Manželé se obrátili na architekty Edith Weiss-Borchardt a Jürgena Wisniewského z ateliéru Borchardt & Partner, jejichž realizace znali z časopisů o bydlení.
"Zamlouval se nám jejich originální a nápaditý přístup k rekonstrukcím různě starých a někdy i nebytových budov. Manžel i já jsme si přáli, aby rekonstrukce respektovala architektonický styl domu, postavil jej totiž náš pradědeček, a také splňovala naše požadavky na komfort," vypočítává majitelka.
Otevřením dispozice vznikl průhled třemi místnostmi
Otevřená dispozice bez ztráty soukromí
Oba byty měly světlé a dost velké místnosti s výhledy do vzrostlé zahrady. Místnosti původně nebyly průchozí, dveře ústily do předsíně. "Proto nás napadlo dispozici propojit, aby pokoje vypadaly jako celek," vysvětluje základní koncept architektka Edith Weiss-Borchardt, která již řadu let bydlí a pracuje v České republice.
A pokračuje: "Při otevření dveří mezi místnostmi vzniká efekt takzvaného palácového průhledu. Akceptovat naše řešení, na to klienti potřebovali čas, zdálo se jim nepraktické. Když jsme ukázali, že propojení není definitiva, ale možnost, která je nepřipraví o soukromí, bylo všechno OK."
Požadavek reflektovat funkcionalistický exteriér do interiéru je vidět na detailech: zaoblení sádrokartonové příčky a černé sokly v předsíni, trubkový nábytek v pokojích i koupelně.
Jeden vchod stačí, zato přibyla koupelna
Spojením dvou bytů něco přebývá, především sociální zařízení. Právě o něm architekti uvažovali s velkou dávkou předvídavosti, a proto druhou koupelnu přesunuli. A tak je tu nyní kromě zrekonstruované původní koupelny s vanou ještě malá se sprchovým koutem, WC a umývátkem na místě zrušeného druhého zádveří. Z druhé původní koupelny vznikla samostatná šatna.
Celková plocha přízemního bytu je dnes 100 m2, díky velkým oknům a propojení místností však působí mnohem větším dojmem.
Předsíň s knihovnou, vestavnou šatní skříní a komodou ve stylu 60. let
Velká koupelna s vanou a velkým umyvadlem
Podle zásady "málo nábytku, ale hodně úložného" architekti navrhovali interiér. Zároveň respektovali fakt, že oba manželé jsou vysocí lidé. Tomu odpovídá výška pracovní desky v kuchyni i umyvadel v koupelnách.
Většinu mobiliáře vyrobila podle návrhů architektů šumperská firma Krobot-interiéry: petrolejově modrou kuchyňskou linku, vestavěné šatní skříně v předsíni, policové knihovny, postele. Na zakázku vyrobili i trubkový psací stůl ve stylu 30. let, velkou komodu inspirovanou 60. léty a vybavení šatny.
Ložnice s trubkovým psacím stolem ve stylu 30. let a starožitnými skříněmi
Ze sériové výroby je kůží čalouněný sedací nábytek, trubkový stolek se skleněnou deskou, červené jídelní židle, tmavý jídelní stůl (obojí TON), pracovní stolek se židlí a prádelník v dětském pokoji. Jediná stylová výjimka jsou starožitné dubové skříně po babičce.
