Ze starého funkcionalistického domu se po rekonstrukci stal skvost

  1:00aktualizováno  1:00
Dům ve starší pražské čtvrti navrhl ve 30. letech minulého století architekt Bíba. „Kostka“ porostlá zeleným přísavníkem nijak výrazně neprojevovala svůj funkcionalistický původ. Přesto se architekti z Ateliéru 6 snažili při rekonstrukci respektovat její ráz.

Horizontální přístavba směrem do zahrady výrazně změnila původní proporce domu. V suterénu přibyla garáž, obložená pískovcem, v přízemí zimní zahrada a velká terasa se stínicí železobetonovou moniérou. | foto: Ing. arch. Martin Spilka

Třípodlažní dům v klidné čtvrti na parcele se slunnou polohou v jihozápadním svahu, s velkou zahradou a přístupem shora sliboval příjemné podmínky k rodinnému bydlení.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům

Přímo se nabízela příležitost lépe využít a zhodnotit hlavní přednosti domu: jihozápadní slunce a hezký výhled na město. Každé podlaží fungovalo jako samostatný byt, takže hlavním úkolem architektů bylo při rekonstrukci přeměnit dispozici tak, aby v přízemí vznikla prostorná společná obývací část spojená s ostatními podlažími v jeden celek.

Také chybělo propojení interiéru se zahradou: v první polovině dvacátého století se stavělo s ohledem na životní styl doby první republiky. Lidé odpočívali či se setkávali doma v soukromí nebo ve společnosti. Hlavní průčelí domu bývalo často obráceno do ulice, zahrady fungovaly samostatně a sloužily především jako užitkové.

„Přestože stavba nebyla památkově chráněná, snažili jsme se dodržet její vnější ráz, zejména celkový tvar domu a vzhled fasád,“ říká architekt Radek Šíma, autor návrhu.

Z ulice se dům na pohled příliš nezměnil. Nové zádveří elegantně navazuje na...

Z ulice se dům na pohled příliš nezměnil. Nové zádveří elegantně navazuje na vstup na pozemek, směrem do výšky „vyrostla“ střešní nástavba.

„Schodiště bylo na vhodném místě a v zachovalém stavu, takže stačilo provést jeho repasi, zato stropy bylo nutné nahradit novými železobetonovými.“ Tento náročný technický zásah však nebyl to nejobtížnější. Co bylo největším oříškem? „Navrhnout změny dispozice s ohledem na původní polohu a velikosti oken nebyl jednoduchý úkol.“

Růst do všech stran

Při rekonstrukci se dům rozšířil o dva „přírůstky“. Na severní straně přibylo předsazené prosklené zádveří, z jižní strany se přistavěla v suterénu garáž a na její střeše velká pobytová terasa a zimní zahrada, propojená s přízemím.

Celý suterén plní roli komfortního zázemí: vedle garáže je šatna, fitness se saunou a koupelnou, technická místnost a skladové prostory. Z tělocvičny se vychází na krytou terasu a odtud je to pár kroků k bazénu. Z garáže vede přes šatnu a schodišťovou halu cesta nahoru „suchou nohou“.

Poslání moniéry je zde dovedeno k dokonalosti stínicími prvky, shrnovací...

Poslání moniéry je zde dovedeno k dokonalosti stínicími prvky, shrnovací markýzou z technické textilie o rozměrech 8 × 11 m a horizontálními screenovými roletami.

Přízemí prošlo zásadní proměnou, z prvorepublikového uspořádání zůstalo jen schodiště a středová nosná zeď, která jej rozděluje na obývací část, prosluněnou odpoledním sluncem, a zázemí (kuchyň, schodišťovou halu a koupelnu) orientované do ulice.

Fotogalerie

Jak již bylo zmíněno, obývací pokoj se rozšířil o prosklenou zimní zahradu a terasu. Jejich společný rámec tvoří nový vnější architektonický prvek: železobetonová moniéra, která dává domu výrazný funkcionalistický „punc“ a v duchu své původní funkce nese stínící systém ze screenových rolet.

Druhé podlaží obsahuje tři rohové ložnice, pracovnu a dvě velké koupelny, třetí podlaží je ustupující střešní nástavba, ze tří stran ji obklopuje střešní terasa. Je tu samostatná obytná jednotka.

Ruku v ruce s proměnou dispozice šla i technická modernizace. Dům byl kontaktně zateplený, má nová dřevohliníková okna, je vytápěný podlahovým vytápěním s tepelným čerpadlem.

A co zůstalo z kostky ztrácející se v záplavě popínavého přísavníku? Dekor s motivem jeho listů najdeme na skle vstupního zádveří, na zábradlí terasy a možná ve vzpomínkách sousedů.

Terasa s dřevěnou palubou z tropického dřeva přímo navazuje na zimní zahradu a...

Terasa s dřevěnou palubou z tropického dřeva přímo navazuje na zimní zahradu a slouží jako letní obývák. Po venkovním schodišti lze sejít z terasy kolem garáže na zahradu k bazénu.

