Původně barokní zahradníkův domek Buquoyové nejprve přestavěli v novogotickém stylu na takzvaný cottage (ve volném překladu chatový domek). „Domek měl členitou střechou ozdobenou dominantními iluzivními komíny. Svým majitelům sloužil jako místo meditace a odpočinku v propojení s krásnou přírodou nově založeného anglického parku zvaného Bažantnice,“ popisuje architekt Tomáš Petrášek, který se ujal proměny domu i zahrady.
Nakonec se při rekonstrukci zrealizovala obnova původní geometrie všech otvorů včetně základní fasádní profilace. Stěžejním tématem bylo i řešení zahrady, navazující na historický anglický park v této lokalitě.
Podoba zůstala zachovaná až do roku 1948, kdy stavba přešla pod správu zestátněných lesů a bydlení zde její zaměstnanci. „Tehdy došlo k výměně celé střechy, změně dispozičního řešení budovy i fasády a dům ztratil svůj charakteristický vnější vzhled. Před rokem 2010 byl objekt nějakou dobu neobydlený a chátral,“ vysvětluje architekt Petrášek.
Svůj projekt přihlásil do soutěže Interiér roku 2022 v kategorii Soukromý interiér – Rekonstrukce.
Uzávěrka již osmého ročníku soutěže pro architekty a interiérové designéry z České a Slovenské republiky je 28. února 2023. Vítězové budou vyhlášeni na mezinárodním kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum v pražském Centru současného umění DOX 16. května 2023.
Velká očekávání se změnila
„Investor požadoval kvalitní bydlení a zároveň byl fascinovaný někdejším expresivním novogotickým ztvárněním. Práce tedy začala pátráním v archivech, rešeršemi podobných historických staveb a odhalováním dochovaných původních vrstev a detailů přímo na stavbě,“ vzpomíná architekt Petrášek.
Jenže projekt věrné obnovy novogotického exteriéru v kombinaci s interiérem přizpůsobeným moderním nárokům na bydlení poměrně rychle skončil, krátce po započetí hrubé stavby se investor rozhodl objekt prodat.
Jenže: nikdy neříkej nikdy. Místo prodeje se rodina rozhodla k projektu vrátit, ovšem bez vnější repliky historické stavby, která by byla finančně příliš drahá. Projekt nicméně navázal na některé již zrealizované části hrubé stavby, například posunuté části vnitřních nosných stěn nebo doplnění čelních rizalitů malými přístavky.
Naproti vstupu upoutá autorská tapisérie z dílny výtvarnice Evy Tomešové.
Zásadní finanční úsporu přineslo rozhodnutí zachovat krov z roku 1948, což však znamenalo akceptovat podobu domu, které dominuje mohutná, jen málo členitá střecha. Přesto je výsledkem svébytná podoba letohrádku, která vše integrovala do jednoho homogenního celku.
Řešení interiéru
„Vnitřní dispozice domu v jeho denní části s drobnou korekcí zachovává původní dvoutrakt, zatímco noční část se vložením chodby změnila na trojtrakt. Otevírají se tak nové příčné a podélné průhledy domem. Vchod z hlavního průčelí vede do obnovené a rozšířené vstupní haly,“ objasňuje změny autor projektu.
Vlastní zámek Blatná, sám bydlí na staré poště. Sídlo nelze vytopit |
Naproti vstupu návštěvníky domu upoutá autorská tapisérie z dílny výtvarnice Evy Tomešové. Prostor haly oživuje světlík, těžiště celého půdorysu, kolem něhož volně rotují nároží hlavních dispozičních bloků.
Funkci kuchyně a velkorysé jídelny v sobě spojuje „salón“. Stejně jako kdysi i dnes představuje hlavní reprezentativní a společenský prostor domu. Jeho rozšíření kolem podélného průchodu přineslo majitelům lepší možnosti jeho zařízení. Posunutá vnitřní nosná stěna jej pak odděluje od spíže a relaxačního zákoutí s knihovnou. Navazující pracovna je v původním výklenku s panoramatickým oknem.
Zámek Kinských ve Žďáru zdobí parádně zrekonstruovaný Zahradníkův domek |
„Noční částí domu prochází dlouhá chodba s koupelnou a ložnicí na jedné straně a dětskými pokoji na straně druhé. Opticky ji člení lomená skříňová stěna. Ta kromě úložných prostor integruje i skryté dveře do dětských pokojů. Jejich útulně domácké a barevné pojetí doplňuje hrubší detail na míru navrženého nábytku,“ říká architekt Petrášek.
Další autorské solitérní kusy nábytku, například uzavíratelná předsíňová stěna, box na dřevo či čalouněná obouvací lavice v hale, spolu se zvlněnými zděnými kamny či lamelovými zasunovacími dveřmi mezi salónem a pracovnou jsou záměrnou nadsázkou a navazují na hravý až divadelní charakter původního letohrádku.
Slovo architekta
„Rekonstrukce letohrádku skýtala řadu výzev. Byl mezi nimi historický charakter budovy, proběhlé přestavby i stávající zanedbaný stav nemovitosti. Hledali jsme řešení, která zachovají osobitý ráz stavby a zároveň do objektu vnesou moderní prvky přinášející obyvatelům nezbytný komfort. Výsledkem je dům, který poskytuje příjemné bydlení pro rodinu s dětmi a zároveň si zachovává genia loci,“ říká na závěr architekt Tomáš Petrášek.
Prostor jídelny a kuchyně pojal architekt Petrášek jako „salon“, kde se schází celá rodina.
Použité materiály
Foto: Ing. arch. Václav Novák |
