Unikátní rekonstrukci zaplatila EU, český architekt ji skvěle vymyslel

  1:00
Hrobka, kterou otevírá elektronika, podlaha „potetovaná“ bronzovými nápisy nebo vyhlídková terasa mezi kostelními věžemi. Tak vypadá po rekonstrukci kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli. Poslouží i jako koncertní sál nebo pro nejrůznější výstavy či divadelní představení.
Kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli se po rekonstrukci slavnostně otevře...

Kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli se po rekonstrukci slavnostně otevře 14. září 2014. | foto: Ota Nepilý

Za proměnou piaristického chrámu Nalezení svatého Kříže v Litomyšli stojí především dva faktory: ochota zástupců města, kterým záleží na kulturním dědictví, a jejich vůle získat dotace z Evropských fondů, a pak volba vhodného architekta. Marek Jan Štěpán je totiž jedním z mála, který se v České republice sakrálním stavbám intenzivně věnuje.

Barokní kostel chátral od roku 1968, sloužil jako skladiště a parkoviště, nyní se po třech letech rekonstrukcí otevře pro veřejnost celé zámecké návrší včetně zrekonstruovaného chrámu ((14. září 2014). Může tak vzniknout kulturní centrum Litomyšle. Nezůstane totiž „jen“ kostelem, unikátně se zde totiž propojil sakrální, turistický i kulturní provoz.

Východní oratoř v době před začřátkem rekonstrukce.

Přes čtyřicet let sloužil kostel jako skladiště a parkoviště.

A to i díky architektovi Štěpánovi a jeho ženě Vandě, kteří vymysleli pro věřící i milovníky kultury řadu zajímavostí a stavbě výrazně pomohli i po stránce akustiky. Ta totiž původního tvůrce, italského stavitele Giovanni Battistu Alliprandiho, příliš netrápila.

Když kostel patří státu

Chrám Nalezení svatého Kříže byl léta ve špatném stavu, nikdo jej nechtěl, takže zůstal majetkem státu. I proto bylo nutné pečlivě promyslet, co s ním bude dál.
„Je to takový barokní ´panelák´ nad Litomyšlí. Otázka, co udělat s natolik poničeným prostorem, aby se stal v dnešní době životaschopným, byla vlastně ze všech nejtěžší,“ popisuje architekt Marek Jan Štěpán. Dát kostelu nové funkce bylo podle něho nezbytné.

Kostel propojí sakrální, turistický i kulturní provoz.

Kostel tak neposlouží jen k bohoslužbám, ale také k pořádání koncertů, divadelních představení či dalších kulturních akcí. Návštěvníci tu mohou zhlédnout stálou expozici sakrálního umění diecéze s názvem Andělé na návrší i další výstavy.

Turistům se nabízí pohled z vyhlídkové terasy mezi kostelními věžemi, prohlédnout si lze kostel i díky nově lávce přes příčnou loď (vyráběla se jako jediný kus v dílně, vložit ji na určené místo musely dva vysoké jeřáby) nebo si prohlédnout unikátní zachovalé prostory zákristie.

Soudobí umělci zase budou moci vystavovat v hrobce, jejíž poklop je na elektrické ovládání.

„Je z bronzu, tedy velmi těžký, těžko by s ním bylo možné jinak pohnout,“ vysvětluje architekt Štěpán. Navíc bude možné hrobku a její unikátní otvírání využít i u případných divadelních představení.

Pro koncerty bylo nutné zlepšit i akustiku, naměřené dozvuky byly devět sekund. „To stačí tak pro varhany, ne pro klasické koncerty. Stavitel Alliprandi měl rád válce, zvuk zde proto ´běhá´ dokola, proto jsme použili třeba akustické rezonátory. Aby však bylo vše opravdu dokonalé, náklady by se neúnosně navýšily,“ přiznává architekt Štěpán.

Řešit se musely i tradiční stavební problémy. Například tam, kde bylo vlhko, se rekonstrukce neobešla bez použití hydroizolačních clon.

Lávka byla vyrobena v dílně, dva jeřáby ji pak vkládaly dovnitř.

Stopy historie, přínos současnosti

Podlahu kostela zdobí bronzové nápisy, které upozorňují na nejdůležitější události místa. Šedá výmalba zase připomíná čtyři zničující požáry, kterými kostel prošel.

„Na svých místech také zůstala řada nápisů. Například za varhanami jsou na zdi nápisy ze všech období 300leté historie kostela od chlapců, kteří se tam schovávali,“ říká architekt Štěpán.

Projekt je součástí rekonstrukce celého zámeckého návrší. Na tu získalo město Litomyšl největší evropskou dotaci ve své historii, a to 400 milionů korun. Jen rekonstrukce kostela stála 80 milionů korun.

Další peníze šly na opravu dalších deseti objektů na zámeckém návrší: na rekonstrukci piaristické koleje, opravu jízdárny, kočárovny, stáje, konírny, parku a prvního a horního nádvoří i rekonstrukci Zámeckého pivovaru a předzámčí.

