Každý, kdo bydlí v paneláku, by možná záviděl: veliké místnosti, původní parkety na podlahách, krásné dřevěné dveře a zárubně, dokonce pokoj pro služku.
To je ale pouze jeden úhel, z něhož se dá dívat na rozlehlý byt ve vile ze 30. let minulého století. Ten druhý pohled už tak pěkný není: nevyhovující koupelna, nefunkční instalace a nedostatek úložných prostor. Po sedmdesáti letech bylo nutné byt celkově předělat a opravit.
Majitelé bytu v Karlových Varech se přihlásili do soutěže Raiffeisen Styl a vyhráli ve svém regionu. Získali tak projekt v hodnotě několika desítek tisíc korun, ovšem přestavbu už si museli zaplatit sami.
"Když jsme byt koupili, bylo nám jasné, že modernizace je nezbytná. Takže jsme zkusili štěstí v soutěži a vyšlo to," vzpomíná Kateřina Záleská, která v bytě žije se svým manželem a dvouletou dcerkou. "Rekonstrukce přišla celkem asi na milion sto tisíc korun."
|
Co je to Raiffeisen Styl? |
Tři a půl plus jedna
Do bytu se manželé přistěhovali až po renovaci, v červenci letošního roku. Předtím bydleli v malém bytě 2+1 ve starším panelovém domě.
Stěhovali se hlavně proto, aby měli více prostoru, což jim stometrový byt rozhodně nabídl, a také aby nebydleli u poměrně frekventované silnice.
"Byt má dispozici 4+1, tedy vlastně jen 3,5+1, protože nejmenší pokoj má pouhých 6,3 metru čtverečního," říká Kateřina Záleská.
Ze vstupní haly se původně šlo do šatny, dříve využívané jako druhý dětský pokoj, do koupelny, na toaletu, do kuchyně se spíží, do obývacího a dětského pokoje a do ložnice.
Místnosti musí mít k sobě blíž
Zadání pro architektku bylo jasné: chceme nové rozvody, trochu upravit dispozici, aby se kuchyň více propojila s obývacím pokojem, potřebujeme rovněž pracovnu a více úložných prostor.
Přestože architektce Pavle Burešové bylo už při první návštěvě jasné, co všechno je třeba ve starém bytě předělat, projekt se postupně upravoval podle přání majitelů.
Dispozice bytu se zásadně neměnila, protože vyhovovala svou orientací se světovým stranám, ale i směrem do zahrady a do ulice.
Jakékoli zásahy navíc omezovalo umístění stoupaček a dalších instalací, oken a dveří a také konstrukce domu.
"Nicméně se drobné úpravy dělaly, a to hlavně proto, aby se obytný prostor trochu rozvolnil, propojil se s kuchyní i s prostornou halou, odkud jsou všechny vstupy do ložnic, pracovny i hygienického zázemí," vysvětluje architektka Pavla Burešová.
S majiteli se velice rychle shodla na tom, že původní prvky, které jsou dosud funkční, ponechají a odstraní nevhodné zásahy po nepříliš vydařených dřívějších rekonstrukcích.
V koupelně a na toaletě je proto nová dlažba, v předsíni, kuchyni a obýváku zase dřevěná plovoucí podlaha, na prkennou podlahu v pracovně přišel celoplošný koberec.
V pokojích zůstaly původní dubové parkety, tam, kde chyběly nebo byly poškozené, se jednoduše doplnily a opravily. Své místo neopustily ani dřevěné dveře se zárubněmi, bylo třeba je jen trochu vyspravit.
Stropy trochu do obloučku
Úskalím rekonstrukcí ve starších bytech je nosnost původních dřevěných stropů. Ani karlovarský byt nebyl ušetřen mírně prohnutých linií s patrnými nerovnostmi. Jenže co s tím?
"Nedalo se dělat nic. Pokud se nemělo zasáhnout do celého konstrukčního systému domu, muselo to tak zůstat," říká Pavla Burešová.
"Vzhledem k tomu, že celý dům je ve vlastnictví několika majitelů a že podlaha horních bytů je stropem těch spodních, mají rekonstrukce určitá omezení."
Podobně to dopadlo i s rekonstrukcí budovy zvenčí. Kdyby manželé bydleli v rodinném domě, pořádně by jej zaizolovali.
