Stejně jako trávila Božena Němcová prázdniny se svými dětmi na Starém bělidle u řeky Úpy na Náchodsku v roce 1844, o více než sto padesát let později hostil vnoučata ve starém mlýně akademický architekt Radoslav Máca, otec Zuzany Chudárkové.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
„Nechal naše děti dokonce běhat v točícím se mlýnském kole a kousek od mlýna vybudoval malý rybníček, do kterého svedl vodu z velkého rybníka nad domem. U rybníčku pak postavil přístřešek a tam s dětmi v létě přespával,“ vzpomíná na prázdninovou idylku devadesátých let zeť Hynek Chudárek.
Místo je to vskutku malebné: budova mlýna i další stavení, kterému neřekne nikdo jinak než „chaloupka“, leží na jakémsi poloostrůvku pod rybníkem. Z jedné strany jej obtéká voda vedená výpustí rybníka, která pohání mlýnské kolo a v dolní části zahrady vytváří potok lemovaný kvetoucími rostlinami, z druhé strany ohraničuje pozemek kamenné koryto s vodou protékající přepadem rybníka.
Mlýn odděluje od rybníka hráz, na kterou vyběhnete nahoru zadními vrátky s petlicí. Aniž byste se stačili zadýchat, spatříte vodní hladinu a za ní reliéf Brdské vrchoviny. Když sejdete zpátky dolů, mlýnské kolo se stále potichu točí a všude to barevně kvete.
Budova mlýna při pohledu z louky, která k němu patří. Vpravo „vykukuje“ nad kamennou zdí dřevěná část chaloupky.
„Mám rád rostliny, částečně jsem botaniku i studoval,“ vysvětluje svou dávnou vášeň Hynek a dodává.
„Snažíme se vytvořit biotop podobný tomu v okolních lesích a loukách, takže nám tu rostou kolem potoka žluté kosatce, náprstníky, kozlíky nebo kapradí. Na zahradě mám také malé rozárium s různými druhy růží, ty se ostatně na venkově pěstovaly už kdysi,“ dodává majitel. Zuzana Chudárková si zase hýčká bylinkovou a letničkovou zahrádku přiléhající těsně k budově mlýna.
Na přání majitelů není spuštěna diskuse.
Starý mlýn i prasečák
Při procházce zahradou i domem narážíte všude na staré mlýnské kameny, které jsou využity třeba jako stolky, podstavce nebo jen coby dekorace.
„V mlýně se ještě určitě mlelo po válce a v padesátých letech, pak dům koupil člověk, který jej dokonale zdevastoval, mlýnské kameny jsme nacházeli rozházené všude kolem. Rodiče mlýn koupili v roce 1966, když jsem byla malinká holka,“ vzpomíná na začátky Zuzana.
Může se hodit Lidická Alej Lidická Alej - rodinné domy v historicky významné lokalitě Lidice. Více na Reality.iDNES.cz. |
„Dokonce jsme tu žili dobrých sedm let s prasaty, která bydlela v prasečáku, kde dnes stojí chaloupka,“ pokračuje. Architekt Máca, otec Zuzany, je zároveň i truhlář, a tak tu své obě profese skloubil ku prospěchu věci zcela dokonale.
Zhotovil například sám znovu celý trámový strop ve mlýně, venkovní posezení s krbem a je také autorem veškerého nábytku. „Židle a stoly vyráběl podle nákresů lidové architektury, dokonce náš mlýn vyšel na konci osm desátých let v časopise Chatař a chalupář,“ poznamenává Zuzana.
Chaloupka stojí naproti mlýnu - má kuchyni, ložnici, dílnu i ateliér. Mozaika bazénu je od francouzské firmy Emaux de Briare, Hynek ji objevil v Paříži, u nás ji prodává firma Vinci projekt.
V roce 1978 navrhl a postavil naproti mlýnu chaloupku, dřevěný domek s obytným podkrovím, kde měl truhlářskou dílnu, ateliér i ložnici s kuchyní. A také ovšem unikátní saunu, ze které se zevnitř proplavává do venkovního bazénku.
V chaloupce začal postupně bydlet a mlýn dostali na starost potomci, kteří po revoluci neměli čas na chalupaření a vlastně se mu úspěšně věnují až dnes.
Přestavba od podlahy
Manželé Chudárkovi začali s rekonstrukcí mlýna před dvěma a půl lety a ani ne za rok bylo hotovo. Když si prohlížíte album průběhu stavebních prací, divíte se, že všechno proběhlo tak rychle. A to opravy a změny byly často zásadní.
Letní část mlýna s ostrůvkovým krbem - podstavec tvoří starý mlýnský kámen. Vlevo dvě křesla francouzské značky Ligne Roset
V některých částech mlýna se lila nová betonová podlaha a pokládala česká cihelná dlažba, v patře přibyla další ložnice, nově se obkládala a zařizovala koupelna i obě WC, místo dvou malých okének s výhledem na mlýnské kolo vzniklo jedno dlouhé obdélníkové okno a při té příležitosti se musely vkládat ke stropu traverzy a vyztužovat prověšené trámy...
Na zimu i na léto
Manželé dělí přízemí mlýna na letní a zimní část, kterou obývají v různých ročních obdobích. Letní je vzhledem ke vstupu do domu vpravo a obsahuje velkou místnost s kuchyní a ostrůvkovým krbem, jehož základnou je opět mlýnský kámen a odkud se otevírá výhled přes mlýnské kolo na soukromou louku, která patří k pozemku mlýna.