Zaujal nás i návrat moniéry: železobetonový rám vzletně vybíhající do prostoru patřil k dominantním znakům vil Ladislava Žáka nebo Bohuslava Fuchse. Sloužil jako elegantní slunolam.

Zde je jeho poslání dovedeno k dokonalosti stínícími prvky, shrnovací markýzou z technické textilie o rozměrech 8 × 11 m a horizontálními screenovými roletami.

Jejich subtilní konstrukce není na překážku lehkosti architektury, poskytují však velmi účinný stín a ochranu před přehříváním. Obyvatelé terasy zůstávají příjemně skryti před pohledy z okolí, sami ale nepřicházejí o výhled ven.

Technické údaje

Zastavěná plocha: 213 m2
Užitná plocha: 444 m2
Konstrukce: železobetonové základové pasy, zdivo cihelné s vnějším kontaktním zateplením, stropy železobetonové monolitické, schodiště železobetonové
Výplně otvorů: okna a prosklené plochy dřevohliníkové s izolačními dvojskly, vnitřní dveře dřevěné a atypické skleněné
Vytápění: ústřední, podlahové teplovodní, zdroj energie tepelné čerpadlo země/voda

Schodiště v hale v přízemí zůstalo na svém místě. Krásná ořechová podlaha...

Schodiště v hale v přízemí zůstalo na svém místě. Krásná ořechová podlaha prochází do všech obytných místností a po schodech do patra.

Autor

Ing. arch. Radek Šíma (1968)
Autorizovaný architekt, absolvent ČVUT Praha. Je jedním z jednatelů architektonické kanceláře Ateliér 6, která se zabývá komplexní projektovou činností od studie až po realizaci a autorský dozor, od vybavení interiérů přes bytovou a občanskou výstavbu až pro průmyslové stavby, rekonstrukce a urbanismus

Celou jihozápadní polovinu domu zaujímá obývací pokoj spojený s jídelnou. Dveře...

Celou jihozápadní polovinu domu zaujímá obývací pokoj spojený s jídelnou. Dveře z čirého skla uvolňují prostup světla a průhled napříč domem přes halu až do nového zádveří.

Kuchyňská linka byla vyrobena podle návrhu architekta z MDF desek s bílým...

Kuchyňská linka byla vyrobena podle návrhu architekta z MDF desek s bílým lesklým a hnědým matným lakem.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.

Autor:

Nejčtenější

Dům inspirovaný lidovou architekturou prošel i regulativy CHKO

Posuvné venkovní dřevěné žaluzie připomínají hospodářská stavení. Vhodně je...

Navrhnout dům pro chráněnou krajinnou oblast představuje většinou velký boj s místními regulativy. Na druhé straně však...

Jak se žije na Albertově. Čtvrť pod Vyšehradem je světovým unikátem

Natalie navrhuje šperky. Inspiraci čerpá z procházek v přírodě, na historií...

Při návrhu šperků ze série Origami se Natalie Vicenová inspirovala stejnojmennými japonskými skládačkami z papíru,...

Kuchyně, jídelna a obývák s krbem za 450 tisíc. Majitelé jsou nadšení

Alena s Vladimírem se rozhodli pro modernizaci obývací kuchyně.

Alena bydlí se svým mužem Vladimírem v domku na okraji Prahy, který si postavili před dvaadvaceti lety. Kuchyně,...

Dřevo jako stavební materiál Finové milují. Staví z něj i hotely

Zimní romantická atmosféra platí i pro srubové domy v moderním pojetí.

Skandinávci si své přírody nesmírně váží, umí ji však také využívat na stavbu rodinných domů i veřejných staveb. Platí...

Ze dvou malých bytů vznikl příjemný interiér s luxusní terasou

Majitelé toužili mít v interiéru hlavně hodně dřeva, které na ně působí...

Velkorysé bydlení na nejvyšším podlaží novostavby vzniklo spojením dvou menších bytů. Z jednoho se stala denní zóna s...

Další z rubriky

Byl v havarijním stavu, ale stal se památkou. Díky dotacím kostel dál žije

V roce 2005 byl kostel v Heřmanicích v Podještědí zapsaný do seznamu kulturních...

První zmínky o obci Heřmanice v Podještědí pocházejí z roku 1375. Nejvýznamnější místní památka, kostel sv. Antonína...

Dům v Písku po pradědečkovi vkusně zateplili. Fasáda pořádně prokoukla

Rodinný dům si nechal v Písku v roce 1913 postavit učitel František Racek s...

František Racek si v roce 1913 nechal v Písku postavit rodinný dům za 14 tisíc zlatých. Se svou manželkou na něj...

Dřevo jako stavební materiál Finové milují. Staví z něj i hotely

Zimní romantická atmosféra platí i pro srubové domy v moderním pojetí.

Skandinávci si své přírody nesmírně váží, umí ji však také využívat na stavbu rodinných domů i veřejných staveb. Platí...

Najdete na iDNES.cz