Ale dům patří většímu počtu majitelů a nejde zateplit jen jednu jeho část. V bytě byl sice nainstalován nový systém vytápění, byly přesně vypočteny tepelné ztráty, ale ideálních podmínek prostě dosáhnout nešlo.
Kromě topení čekala kompletní výměna i rozvody elektřiny a plynu. "Původně byly rozvody od plynového kotle v koupelně vedeny povrchově předsíní nade dveřmi, v místnostech pak potrubí 'zdobilo' zdi až ke starým plechovým radiátorům," popisuje majitelka bytu.
Koupelna s toaletou - pozdní středověk?
O celkovou přestavbu si říkalo i sociální zařízení. Přestože už nebylo úplně původní a prošlo úpravami v devadesátých letech, zcela nevyhovovalo dnešním nárokům.
"Dříve podřadný vstup na toaletu velmi nízkými dveřmi, které působily rušivě, jsem odstranila a koupelnu kompletně nově navrhla tak, aby byla smysluplně rozdělena na opticky uzavřený prostor pro kotel, vlastní koupelnu a samostatné WC s přímým větráním a místo pro pračku," popisuje architektka.
O dispozici nové koupelny se vedly velké diskuse. Architektka navrhovala větší koupelnu v prostoru současné pracovny, oddělené WC a pracovní kout v místě koupelny.
Nakonec koupelna zabrala část původní spíže a spojila se s toaletou, od níž ji dělí jen polopříčka, v budoucnu by tu měly být posuvné dveře.
Pokoj pro služku? Ne, pracovna
Do veliké ložnice přibyl potřebný úložný prostor. Měla tu být původně šatna, ale nakonec ji nahradila vestavná skříň.
"Ta šatna mě trochu mrzí, ale staré podlahové trámy jsou natolik prověšené a nestabilní, že by se plánovaná částečně prosklená příčka asi dlouho neudržela," uvažuje majitelka bytu Kateřina Záleská.
Dětský pokoj, to byla úzká dlouhá "nudle", v níž nebylo moc světla. "Proto jsme probourali další okno, a to směrem na jih do lodžie. Získali jsme tak více světla a propojili jsme pokoj s venkovním prostorem," popisuje architektka Pavla Burešová.
Z bývalého pokojíku pro služku je nyní pracovna. V její zadní části ještě zbylo místo pro další vestavnou skříň.
Neskladné sklo
Do haly navrhla architektka celoskleněnou dělicí stěnu s posuvnými dveřmi, která vymezuje vstupní prostor a zároveň odděluje ten obytný.
Ovšem tady se narazilo na problém: do druhého patra je nemožné tak velké skleněné plochy dostat. Řešení by bylo velice nákladné, takže se bude muset zvolit jiný systém zasklení.
Úzké balkonové dveře, které vedly na poměrně velkou lodžii, nechala architektka odstranit a nahradila je prosklenou stěnou.
"Získali jsme tak další obytný prostor, protože v létě se obývací pokoj rozšíří o lodžii. Navíc bude možné nechat ji porůst rostlinami," vysvětluje architektka.
Pár měsíců zpoždění
Rekonstrukce bytu probíhala bez problémů, tedy až na časový skluz. "Na začátku se trochu opozdilo předání projektu, pak se protáhlo stavební řízení, takže mezitím už nebyla volná původně vybraná stavební firma. Renovace proběhla o několik měsíců později, než jsme doufali," vypráví majitelka a dodává, že s řemeslníky udělali dobré zkušenosti, snad až na malíře a lakýrníky.
Byt je zatím zařízený provizorně, starším nábytkem z původního bytu. Ale ještě letos majitelé plánují pořídit nový nábytek do obýváku, záclony, závěsy a koupelnové doplňky.
Zbytek se bude vybavovat postupně. Má tu být moderní, jednoduché a účelné zařízení, nejlépe ve světlých odstínech žluté a zelené, v bílé, ale i výraznější červené.
"Vzhledem k tomu, že máme malé dítě a navíc dvě kočky, musíme počítat s tím, že veškeré vybavení bude tvrdě bojovat a o přežití. Tudíž nemá smysl kupovat luxusní věci náročné na údržbu nebo snadno zničitelné," doplňuje s úsměvem Kateřina Záleská.
|
Stavební práce v celém bytě Obývací pokoj Kuchyň Dětský pokoj Předsíň a vstupní stěna bytu Koupelna a toaleta Ložnice |
