2. Pustovětský mlýn u Křivoklátu
Karolína Leitnerová se přestěhovala do mlýna v roce 2008.
Karolína Leitnerová se před osmi lety do chátrajícího mlýna okamžitě zamilovala. Prodala domek, peníze dostala předem a do 60 dnů musela do stavení přivést vodu, udělat odpady a suchý záchod s kohoutkem na chodbě nahradit splachovacím WC a koupelnou. Všechno zvládla s ročním synem v náruči.
Zanedbaný 166 let starý Pustovětský mlýn u Křivoklátu již desítky let zoufale volal po rekonstrukci. Majitelka dožívala u příbuzných a neměla ani v minulosti na modernizaci sílu. Díky tomu se v budovách zachovalo vše původní. Nikdo nic nezničil, ani nepředělal.
Nejstarší část domu je původní zděné stavení, k němu v roce 1850 přistavěl tesařský tovaryš Josef vodní mlýn poháněný strouhou s vodou z místního potoka.
„Modernizací prošel mlýn až v roce 1903, kdy majitelé dokoupili stroje na čištěnou bílou mouku a také museli přistavět patro a zvednout štít. Mlýnu se dařilo dobře až do druhé světové války, kdy byl jeho provoz ukončen. Po roce 1948 se již nerozběhl a postupně přišel o mlýnské kolo i náhon. Obec v 50. letech strouhu i náhon zasypala, vše zrušila a byl konec.
Historickému klasicistnímu objektu se již nikdo nevěnoval a majitelé nic nemodernizovali. Voda vedla jen na chodbu a elektřinou se svítilo pouze v jedné místnosti, kde visela ze stropu žárovka a v rohu se bála jedna zásuvka.
Na zahradě strašil suchý záchod, voda na vaření se tahala v kbelících a mylo se v lavoru s ohřátou vodou. Tristní stav vydržel do roku 2008. Tehdy do nepořádku, prachu a pavučin přišla Karolína, natáhla montérky a začala mlýn měnit k lepšímu. Mlýn u Křivoklátu si prohlédněte zde.
