Manželé nahradili původní dřevěný obklad u vchodu cedrovým dřevem.

Manželé nahradili původní dřevěný obklad u vchodu cedrovým dřevem. | foto: Alexander Dobrovodský

Přestavba řadového domku se povedla na jedničku. Rodině se žije výborně

  • 59
Architekt Pavel Machar žije s manželkou Bárou a třemi dětmi v řadovém domku s malou předzahrádkou na sídlišti Solidarita v Praze 10. Předtím bydleli v malém bytě na Vyšehradě, který jim po narození třetího dítěte již nevyhovoval. Ale nový domov potřeboval kompletní modernizaci. Šedesát let bylo znát.

„Věřili jsme, že cenově dostupný dům v Praze najdeme. Náhodou jsme natrefili na inzerát, který nabízel řadovku na sídlišti Solidarita ve Strašnicích. Lokalita u metra, plná zeleně a s příjemnou sousedskou atmosférou se nám hned zalíbila,“ říká Pavel Machar.

Dům z prefabrikovaných betonových čtverců byl naštěstí v původním stavu, nikdo jej v minulosti nestihl „tvůrčí“ rekonstrukcí zničit. Ta čekala až na Báru s Pavlem, který je architekt, a tak celou proměnu nového domova navrhl a realizoval.

Rekonstrukce řadovky

Modernizace se změnou dispozice a půdní vestavby trvala od ledna do května roku 2011. Díky ní se nepodsklepený domek s obytnou plochou 80,8 m² zvětšil na dnešních 132,7 m².

Během přestavby zmizela lodžie, která zvětšila jeden ze dvou dětských pokojů a majitelé také částečně předsunuli zapuštěné vchodové dveře. Z půdy pod sedlovou střechou je po vestavbě plnohodnotné obydlené podkroví. Celý dům je zateplený. „Bylo nutné přezdít obě čelní nenosné stěny, protože tepelně izolační vlastnosti betonových prefabrikátů desek již dnešku neodpovídaly. Demolice vnitřku jsme dělali svépomocí,“ popisuje Machar.

Z předsíně v přízemí, u které je komora, se vchází do kuchyně spojené s obývacím pokojem, ze kterého se dá velkorysým francouzským oknem vejít po několika schůdcích na oplocenou zahradu.

Ta je společná a patří všem dvaceti domkům v řadě. Původně se z řadových domků na zahradu vyjít nedalo. Nepatřila k domkům, ale sloužila jako veřejná zeleň. Po roce 1989 došlo k majetkovému rozdělení a přeskupení. Zahrada s nádhernou třešní připadla majitelům rodinných domků, které společně tvoří SVJ.

V obývacím pokoji je velké francouzské okna s vstupem na společnou zahradu.

Manželé mají rádi volný prostor. Místnosti nejsou zahlcené nábytkem.

Z přízemí vede schodiště do patra se dvěma dětskými pokoji a koupelnou. Ta byla původně v přízemí vedle kuchyně a na jejím nynějším místě v patře byla komora se  vstupem na půdu. V otevřeném podkroví s původními krovy a střešními okny mají manželé ložnici, pracovnu a několik velkých šatních skříní.

Změnu dispozice řadového domku se stropy vysokými 2,5 metru umožnilo minimum nosních zdí. Ty jsou jen po obvodu. Z původních prvků zůstaly v domě dřevěné schody, podle kterých truhlář vyrobil stejné z prvního patra do podkroví.

Jak se žije na Solidaritě

Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích.
Za dva roky (tzv. dvouletky) vyrostlo na sídlišti Solidarita 1 200 bytů, z toho...

Pražské sídliště Solidarita je prvním velkým bytovým projektem po druhé světové válce. Stavělo se svépomocí od roku 1947 do 1951 prostřednictvím družstva Solidarita. V Praze 10 - Strašnicích tehdy vyrostly nejen bytové domy, ale také řadové domky.

V přízemí je u vstupu a na WC linoleum, do obývací kuchyně manželé zvolili dubová prkna. Zachráněné původní parkety z jasanového dřeva jsou v celém prvním patře. Podkroví má na podlaze OSB desku.

„Chceme aby každé dítě mělo svůj pokoj. V podkroví proto v budoucnu vzniknou dva dětské pokoje s koupelnou, rozvody jsou již připravené. Ložnice s pracovnou se přestěhuje do prvního patra,“ plánuje Bára.

„Žádný dům na Solidaritě nemá vlastní garáž ani stání před domem. Mezi řadovkami jsou pouze chodníky a zeleň, auta zde nenajdete. Parkuje se na bočních komunikacích po obvodu sídliště,“ vysvětluje architekt Machar.

„Rekonstrukce nás vyšla na 1,5 milionu korun včetně zařízení interiéru. Kuchyni máme udělanou na míru, v dětských pokojích je nábytek z IKEA. Solidarita se postupně omlazuje, stěhují se sem rodiny s dětmi a vše začíná lépe fungovat. Žije se nám tady výborně, je to skvělé,“ dodávají manželé spokojeně.

Architekt Pavel Machar (1979)

Vystudoval FA ČVUT v Praze se dvěma zahraničními stážemi v Holandsku a USA. Působí jako architekt v pražské pobočce londýnského architektonického studia Jestico+Whiles. Věnuje se projektům bytových a rodinných domů včetně větších projektů v Česku i v zahraničí. Od roku 2011 žije na sídlišti Solidarita v Praze.