali, některé stavební prvky i vybavení jsme sháněli ve slevách, po bazarech, na aukcích apod.,“ vzpomíná křehká blondýnka.

Osobně nejen celou rekonstrukci navrhla a promyslela do každého detailu, ale také otloukla omítky, vyvezla stovky koleček s odpadem, natírala, brousila a prováděla všemožné další řemeslné práce.

„Jen úklid a bourání toho, co se už nedalo zachránit, trvaly dva roky. Pak teprve začalo budování a v podstatě dodnes neskončilo, protože práce na domě a kolem domu vlastně nekončí nikdy. Ještě zbývají úpravy zahrady a náhonu a chceme instalovat rekonstruované mlýnské kolo na místo, kde původně bylo,“ vysvětluje majitelka.

Většina domu zůstala bez omítky, odhalené kamenné zdivo připomíná venkovské...

Většina domu zůstala bez omítky, odhalené kamenné zdivo připomíná venkovské domy v jižní Francii.

Staletý mlýn

Stáří stavby není jasné, první zmínka pochází z roku 1757, kdy byl původně panský mlýn prodán novému majiteli a pak vystřídal desítky dalších. Mouka se tu mlela ještě v 50. letech 20. století, pak už jej socialistická éra odsoudila k postupné devastaci.

Stavba na půdorysu písmene L má dvě podlaží a mohutné podkroví. Kromě mlýnice tu bývala kuchyň a tři světnice. Stodola na jižní straně musela být vzhledem ke špatnému statickému stavu zbourána. Hlavní přístup do mlýna vedl z hráze přímo do mlýnice v prvním patře a zůstal zachován dodnes. Na novém kamenném dláždění před domem můžete i zaparkovat.

Z předsíně lemované dámskou a pánskou šatnou se vchází do rozlehlé společné obývací místnosti, kde je dost místa na velké sezení, zákoutí na hraní karet, knihovnu, pracovní stůl a v budoucnu tu přibude ještě domácí bar a krb. Obývací pokoj je propojený s malou halou, odkud vede přístup k hlavnímu schodišti a do pokojů pro hosty (zelené a modré apartmá slouží hlavně pro návštěvy dědečků a babiček).

Ložnice rodičů je působivě „orámována“ trámy starého krovu a prostorově členěna...

Ložnice rodičů je působivě „orámována“ trámy starého krovu a prostorově členěna sloupem se sádrokartonovým obložením a osvětlenou nikou. Přímou součástí ložnice je koupelna – masážní vana má výhled na rybník, umyvadla i s bateriemi se podařilo umístit pod okno.

Podkroví je mohutným hlavním vazným trámem rozděleno na dětskou část a část rodičů. Každá dcera má vlastní pokojík s koupelnou, volný prostor u schodiště se hodí na hraní a je tu i malá pohovka pro relaxaci.

„Manželovo nejoblíbenější místo v domě je ložnice,“ říká Jitka Kolaříková. Velká rohová místnost má okna na tři strany, takže společná rána i večery jsou pozlaceny slunečními paprsky.

Fotogalerie

Kromě manželské postele sem designérka přímo umístila i koupelnu. Masážní vana pod staletými trámy, koupel s výhledem na hladinu rybníka, kdo by se hlavě rodiny divil? Vedle ložnice je pracovna Jitky Kolaříkové a samostatná „pánská“ koupelna.

Kde se žije nejvíc

Přízemí je zčásti zapuštěno do hráze, kterou tvoří mohutný travnatý val. Malá hala u schodiště má přímý výstup na zahradu, pod schody je sedací zákoutí v příjemném přítmí, zvaném „červený salonek“. „Tady z celé rodiny nejradši sedávám já, krásně se tu povídá s návštěvami u skleničky vína,“ pokračuje hostitelka.

Ve velké rohové jídelně je provoz hlavně o víkendech. Kdysi nejstudenější a nejvlhčí část domu, kde se dříve pekl chleba, dnes zaujímá protáhlá, útulně zařízená kuchyň s malým jídelním stolem.

Celá rodina se schází v obývacím pokoji v prvním patře, kde dříve bývala...

Celá rodina se schází v obývacím pokoji v prvním patře, kde dříve bývala mlýnice. Tón tu udávají zubem času poznamenané staré trámy, odrážející se od nového sádrokartonového stropu. Kromě ústředního sezení tu najdeme karetní stolek, čtenářské křeslo a malou pracovnu majitele.

Součástí přízemí je také koupelna a technické zázemí, kotelna, sklad a podobně. „Několik let tu byl kotel na dřevo, ale připravovat dřevo na topení dá dost práce, a tak jsme přešli na vzduchové tepelné čerpadlo a funguje to skvěle,“ vysvětluje Jitka Kolaříková. Důsledná rekonstrukce „až na dřeň“ dává záruku, že dům bude dobře sloužit i další generaci.

Autorka

Jitka Kolaříková (1975)
Vystudovala gymnázium ve Zlíně, Bled School of Management ve Slovinsku a DesignŠkolu v Praze. Pracovala jako vrcholová manažerka v potravinářství, v posledních letech se věnuje navrhování a realizaci interiérů.