Chrám byl vystavěný v letech 1714 až 1722 italským stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim a po jeho smrti v r. 1720 dokončen Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

„Jsem rád, že se jednu z nejvzácnějších perel českého baroka podařilo zachovat pro budoucí generace. Celková investice je na první pohled vidět a je dokladem kvalitního architektonického návrhu Marka Jana Štěpána a příkladnou ukázkou mistrovství českých restaurátorů. Myslím si, že za tu námahu celý projekt stál, už právě kvůli záchraně piaristického kostela,“ říká starosta Litomyšle Michal Kortyš.

Kostel byl znovu vysvěcený kardinálem Vlkem letos v červnu, k slavnostnímu otevření všech zrevitalizovaných objektů na zámeckém návrší dojde 14. září. Ve 14 hodin se slavnostně předají klíče, od rána bude probíhat pestrý program, od komentovaných prohlídek, přes ukázky řemesel a přehlídky historických vozidel až po loutkové představení či koncert skupiny Spirituál kvintet.

Kostel v číslech

Užitná plocha: přes 2 000 m2, vnitřní délka 62 m, šířka 35,5 m, výška v křížení lodí 25,6 m.
Plocha vnitřních výmaleb: 10 000 m2
Práce na projektu zabrala architektům kolem 4 000 hodin.

Historie kostela Nalezení sv. Kříže

Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže byl vystavěn v letech 1714 až 1722 italským stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim, po jeho smrti v r. 1720 jej dokončil František Maxmilián Kaňka.

Název „Nalezení sv. Kříže“ nese po obrazu významného italského malíře Francesca Trevisaniho, který v kostele do roku 1775, než jej zničil oheň, visel. Dnes je v kostele jeho kopie.1713 významný italský architekt Giovanni Battista Alliprandi vyměřil stavební místo

  • 1714 - položení základního kamene
  • 1716 - zbořen starý kostel Panny Marie na místě stavby nového
  • 1730 - dokončena výzdoba a výstavba kostela
  • 1728 - původně Mariánské zasvěcení se mění na Nelezení Svatého Kříže, přemístění Trevizaniho obrazu z boční kaple na hlavní oltář
  • 1735 - první požár (shořely dvě věže)
  • 1775 - druhý tragický požár (zničen hlavní oltář se vzácným obrazem, evangelista sv. Jan, dvě zpovědnice, oltář sv. Václava, obě oratoře, varhany, zákristie a pavlač)
  • 1814 - teřtí požár (zničen oltář Panny Marie, zpovědnice i varhany)
  • 1883 - čtvrtý z ničivých požárů (zničený hlavní oltář)
  • 1968 - kostel uzavřen z moci úřední
  • 2010 - ministr kultury Václav Reidelbauch v kostele podepisuje rozhodnutí, na jehož základě byla městu Litomyšl přidělena dotace pro rekonstrukci zámeckého návrší
  • 2011 - začátek rekonstrukce

Lávka umoňuje nebývalou prohlídku chrámu.

Co si myslí architekt

„Nádech zmaru byl vlastně fascinující,“ říká brněnský architekt Marek Jan Štěpán o kostele Nalezení svatého Kříže. Na moment, kdy před sedmi lety poprvé vstoupil do chrámu v Litomyšli, vzpomíná dodnes. „Byl to velmi silný zážitek. Devastace a to všechno, čím si kostel prošel, bylo z prostoru hodně cítit.“

Jak na vás tehdy kostel působil?
Opravdu silně. Na mnoha místech byly stopy po zatékání, někde opadané omítky, v některých místech leželo dvacet centimetrů trusu holubů i mrtvých ptáků, nešlo přehlédnout, že tam kdysi rostly i břízky. Vybavení kostela bylo zčásti poničeno, rozebráno, část zůstala v depozitáři, ale nikdo neměl úplně přehled o tom, kde co vlastně je.

Věděl jste hned, co s prostorem budete chtít udělat?
Vůbec. Byl to dlouhý proces, během kterého jsme studovali historii piaristů i dějiny samotného místa, konzultovali s historiky, ale také hledali nové významy pro kostel v dnešní době. Práce architekta nespočívala v tomto případě v nějakých velkých zásazích, ale v myšlence, co s tak velkým a unikátním prostorem udělat.

Kostel si lze prohlédnout po nově vložené lávce přes příčnou loď.

Dveře kabinetu po repasi

Proč jste se nakonec rozhodli udělat z kostela multifunkční prostor?
Aby tento kostel v budoucnu fungoval a už neměl sklony chátrat, bylo zapotřebí, aby se stal prostorem otevřeným kultu i kultuře. Jedině tak si může udržet svou životaschopnost. Jde do značné míry o obnovenou funkci sakrální,  k ní jsou ale přidány další. Jejich vrstevnatost pak vlévá do stavby život.

