Socialistický nátěr musí z Národního pryč. Divadlo se dočkalo očisty

  • 28
Národní divadlo se schovalo za lešení. Restaurátoři pracují na jeho severní straně, kterou čistí od letité špíny i nátěru, kterou zlatá kaplička dostala v osmdesátých letech. V nové světlejší barvě ho uvidíme v první polovině roku 2013.

"Barva bude odpovídat původnímu přirozenému odstínu, které divadlo mělo v době, kdy ho postavili," představuje plány hlavní restaurátor, akademický sochař Jiří Fiala. "Barva přirozeného kamene mu však dlouho nevydržela. V Praze tehdy bylo hodně lokálních topenišť, takže záhy chytilo tmavý špinavý nádech," vysvětluje.

Oprava fasády Národního divadla (27. září 2012, Praha)
Oprava fasády Národního divadla (27. září 2012, Praha)

Dlouhodobě plánovaná rekonstrukce fasády Národního divadla potrvá do prosince 2015. Celá oprava přijde na téměř 80 milionů korun (bez DPH). Restaurátoři začali na severní straně z Národní třídy. Hotoví by s ní měli být k poslednímu květnu 2013. Postupovat budou dále přes fasádu v Divadelní ulici až na jižní stranu a skončí na východní, která je orientována na nábřeží.

"Zabýváme se rekonstrukcí omítkových a kamenných částí," vysvětluje restaurátor Fiala. "U kamene, pískovce z různých míst Česka, kombinujeme několik technologií. Na plochy používáme abrazivní systém odstraňování nečistot."

V takovém případě se pod tlakem speciální pistolí zasucha "stříká" na fasádu jemný písek, který odstraní špínu. "U sochařských a architektonických prvků, kde jsou jemné detaily, zase přijde na řadu chemické čištění, případně mikroabrazie (ještě jemnější písek)," vyjmenovává Fiala.

Na omítky se jde ale jinak. Na severní straně (na fasádě od architekta Josefa Zítka) se původní nedochovaly. Pocházejí z 80. let, kdy divadlo prošlo poslední rekonstrukcí. "Takové omítky očistíme a lokálně domalujeme linky, které z dálky budí dojem kamenných bloků," dodává Fiala.

Proč se fasáda Národního divadla renovuje

Během poslední opravy byly kamenné části natřeny speciálním přípravkem na bázi křemičitanů. V podstatě se tak na pískovci vytvořila krusta amorfního křemene. Navíc byla fasáda natřena jednotícím okrovým nátěrem.

"Tyto vrstvy nyní odstraňujeme," popisuje restaurátor Fiala pod jednou z říms. Na ní je zřetelně vidět barevný rozdíl mezi okrovým nátěrem a původním pískovcem. "Na některých místech také sejmeme krusty, které se pod nátěrem schovávají. V takovém případě se musí dané místo opravit," dodává Fiala.

Oprava fasády Národního divadla (27. září 2012, Praha)

Jelikož byl na fasádu použit pískovec z různých míst, působí očištěná fasáda strakatě. "Taková místa barevně zkorigujeme. Podobně jako barevné defekty, které například na sochách zanechali restaurátoři v minulosti," nastiňuje plán prací odborník. Díky lokální patině by divadlo mělo dostat jednolitý vzhled přírodního pískovce.

"Snad nějakou dobu vydrží. V současnosti ho už neohrožuje tolik kouř z kamen nebo kyselé deště," uvažuje Fiala. Největším nepřítelem Národního divadla tak zůstává prach. "Zvažujeme, jestli do budoucna neudělat celkovou konzervaci. Nemyslím si ale, že by to bylo nejšťastnější. Kámen taky potřebuje dýchat," uzavírá Jiří Fiala.