Velké zaujetí, nepředstavitelné množství práce a silný citový vztah jsou v domě znát na každém kroku, teplo domova tu rozhodně není žádné klišé.

Vyzařuje z něj úplně jiný duch než z některých luxusních staveb na klíč, které svědčí více o postavení a ambicích majitelů než o hodnotách, které představuje domov.

„V sytých barvách jsou především místnosti, kde jsem chtěla dosáhnout toho, aby prostor působil teple, tlumeně, přívětivě, uklidňoval a vytvářel pohodu. Ale muselo mi to dovolit využití místností, velikost prostoru a také orientace na světovou stranu. Zemité přírodní barvy jsou návratem k přírodě a mlýn se pro tyto barvy úplně nabízel,“ říká autorka rekonstrukce.

„Červený salonek“, hala u schodiště v přízemí, je vybavena k nerušenému...

„Červený salonek“, hala u schodiště v přízemí, je vybavena k nerušenému posezení či popíjení v úzkém kruhu v ústraní. Podobných zákoutí je v domě několik, všechna mají intimní atmosféru, jsou vybavena originálně renovovanými kusy nábytku, starými lampami, obrazy a předměty, k nimž mají členové rodiny nějaký osobní vztah či vzpomínky.

Technické údaje

Zastavěná plocha: 233 m2
Užitná plocha: cca 600 m2
Zdivo: 90 cm silné smíšené zdivo z cihel a kamene bylo třeba sanovat, po odstranění zničených starých omítek se Jitka Kolaříková rozhodla nechat jej v pohledu. Zubu času podlehla část krovu, některé staré dřevěné stropy musely být strženy a nahrazeny novými, nová je část střechy, vnitřní omítky, okna, dveře, podlahy, rozvody.

Bylo nutné provést izolaci zdiva proti zemní vlhkosti, udělat nové betonové základy a odizolovat je nopovou fólií s drenážní a ventilační funkcí a drenážní vrstvou štěrku. Zásahy do nosných konstrukcí proběhly pod dohledem statika. Masivní obvodové zdivo spolu s dřevěnými okny s izolačními dvojskly poskytují dobrou tepelnou izolaci objektu. Nová střešní krytina je z kanadského šindele, stav krovu neumožňoval použít břidlici. V budoucnu ji manželé plánují nahradit dřevěným šindelem.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.

Autor:



Nejčtenější

Byt ve španělské Malaze byl pro rodinu dobrou trefou. Podívejte se

Terasa je velká 27 metrů čtverečních.

Rodina si pořídila ve španělské Andalusii nedaleko Malagy byt se společnou zahradou a dvěma bazény. Majitelé oslovili...

Mají dům se zvonem, udírnu na zahradě vyrobili z kotle lokomotivy

Spoustu věcí kolem domu jsem si dělal sám, třeba zábradlí u schodiště

Nenápadný dům nedaleko Prahy zapadá do terénu s takovou samozřejmostí, že máte pocit, jako kdyby tu byl odnepaměti....



Razantní proměna panelákového bytu, kde teď vládne dubová podlaha

Zvětšení průchodu a zásah do nosné konstrukce musel projít schválením statika.

Rekonstrukce panelákových bytů je věčné téma. I kvůli tomu, že jejich dispozice mnohdy neodpovídá současným potřebám...

Nejlepší rekonstrukce chalupy a staré stodoly trvala čtyři roky

Otevřený atypický krb ve stodole je usazený na kameni z nedaleké stráně.

Architektka Lenka Míková se u jihočeského stavení nesnažila při rekonstrukci zachovat původní prvky za každou cenu, ani...

Obraz zkázy je pryč. Varovný nápis v klášteru v Plasích však stále platí

Plaský klášter založil v malebné krajině, 25 kilometrů severně od Plzně, roku...

Klášter, zámek a památka v jednom, to je evropsky významný komplex bývalého kláštera v Plasích, který už celá staletí...

Další z rubriky

Bytu při rekonstrukci prospěly dveře až ke stropu i „kamenné“ obklady

Původně navrženou šedou barvu nahradila u nábytku kombinace bílé a dubové dýhy....

Když manželé sháněli větší byt, pomohla jim náhoda. Pak už na ni však nespoléhali, rekonstrukci jim navrhla zkušená...

Nejlepší rekonstrukce chalupy a staré stodoly trvala čtyři roky

Otevřený atypický krb ve stodole je usazený na kameni z nedaleké stráně.

Architektka Lenka Míková se u jihočeského stavení nesnažila při rekonstrukci zachovat původní prvky za každou cenu, ani...

Maršovská fara byla vždy chudá děvečka. Teď je z ní místní krasavice

Faru proměnila nezisková organizace Sever s pomocí prostředků OP Životní...

Bývalá fara v Horním Maršově se podle starých zápisů během své dlouhé existence mnohokrát nacházela v neutěšeném stavu....

Najdete na iDNES.cz