Piaristé, kteří zde do roku 1950 působili, jsou školský řád, jehož posláním byla péče o mládež a její vzdělání. V kostele se tak v minulosti hrálo divadlo, produkovala hudba a svým způsobem i učilo. Duchovní náboj z kostela ale ani přes dlouhou dobu mlčení nevyprchal, kostel bude mít i nadále převážně sakrální charakter.

Máte spoustu zkušeností s výstavbou i rekonstrukcí řady sakrálních budov. Jak se lišila práce na kostele Nalezení svatého Kříže od vašich dalších realizací? Jak jste celý projekt vnímal, byla to pro vás výzva?
Projekt se lišil od ostatních svým procesem – jednak to je jediný kostel, na kterém jsem pracoval a je ve vlastnictví státu a svěřený péči Národního památkového ústavu, jednak byl financovaný z evropských dotací. Obě tyto věci měly velký vliv na celý průběh, především z hlediska času. Ten opravdu nebyl krátký.

Pak je značný rozdíl mezi prací na novém kostele a rekonstrukcí starého. V současné době pracujeme například na novém kostele v Brně - Lesné. Tam daleko více mohu řešit téma současné liturgie. Právě ona má velký vliv na podobu a uspořádání prostoru kostela. To je u rekonstrukcí omezené.

Kostel si lze prohlédnout po nově vložené lávce přes příčnou loď.

Architekt Marek Jan Štěpán

* 1967 ve Frýdku – Místku
Absolvent Fakulty architektury VUT v Brně, specializace novotvar v historickém prostředí a teorie architektury u doc. Drápala, v roce 1995 zakládá projekční sdružení Cejl.

V roce 1997 zahajuje činnost Ateliér Štěpán jako vlastní autorský projekt, od roku 2004 s Vandou Štěpánovou, v témže roce pak začíná vést školní ateliér na FA VUT Brně.

Systematicky se zaměřuje na projekty sakrálních staveb, novostaveb i rekonstrukcí. Je například autorem projektu kostela Svatého ducha v Šumné, kostela Svatého ducha v Ostravě nebo kostela Svatého Václava v Sazovicích.

V roce 2013 bylo podle jeho návrhu realizováno osvětlení v katedrále sv. Víta a Vojtěcha, je autorem areálu pro návštěvu papeže Benedikta XVI. v brněnských Tuřanech.

Podílel se na velké liturgické úpravě katedrály svatého Mikuláše v Českých Budějovicích či na rekonstrukci kostela svaté Kateřiny v Hrabové nebo kostela svatého Václava v Ostravě.

V letech 2006 až 2012 působil jako poradce kancléře prezidenta ve věcech architektury. Je autorem koncepce minimalistického bydlení Freedomky a několika zajímavých vil, v roce 2012 získal Grand Prix architektů v kategorii rekonstrukce, českého architektonického „Oscara“ za projekt areálu Café Fara v Klentnici.

 

Autor:
  • Nejčtenější

Herečka Špindlerová bydlí ve vysněném bytě v centru Prahy s dětmi i zvířaty

27. března 2024

Herečka Petra Špindlerová bydlí s dětmi a zvířaty v centru hlavního města. Na místě oceňuje plnou...

Jak v panelákovém bytě 3 + 1 vytvořit třígenerační bydlení. Inspirujte se

22. března 2024

I v panelákovém bytě lze pro jeho obyvatele vytvořit soukromí. Přesto následující zakázka byla pro...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Generátor od souseda řve celý den. On si vyrábí elektřinu a my trpíme

22. března 2024

Premium Bydlím s rodinou v menší obci v rodinném domě. Soused začal v poslední době používat velmi hlučný...

Nejlepší čas na pořízení chaty či chalupy je teď. Co je v Česku na prodej

26. března 2024

Chaty a chalupy obklopené přírodou a vzrostlými stromy jsou v nabídkách realitních kanceláří stále...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ze zámečku Schwarzenbergů vzniklo unikátní bydlení i díky památkářům

26. března 2024

Je skvělé, když se staré stavby zrekonstruují a opět slouží svému účelu. Jindy je však ještě mnohem...

Rihanna chce za penthouse zesnulého Perryho půl miliardy. Vlastnila ho rok

29. března 2024

Luxusní penthouse ve 40. patře mrakodrapu The Century v Los Angeles, který má čtyři venkovní terasy...

Z ostudného vstupu a nevyhovující koupelny je teď pýcha domu

28. března 2024

Občas je nutné předělat jen část domu, důvody bývají různé. Někdy finanční, často se řeší jen...

Koupili rozpadlý zámek Hošťálkovy. I přes tragédii mu vracejí barokní krásu

28. března 2024

Jako mnoho jiných památek u nás měl i zámek Hošťálkovy v Moravskoslezském kraji to štěstí, že se ho...

Starou lesní chatu nahradila nová, má půvab a nabízí i teplo domova

27. března 2024

Lesní chatu k demolici nedaleko Prahy měla nahradit nová, regulace však byly jasné: plocha musí být...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...