Aby se starý dům dostal do tak skvělé formy, to vyžadovalo nemalé úsilí.
Toho si byli majitelé vědomi hned od začátku. „Dokonce jsme uvažovali o stavbě domu někde jinde, ale místo jsme si tak zamilovali, že jsme už nechtěli pryč, a radikální úpravy domu tak dostaly zelenou. Než ale propukly, bydleli jsme tu spokojeně šest let. Po dobu rekonstrukce jsme se však museli odstěhovat. Tato lokalita je opravdu jedinečná a nám vyhovuje po všech stránkách,“ prozrazuje Michal.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.
Dům je funkcionalistický, proto majitelé jeho charakter nechtěli měnit. Přáli si moderní styl, ale nadčasový, který se neomrzí ani za několik let. „Svoji představu jsme přednesli architektce Karolíně Fořtlové. Manžel zná její styl, znají se spolu už od dětství,“ vysvětluje Ivana.
Architektka Fořtlová už Michalovi upravila jeho kancelář a odvedla zde dobrou práci. V případě rodinného domu byla představa manželů spíš rámcová, ponechávala Karolíně dost volné ruce.
„Potřebovali jsme vzdušný interiér, pohodlné bydlení, které bude vyhovovat nám, dětem i našim zvířatům. Počítali jsme s barvami, které nejsou křiklavé a nepodléhají trendům,“ říká Ivana. Měli představu jednoduchého a neutrálního základu, který doladí doplňky. Do interiéru si přáli začlenit předměty, které mají rádi, například sochu nebo obrazy.
Prostorné chodbě vévodí atraktivní svítidlo Pirce (Artemide). Podlaha je bambusová a stěny jsou pokryty travertinem a šedým benátským štukem.
Travertin a spol.
Nejvýraznější barvou v interiéru je zelený retro odstín podlahy v kuchyni. „Neuměli jsme si ji ve výsledku úplně představit, ale důvěřovali jsme Karolíně. Udělali jsme dobře, je příjemným oživením,“ prozrazuje Ivana.
Nevšední je hojné obložení travertinem. Manželé k němu sice specifický vztah přímo nemají, ale přáli si nějaký kamenný obklad, prostor, který bude materiálově odlišný. „Líbí se nám, že plochy působí hladce a jednolitě,“ vysvětlují.
V celém domě je bambusová podlaha, která nebývá běžně k vidění. Karolína sice navrhovala dubovou, ale manželé ji už nechtěli měnit, protože ji měli už koupenou. „Je pěkně strukturovaná a má švih,“ zdůvodňují svou volbu.
Při návrhu kladli důraz na prostorné koupelny. Ty se zvětšovaly a dispozičně upravovaly. Dříve totiž měli v koupelně jen vanu. „Přála jsem si také sprchový kout s dešťovým nebem. Velký gauč byl také jedním z konkrétních požadavků, stejně jako bílá lesklá kuchyň,“ vypočítává Ivana.
Bílá kuchyň lakovaná do vysokého lesku je zhotovená na míru a doplněná kuchyňskými spotřebiči (Gorenje, design Ora Ïto) v bílé barvě.
Výhledově manželé plánují ještě další úpravy. Třeba v nejvyšším podlaží je pokoj, který dříve sloužil jako pracovna. Rádi by z něj udělali další dětský pokoj. „Potřebujeme také ještě doladit světla. Možná doplníme nějaké dekorace. Dole v domě počítáme s vinným sklípkem a saunou,“ říká majitelka.
A co jí udělalo radost? „Jsem velmi spokojená s benátskými štuky, které jsme si tu vůbec neuměli představit. Volně prostupují podlažími domu, dělají ohromnou službu a vypadají skvěle. Šedou barvu máme s manželem moc rádi. Nejvíc zde oceňuji ten světlý a vzdušný prostor. Víme, co se nám líbí, ale sami bychom to nedokázali tak dobře vymyslet a přenést do reality. Z výsledku jsme nadšení, Karolína vše krásně harmonicky propojila,“ chválí Ivana autorku projektu.
Koupelna manželů má vyhřívanou podlahu a kromě sprchového koutu (Hüppe) s dešťovým nebem i vanu.
Dětská koupelna je obložená nadčasovou mozaikou. Umyvadla (Laufen) jsou opatřena senzorickými bateriemi (Oras).
„Výsledek bych definovala slovy funkce, kvalita a nadčasovost. Původní dřevěné dveře byly nahrazeny skleněnými bez rámů. Okna jsou bez záclon jen s roletami, denní světlo tak proniká celým domem bez bariér. Osvětlovací tělesa splňují požadavek odraženého i přímého světla. Zdůrazněné jsou i jednotlivé prvky, jako jsou obrazy a socha,“ konstatuje architektka Karolína Fořtlová.
