Celkový pohled do kuchyně z terasy

Celkový pohled do kuchyně z terasy | foto: Jan Bouček

Zachránil památkově chráněnou barabiznu. Teď má krásné bydlení

  • 81
Čtenář Jan Bouček koupil v roce 2005 v Perthu v Austrálii vybydlený dům. Původní památkově chráněnou stavbu zachránil a přistavěl k ní novou. Za šest měsíců měl hotovo. O svých zážitcích a zkušenostech s rekonstrukcí stavby napsal do redakce iDNES.cz.

Původní dům jsem koupil v roce 2005, ale bydlet jsem v něm začal až o dva roky později. Byla to barabizna se záchodem na zahradě a s koupelnou v dřevěném přístřešku přilepeném ke starému domu z konce 19. století. Ten je památkově chráněný. Z tohoto důvodu ho původní majitel těžko prodával, nikdo se do náročně rekonstrukce nechtěl pouštět.

Dům byl velmi špinavý a zanedbaný. V místnostech pobíhaly krysy, ještě že jsem měl kočku. Postupně se krysí rodinka odstěhovala. Původní kuchyně byla také v příšerném stavu. Stála na místě dnešní pracovny.

Nikde nebyla izolace, vše bylo vlhké a někde byla i plíseň. Všelijaká havěť se zde cítila jako doma. Bojoval jsem s hmyzem marně. Stahoval se do starých skříněk a děr v podlaze a zdivu. Když jsem v noci v kuchyni rozsvítil, bylo to o nervy. Kompletní rekonstrukce byla jediným možným řešením.

Rekonstrukce domu

Opravil jsem pár věci v původním domě, zazáplatoval jsem popraskané zdivo, instaloval nová světla, položil jsem novou elektriku a vše vymaloval. Později jsem rozebral obklady z eternitu, přidal jsem sádrokarton a vyměnil starou troubu za dobrá kamna. Už tehdy jsem ale věděl, že kuchyni a koupelnu budu muset mít v nové části domu, kterou přistavím.

Dům má po přestavbě čtyři ložnice, dvě koupelny a dvě obývací místnosti, jedna slouží jako pracovna a druhá jako obývák s televizí. Druhý televizor je v kuchyni, využívám ho při snídani na ranní zprávy a informace o počasí.

S rekonstrukcí a se stavbou problémy nebyly. Pouze bylo těžké najít někoho, kdo by se mnou celý proces konzultoval a byl mi denně k dispozici. Musel jsem zachovat původní domek a vymyslet přechod mezi starou a novou částí. Stavba byla hotová za šest měsíců, ale vnitřek jsem ještě úplně nedokončil.

Koupelna s průhledem na starou část

Propojení původního a nového domu.

V domě mám nejraději varný ostrůvek v kuchyni. Líbí se mi, že když vařím nebo připravuji jídlo, mohu bez problému komunikovat s přáteli a lidmi kolem, kteří mohou snadno pokrm ochutnat. K ostrůvku je přístup se všech stran. Vaření se tak stává společnou věcí. Také se dá od ostrůvku dívat na televizi, nebo jen tak klábosit. Kuchyně je naše skutečná společenská místnosti. Když chceme soukromí, jdeme každý do své ložnice.

Na filmy se díváme v obývacím pokoji, třeba i se sklenkou vína. Chceme pohodlně sedět a mít kvalitní zvuk, který televize v kuchyni nenabízí.

Druhá polovina ostrůvku je určena na přípravu jídla, proto je na stejné straně jako lednice a potravinová skříň.

Interiér jsem nechtěl mít zahlcený nábytkem. Židle jsem kupoval v IKEA, jídelní stůl je vyrobený u kamaráda z nerezu, k němu jsem dokoupil desku ze stejného materiálu, jako mám kuchyni. Přidal jsem koberec a moderní nábytek do ložnice.

Bílá kuchyňská linka v lesku je dělaná na míru. Hodně lidem v diskusích se moderní kuchyně nelíbí, vypadají prý jako neosobní pitevny. Mně ale připadají praktické a dle mého názoru mají šmrnc.  

Původní část domu je památkově chráněná. Do rekonstrukce se proto nikomu nechtělo.

Problémy jsem měl s dřezy, s umyvadly a s výběrem vhodných baterií, neměl jsem s nimi zkušenosti. Umyvadlo v koupelně jsem vybral příliš mělké a baterie mi neladí s dřezem. Chtěl jsem také velké moderní vypínače do nové moderní části. Elektrikář se ale neptal a udělal příliš malé otvory do zdi, měnit to by bylo moc pracné, tak už jsem to tak nechal.

Zařízení pokojů jsem si navrhoval sám. Umístění místností jsem několikrát měnil, radil jsem se i s přáteli. Dlaždice jsem kupoval jedny z nejlevnějších a podle mě jsou skvělé, skryjí špínu a dobře vypadají. Na zařízení domu mám velmi dobrou odezvu, kamarádům se líbí.

V domě nás žije pět a báječně spolu vycházíme

V současné době jsem na volné noze a nemám stálý příjem, proto bydlím v domě s přáteli - podnájemníky. Je nás tu celkem pět. Laura studuje na zdravotní sestru, Jake a Alex jsou doktorský pár před atestací a Abigail z Nového Zélandu toužila být umělkyní v cirkuse, ale nyní snowboarduje v Japonsku a za měsíc se vrací.

Pochlubte se, jak bydlíte

Pokud jste si zařídili či vymysleli svůj dům, byt, ale třeba jen kuchyň tak, že by mohly zajímat i další čtenáře iDNES.cz, pochlubte se!

Zašlete fotografie a text na adresu: bydleni@idnes.cz. Jako heslo uveďte Moje bydlení.

Fotografií by mělo být minimálně pět, nejlépe šířkové. V případě možnosti zašlete i plánek. Redakce si vyhrazuje právo na výběr příspěvků.

Přechodně je tu také Sarah z Melbourne, než si najde nějaký stálý pronájem, přijela sem za prací.

Jsme dobrá parta, vaříme si čas od času spolu, díváme se na filmy a někdy jdeme na bowling. Vycházíme spolu dobře, i když vybírám pravidelný nájem.

Na domě i zahradě je ještě spousta práce. Chci postavit venkovní kuchyni s grilem a celý dům připojit na solární panely včetně záložních baterií. Plánuji přestavět zadní přístřešek a udělat z něj malý domeček - penzion pro hosty. Stačí přistavět koupelnu, vnitřek obložit dřevem a vyměnit okno.

Až dům kompletně dokončím a nebudu mít do čeho píchnout, to bude přibližně za dva roky, tak bych se chtěl vrhnout na novou přestavbu. A to na dům po bratrovi, který stojí v Posázaví a je před rekonstrukcí. Také by se mi líbilo přebudovat nějaký starý sešlý byt v Praze. Už se na vše moc těším.

Dům stojí v Perthu v Austrálii.

Dům stojí v Perthu v Austrálii.