Půdní byty z roku 2000 rodina propojila a lehce upravila v letošním roce. Spojením dvou jednotek získala každá dcera svůj vlastní pokojíček a celá rodina dvě krásné terasy.
„Kvůli skoseným stěnám neposkytuje spojený byt tolik prostoru, jak by mohla naznačovat podlahová plocha. Náš původní byt měl 90 metrů čtverečních a připojený 85 metrů čtverečních, nad bytem jsou dvě propojené terasy o celkové ploše 30 metrů čtverečních,“ vysvětluje majitelka Kateřina.
Původní byt měl dispozici 2+kk a připojený byl 3+kk. Po spojení, ke kterému došlo odstraněním sádrokartonové příčky mezi hlavními místnostmi, získaly nově vzniklé prostory dispozici 4+kk. Byt je sice dlouhý, ale má svou logiku. Je v něm obývací část s kuchyní, dva dívčí pokoje a ložnice, dvě koupelny a dvě toalety.
Nešlo o rekonstrukci ani neproběhly žádné konstrukční zásahy, rozvody a dva vchody také zůstaly zachovány. Propojení se uskutečnilo ve třech krocích. Nejprve majitelé odstranili příčku mezi obývacími kuchyněmi, všechny dveře nechali natřít na bílo a většinu místností vymalovali světle šedou. Dívčí pokoje jsou pak v pastelově růžové a modré.
Nakonec se ve všech místnostech kromě koupelen a toalet vyměnily plovoucí podlahy za marmoleum v barvě slonové kosti. Nové jsou tedy pouze podlahy a nátěry stěn a dveří.
Celá renovace díky řemeslné pomoci přátel přišla na 300 tisíc korun. „Peníze jsme vyčerpali na koupi vedlejšího bytu a na odbornou pomoc architekta či designéra jsme již neměli další prostředky. Díky zkušenostem z předchozího bydlení jsme to zvládli sami. Bez inspirace by to ale nešlo,“ říká Kateřina.
Základem byl bílý interiér (podlaha, stěny a dveře), do kterého bylo třeba umístit již dříve koupené pohovky, stůl, židle, knihovnu, křesla a postele tak, aby nekolidovaly s původní kuchyní a skříněmi. Z kuchyně nakonec zbyly jen spodní skříňky, které Kateřina se svým tátou obrousila, přetřela na bílo a opatřila koženými poutky namísto kovových úchytek.
Výsledkem spojení je dlouhý světlý centrální prostor velký téměř 80 metrů čtverečních, který musel pojmout hodně nábytku a zařízení v různém stylu. „Mám ráda, když si staré byty a domy zachovávají úctu k tradici, nicméně půdy nebyly původně určené k bydlení. Aby byl náš byt tradiční, musela bych všude věšet prádlo. Nechtěla jsem bytu přisuzovat jakýkoli vyhraněný styl,“ přiznává s úsměvem Kateřina.
„Zkusila jsem proto v novém prostoru propojit různé styly. Bála jsem se, že by třeba funkcionalistický styl působil na půdě komicky, a tak jsem pérující židle ze Slezákových závodů z chromových trubek a stejnou knihovnu vyvažovala dřevem, proutím, jutou, kožešinami anebo mosazí. Starý nábytek z IKEA, pohovky a postele jsem doplnila kousky od Phillipa Starcka.“ Osvětlení vyřešila majitelka bytu minimalisticky. Designové velké žárovky opatřila mosaznými objímkami a ušetřila tak hodně peněz.
Velkou službu udělal v dívčím modrém pokoji s původní pastelově modrou skříní ve vysokém lesku světle šedý lněný závěs, který odděluje útulný čtecí koutek od studijního prostoru.
V růžovém dívčím pokoji ještě chybí skříň a v ložnici šatní skříň, která bude ze starých bio-desek, opět s koženými poutky. Barevné dívčí pokoje, to byl nápad děvčat (10 a 12 let), které měly bílé z předchozího bytu již dost. Pastelové varianty sladěné se skříní a stěnou jsou pro všechny příjemným kompromisem.
„V našem novém bytě bych nic neměnila. Po spojení je zajímavý a atypický tím, že je hodně dlouhý, ale my v tom neviděli problém, ale naopak úžasnou výhodu, kterou jsme perfektně využili,“ uzavírá Kateřina.