Článek je součástí rubriky |
Jednala jsem postupně se čtyřmi firmami, které mi ve své kalkulaci nabízely zřejmě jim dobře dostupné výrobky, jež jsem odmítla akceptovat. Zároveň jsem nechtěla přistoupit na nabízenou "klasiku" za poměrně velké peníze. Problémů bylo ale víc.
Protože jsem měla k dispozici rozpočet z jiné přestavby (cenově přijatelný), mohla jsem nabídky srovnávat. Od první firmy mě například odradil příplatek za práci ve stísněném prostoru v řádu tisícikorun. Přiopilý řemeslník, který přišel změřit prostory, byl jasným varováním.
Koupelnové studio, kde bych si vybrala sanitu, mělo jen drahé italské dlaždice a baterie několikanásobně dražší, než jsem chtěla. V dalším studiu jsem začala jednat s prodejcem, který v průběhu zakázky z firmy odešel a nikomu ji nepředal.
Těch několik kalkulací, které jsem takto získala, se příliš nelišilo v celkových nákladech od výsledné ceny. Oni ale nabízeli to nejlacinější - jak sanitu, tak baterie i doplňky.
V případě, že bych si některou z těchto firem vybrala, navýšila by se cena kvůli mnou vybraným designovým předmětům minimálně o třicet procent.
Dala jsem na radu známé
Nakonec jsem dala na reference známé, která měla dobré zkušenosti s jednou malou firmou. Nechali si všechno přesně specifikovat, a když jsem nabídla, že něco obstarám, řekli, že jsou schopni to koupit za nižší cenu. To také dodrželi.
Všechno - kromě svítidel a koupelnového nábytku - obstarala stavební firma sama. Cena za vlastní práci byla nesrovnatelně nižší než u ostatních firem.
Domluvili jsme se, že práce budou trvat dva týdny a po tu dobu nebudu v bytě přítomna. Zaslepila jsem dveře do okolních prostor a předala firmě klíče. Časté byly i konzultace - do bytu jsem se zašla podívat téměř každý den.
Protože nešlo o klasickou přestavbu panelákové koupelny - výměna umakartu proběhla již někdy v sedmdesátých letech - bylo potřeba nejdříve osekat staré dlaždice.
Tato fáze byla samozřejmě hodně prašná, takže přístup ke koupelně (celá chodba) podle toho také vypadal. Firma však s sebou vozila nádobu na odpad a průběžně po sobě nepořádek uklízela.
Když došlo k menší havárii způsobené vadnou prací firmy, která mi rekonstruovala kuchyň, problém vyřešili. Přestože nesouvisel s jejich prací. Nakonec jsme se domluvili i na další zakázce nad rámec smlouvy.
Po čtrnácti dnech jsem se skutečně vrátila do plně funkčního bytu. Několik drobností, váznoucích na nedodání materiálu, bylo dokončeno v průběhu dalšího týdne.
Došlo i na kompromisy
Kompromis, který jsem musela udělat, se týkal vany - chtěla jsem obezděnou, ale bez rozšířeného okraje. V případě rohové zakulacené to ale nebylo možné.
Druhým kompromisem byla montážní dvířka na WC, která jsem chtěla skrýt v obkladu. Protože byl ale otvor nutný pro přístup ke stoupačkám a kohoutům hodně velký, došlo na dvířka plechová, obklad jsem pak volila nižší.
V průběhu rekonstrukce mi byly nabízeny různé alternativy, pokud jsem trvala na své představě, bylo všechno uděláno tak, jak jsem chtěla. S výsledkem jsem maximálně spokojená.
Pravidla soutěže Při volbě cen jsme vycházeli z toho, že rekonstrukce koupelny bývá často první etapou, obklady, dlažbu či baterie lze použít v dalších částech bytu, totéž platí o sanitární keramice. |