Směrem vlevo se pak z předsíně dostanete do zimní části s kuchyní a původní pecí na spaní, dále se pak vstupuje do koupelny a na druhou toaletu vzniklou z komůrky (ta první je v předsíni u vstupu do domu).
Selský nábytek do jídelny vyráběl architekt Máca. Vydržel a ještě poslouží řadu let.
Do patra stoupáte po původních schodech a najdete zde hned tři ložnice: jednu zbrusu novou, obloženou starým dřevem, kterou vyráběl místní truhlář Josef Větrovský, další zařízenou secesním nábytkem pro hosty a poslední pro majitele.
Mohutně se přestavovalo ovšem i na zahradě, pokládaly se nepravidelné pochozí kameny, upravovalo sezení u krbu, ze studny se táhl nový přívod vody směrem k domu přes celý pozemek v nezámrzné hloubce 80 cm.
Chytré vytápění
Kompletně se změnil i systém vytápění, jelikož v mlýně fungovala samostatně topidla v jednotlivých místnostech. Hynek Chudárek vymyslel topení tak, aby bylo maximálně komfortní a neplýtvalo se energií. V předsíni jsou tedy nová kachlová kamna s krbovou vložkou a výměníkem uvnitř, rozvádějícím teplou vodu do radiátorů v přízemí a také do jedné ložnice.
Typická vesnická kamna s pecí po mlynářích lemuje dodatečně zhotovená široká lavice s čalouněním.
„Topíme dřevem, a pokud klesne teplota v místnosti s čidlem pod určitou mez, přepne se vytápění automaticky na elektrický kotel, který je schovaný v komoře, kde je zároveň i šatna. Když sem přijíždíme z Prahy, pošleme si z domova esemesku a kotel se sám předem zapne,“ vysvětluje Hynek.
V obou kuchyních fungují stará zděná kamna se železnými pláty, na kterých se dá vařit, ta v zimní kuchyni jsou propojená s pecí, na níž se v teploučku báječně spí. Naproti peci slouží ještě nově zbudovaný sokl s elektrickou varnou deskou a troubou, takže kdo chce vařit moderně, má kde.
A co by to bylo za mlýn bez mlýnského kola! To nové vyrobil opět truhlář Větrovský, je z modřínu, který vydrží staletí ve vodě, nosné příčky má z dubu. Obrovský kolos o průměru 3,2 metru a váze 1 300 kg musel na místo usazovat jeřáb. „Ložiska jsou nová, moderní, takže stačí jen malá vodní síla a kolo se hned točí,“ vysvětluje Hynek Chudárek.
Zařizovalo se s citem
Všechny ruční práce včetně lidového nábytku jsou dílem architekta Máci. Dobový styl dodala interiéru i sanita a obklady koupelen a sociálního zařízení. Hynek vybíral s citem u dovozce Jungmann, Keramika & Kámen, veškerou retro sanitu a baterie, které nesou anglickou značku Lefroy Brooks. Dále také ručně vyráběné anglické obklady Originalstyle a svítidla italské firmy Il Fanale.
Vstupní hala s novými kachlovými kamny, ve kterých se ukrývá krbová vložka s teplovodním výměníkem. Za dveřmi je komora s elektrickým kotlem a šatnou. Původní schodiště vede do patra s ložnicemi.
Další oblíbenou značku mají manželé zase francouzskou: Comptoir de Famille, se kterou si zvolili lustry, lampičky, židle a venkovní stůl, věšáčky, sedáky, skříňku na klíče a další doplňky. V Čechách je prodává Interier de l’Art.
„Inspiraci jsem čerpal právě z cest do zahraničí, hlavně z Francie, kde jsem postupně objevoval zajímavé prvky, které jsem pak vyhledával u nás a zjišťoval, zda je k nám někdo dováží,“ vysvětluje závěrem Hynek Chudárek. Často se to také povedlo, a tak v tomto případě platí, že právě cesty do stále kosmopolitnějšího světa měly významný vliv na novou podobu mlýna pod středočeským rybníkem.
„Při rekonstrukci jsme se snažili ubírat směrem, který nastolil architekt Máca, můj tchán. Vždy říkal, že to tu chce mít jako na Starém bělidle. Současná podoba mlýna tedy ctí původní prvky včetně mlýnského kola, funkční repliky toho původního. Má přes tři metry v průměru a je poháněno vodou z nedalekého rybníka,“ vysvětluje Hynek Chudárek.
Koupelna s volně stojící retro vanou. Navazuje na WC se sprchovým koutem, kde je šikovně schován bojler a pračka.
Mlýn i další stavba na pozemku - takzvaná chaloupka - jsou zasazeny pod hráz rybníka do malebné krajiny nedaleko Brdské vrchoviny. Přestože je citlivě zachován ráz starého domu, jde o moderní bydlení, kde se dá dobře a pohodlně trávit čas. Traduje se, že secesní ložnici získali kdysi Zuzanini rodiče od paní hraběnky.
Další schody vedou do zatím neobydleného podkroví. Nápad architekta Máci funguje dále: ze sauny uvnitř se skáče do vody a proplouvá do vyhřívaného venkovního bazénu.
Manželská postel v secesním stylu tvoří komplet s nočními stolky a šatními skříněmi stojícími naproti.
Zastřešené krbové posezení naproti mlýnu vymyslel architekt Máca. Praktická je dlouhá lavice i udírna.
